Poslední roky můžeme vidět krizi autoprůmyslu. Nejdřív přišel covid a následně nedostatek čipů i základních surovin. Jaký bude vývoj do budoucna? A co můžeme čekat?
Automobilový průmysl - co bylo a co nás čeká?
Články na téma automobilový průmysl:
- Automobilový průmysl - co bylo a co nás čeká? - právě čtete
- Plast v autoprůmyslu – kdy nahradí kov a jiné materiály?
- Autonomní řízení auta – kdy se toho dočkáme?
- Které automobilky v následujících letech končí s klasickými spalováky?
- Volvo vyrobilo svůj poslední dieselový model
- Scania končí s výrobou vlastních autobusů
Co bylo?
Nelze přesně říci, kdy se situace zlepší, ale s velkou pravděpodobností lze očekávat, že krušné časy ještě pár let potrvají. Automobilky nemají základní výrobní komponenty, takže musejí čekat. Největší problém jsou čipy, které jsou narvané v autech úplně všude a řeší i takovou blbost, jako je stahování okénka (ano, i tato primitivní funkce je závislá na malém čipu). Pro automobilový průmysl produkuje čipy hlavně TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing), a částečně i Samsung (zhruba 8-12 %).
S nástupem pandemie došlo samozřejmě k tomu, že lidé byli doma a nudili se. Ve velkém tak zejména přes internet nakupovali elektroniku čipy obsahující. Někdo si koupil nový počítač, aby mohl pracovat z domova, kutil nakoupil akumulátorové nářadí, teenager toužil po herní konzoli a jelikož se přestalo chodit do restaurací, v mnoha kuchyních přibylo nejrůznějších mixéru a robotů. A co si budem, karanténa se táhne, času je hodně, takže šikovná elektrická zařízení s čipy se začala v hojnějším počtu vyskytovat i v nočních stolcích. Poptávka zkrátka narostla.
Jenže do toho přišlo omezení a někdy i zastavení výroby v továrnách na celém cyklu výroby čipu. Výrobci elektroniky i automobilky zareagovali zcela logicky - začali si dělat zásoby. Cena čipů tak raketově vzrostla a nakonec došly (myšleno tak, že nebyly, ne, že došly poštou), respektive bylo jen to, co se vyrobilo, sklady byly prázdné.
Výrobní kapacity lze navýšit v mnoha oborech relativně snadno. Když potřebujete více cihel, jednoduše postavíte novou halu a do ní dáte stejné stroje, jako máte v té původní. Podobně to jde udělat třeba s pekárnou a jak celému světu čínští soudruzi ukázali, už vůbec není problém proměnit výrobní linku na obojky pro psy na linku vyrábějící roušky. Ale s čipy to úplně snadno nejde. To je totiž extrémně sofistikovaný proces vyžadující natolik složité technologie, že je to projekt na několik let.
Důsledky pocítil snad každý, kdo od začátku covidu kupoval nebo prodával auto - ceny znatelně vzrostly. Automobilky kvůli nedostatku ruší směny a dotklo se to i tuzemské Škody. Některé pokleslejší weby s první zrušenou šichtou tvrdily v titulcích, že "mele z posledního", což je absolutní hloupost a zejména u Škodovky to ještě hodně dlouho nehrozí.
Co je teď?
Aktuální situace je taková, že jediné, čeho je u nás dostatek, jsou elektromobily. Ačkoliv ani to už není 100% pravda a opět se vrátím ke Škodovce. Ta samozřejmě zavětřila šanci vylepšit flotilové emise, omezila kdeco, ale výrobu Enyaqu ne. Asi doufali, že český konzervativní zákazník vezme zavděk alespoň elektromobilem, když dojdou Oktávky a Fabia v kombíku byla zrušena... Trochu podlá prodejní strategie se nevyplatila, protože ani Enyaqy už nejsou. Podle toho, co mi řekl jeden z lidí uvnitř automobilky je dealerství lifrují na západ, především do Německa, kde se neprodávají špatně. Češi je však odmítli a raději si dál opečovávají své ojetiny.
Evropské automobilky jsou na tom bité oproti těm asijským docela hodně. Asie je totiž regionem, kde se vyrábějí čipy pro celý svět. Ve chvíli, kdy přišel nedostatek tak dodávali hlavně těm svým "lokálním" odběratelům a Evropě krátili dodávky. Nakonec se ale zdražování dotklo naprosto všech a aktuálně je situace taková, že nevíme dne ani hodiny, kdy bude opět oznámeno (či v tichosti realizováno) zdražení nových aut. S tím se samozřejmě pojí i zdražování ojetin.
Kdo si tedy chce koupit auto, neměl by váhat. Na mainstreamové modely si počkáte 6 měsíců až rok, jestli chcete nové auto hned, musíte koupit něco, co se neprodávalo dobře ani před krizí. Každopádně bych neváhal a začal to řešit, než bude ještě hůř.
Jestli chcete auto naopak prodat, nikdy nebyla lepší doba, ačkoliv je dost pravděpodobné, že třeba za rok za 10 let staré auto dostanete ještě víc. Každopádně prodávejte jenom, pokud máte opravdu už nějaké jiné auto, nebo se ojetiny chcete zbavit. Nemá moc smysl riskovat, že přijde nějaká brutální mutace covidu, kdy vlastnictví čehokoliv, co má čtyři kola a jezdí to, bude zásadní výhoda.
Co bude?
Budoucnost se velmi těžko odhaduje. Každopádně je skoro jisté, že růst cen aut se nezastaví. Přidala se k tomu ještě inflace, takže jestliže dnes je problém koupit rodinný vůz za půl milionu, za rok se může tato hranice klidně o 15 % zvednout (a ona se pravděpodobně minimálně o 10 % zvedne).
S ohledem na mezinárodně-politickou krizi se může významně pohnout nahoru i cena paliv. V souvislosti s tím se jeví jako docela dobrá strategie pořízení ne moc drahého hybridu, který se většinou vyznačuje nižší spotřebou než čistě spalovací sourozenci. On je totiž rozdíl, jestli jezdíte se spotřebou 4, nebo 7 litrů, když je litr benzínu za 40 korun. Zejména ve městě je ten rozdíl ve spotřebě skutečně markantní.
A jestli se zahledíme ještě dál do budoucnosti, tak možná není špatný nápad využít dotace na fotovoltaiku, případně na domácí nabíječku pro elektromobily (i když žádný zatím nemáte). Bruselský diktát totiž vidí jako skvělý nápad ty elektromobily vnutit skutečně všem. Což při růstu cen elektřiny dopravu auty extrémně zdraží.
Možná to vidím až příliš katastroficky, ale nepřipadá mi, že by řidiče čekala nějaká skvělá budoucnost. Zlaté časy už byly a těžko se mi to píše, ale ti, co mají hlouběji do kapsy, si v budoucnu nebudou moci tento způsob přepravy dovolit. Z relativně levného a dostupného způsobu přemisťování se, se stává čím dál větší luxus.
Zdroj info: Web, insider.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
