Emisní normy nám ohnuly celý autoprůmysl úplně jiným směrem, než by ho asi většina z nás ráda viděla. Je to však skutečně tak špatné, jak se říká?
Turbodmychadlo a zmenšení objemu – jak to změnilo autoprůmysl?
Články na téma automobilový průmysl:
- Automobilový průmysl - co bylo a co nás čeká?
- Plast v autoprůmyslu – kdy nahradí kov a jiné materiály?
- Které automobilky v následujících letech končí s klasickými spalováky?
- Marže automobilek se snižují
- Stellantisu se nedaří, čeká ho bankrot?
- Slovensko jako druhý americký Detroit?
- Věci, na které jsme si zvykli a kterých se už v autech nechceme vzdát
- Šrotovné na příkladu Německa
- Blockchain a jeho využití v autoprůmyslu
- Nissan a Honda uvažují o fúzi
- Spalovací motory – změní EU přístup?
- Výroba aut – jak se snižují náklady a kde automobilky „šidí“?
- Downsizing motorů a turba totálně změnily autoprůmysl - právě čtete
- 3D tisk a auta – 1. díl
- 3D tisk a auta – 2. díl
- Čínské automobilky ohrožují ty evropské
- Evropská naděje? Levná malá auta
- Levná auta mohou zachránit evropský průmysl
- Vietnamská automobilka VinFast a její cíle
- O kolik zdraží evropská auta v USA?
- Krize německého autoprůmyslu
- Cla na auta brání cenové paritě spalováků a elektromobilů
- Stellantis má obří ztrátu, ale není to nic vážného
- Volkswagen zatím nekrachuje. Má k tomu ještě hodně daleko
Na bruselské počínání se dívají kriticky hlavně ti řidiči, kteří mají z nejrůznějších iracionálních důvodů rádi objemnější motory. Pak je tu druhá skupina majitelů aut, a to lidé, kteří mají obavy ekonomické. Děsí je možné účty za opravy moderních aut i možná vyšší spotřeba. Jenže celý problém není vůbec černobílý.
Co přinesla turba a downsizing
Turbodmychadla byla kdysi doménou dieselů, u benzínových motorů byla spojena vyššími konfiguracemi, určenými pro kupující, kteří spotřebu moc neřeší. Typickým zástupcem může být třeba Škoda Octavia. S motorem 1.9 TDI to byl tehdy trhač asfaltu, pak byly v nabídce atmosféricky plněné agregáty, jako například nezničitelný 1.4 MPI, který měla ale dost bídnou dynamiku. Vrcholem byla motorizace 1.8 20V Turbo, která jela velmi solidně, ale na svoji dobu to bylo něco výjimečného. Kombinace turbo + benzín rozhodně nebyla standardem.
Od té doby jsme se posunuli jinam. Motory zmenšujeme, ubíráme válce a turbodmychadlo zcela standardně osazujeme přeplňováním. Přidali jsme přímé vstřikování jako další nepsaný standard a emisní normy jsou seškrcené natolik, že bez všech těchto vymožeností se obejdou jen některé hybridy.
Podívejme se však na to, jak je to ve skutečnosti. Jestli opravdu bylo dřív o tolik lépe, či nikoliv. Srovnáme si několik důležitých údajů a nezapomeneme ani na pocity. Postavme si vedle sebe modlu českých taťků, tedy Octavii, ale hned ve dvou generacích. Můžeme se podívat na tu první a pak také na tu poslední, po faceliftu.
Downsizing motorů a výkon
Modla tehdejšího řidiče byla 1.9 TDI. Každý tenhle motor chtěl, protože měl pověst neskutečného držáku. Ta herda do zad, kterou jste cítili, když tatík sešlápnul plynový pedál, aby na křižovatce ukázal všem feliciím, zač je toho diesel, byla jenom falešný dojem zrychlení. Ve skutečnosti se i nejvýkonnější 81kW verze dostala na stovku za dlouhých 11,3 sekund. Schválně si do ní sedněte dnes a vyzkoušejte to, už to není to zaražení do sedadel, že?
Nejslabší 1.5 TSI o výkonu 85 kW zvládne čtvrtou generaci rozpohybovat na stovku za 10,5 sekund. Pokud bychom chtěli postavit proti jedna-devítce verzi se 110 kW, bude to férovější. Ostatně 1.9 TDI byla tehdy v cenících trochu někde jinde než základní verze. A za jak dlouho že se 1.5 TSI 110 kW rozjede na 100 km/h? Trvá jí to 8,5 sekund, čímž se blíží spíš jedničkové RS než 1.9 TDI, to jen tak na okraj…
Spotřeba motorů
1.9 TDI bojovala i spotřebou. Pokud pomineme extremisty, kteří se dokola ukájejí v internetových diskusích u extrémních a těžko uvěřitelných hodnot začínajících trojkou, a budeme realisté, tak se dostaneme na hodnoty 5,59 litrů na sto podle webu Spritmonitor (a nemusíte nám psát do komentářů, že vy jezdíte za méně, skutečně ne). 1.5 TSI 110 kW vykazuje spotřebu vyšší, a to 6,33 litrů na sto. Ano, rozdíl mezi dieselovou modlou z přelomu tisíciletí a současným turbobenzínovým motorem je zhruba ¾ litru.
Mimochodem, 110kW benzinové motory (1.8 20V a 1.8 20V Turbo) v jedničkové oktávce jezdily se spotřebou v průměru 8,47 litrů na sto. Pohledem tehdejšího motoristy to byla dost vysoká spotřeba.
Spolehlivost a náklady na servis
Zde bohužel není možné posloužit přesnými daty, ale ano, hodně jedničkových oktávek jezdí do dnes, jsme sami zvědaví, kolik těch současných vydrží alespoň 15 let. Zde nezbývá než doufat, ale současné motory, které škodovka do svých modelů osazuje, nemají zatím žádné zjevné systémové problémy. Škarohlídi věštili prachbídnou životnost i 1.0 TSI, opak se ukázal být pravdou.
Co mám v paměti, tak hodina práce servisu byla v její době u jedničkové oktávky na 1 000 korun s DPH (Fabia 800 korun, Superb 1200 korun). Dnes? Zhruba 1 300 až 2 000 korun s DPH za 100 časových jednotek (1 hodina). Průměrná mzda v roce 2000 byla kolem 13 000 korun, dnes jsme na 45 tisících. Aby byla cena „stejná“ jako v roce 2000, musel by si dnes servis účtovat za hodinu 3 460 korun s DPH.
Takže i pokud se dnes řeší na autech více věcí a více oprav, není ještě nutně tak zle. Servis, tedy minimálně práce, je objektivně levnější.
Není tak zle
Pokud stále nadáváte na to, jak jsou dnešní auta k ničemu a u toho leštíte ojetinu z nultých let, schválně si do nějakého z těch nových sedněte. Ano, povinné asistenty jsou pruda, ale motory jsou dnes tišší, podvozek si málokterá automobilka dovolí podcenit a vše se točí kolem toho, aby řidič měl s řízením co nejméně práce.
Spotřebou se začínají benzínové motory nebezpečně přibližovat dieselům. U toho si umí odpustit chrochtání za studena i problémy s naftou a jejími vstřikovači. Nakonec tedy není ještě tak zle, současná auta nejsou horší nebo lepší, jsou jenom trochu jiná.
Zdroj médií: Nikola Vrablová.