Přeplňování motorů turbem nebo kompresorem?

24. 5. 2022 3 min. čtení Tipy a rady Rádce motoristy Vše o turbodmychadlech Základní info k turbu

Přeplňovat motor můžeme dvěma způsoby. Buď turbem, nebo kompresorem. Převládají turbodmychadla, ačkoliv jeden čas se s kompresory také hodně experimentovalo. Porovnání těchto dvou technologií nám možná prozradí, proč.

Přeplňování - turbo nebo kompresor?

Články na téma turbo vs. kompresor:

  1. Rozdíl mezi turbem a kompresorem
  2. Přeplňování - turbo nebo kompresor? - právě čtete
  3. Kompresor - jak funguje v praxi?

Turbodmychadlo

K pohonu turbodmychadla se využívá energie výfukových plynů, tedy produktu směsi vzduchu a paliva v motoru. Výfukové plyny samozřejmě odcházejí z motoru ven. Jenže někoho napadlo postavit jim do cesty turbínové kolo, do kterého se mohou opřít a odevzdat mu část své energie. Myšlenka to byla úspěšná zejména proto, že na stejné hřídeli s turbínovým kolem bylo i dmychadlové kolo. To dělalo opak – vhánělo vzduch do motoru, respektive do válců. Tím došlo k násobnému navýšení přísunu vzduchu, což při patřičném obohacení směsi generuje vyšší výkon a také více výfukových plynů, které se opět využijí pro roztáčení turbíny. Pro přeplňování turbem je tak trochu typický náhlý nárůst krouticího momentu a výkonu při akceleraci. Chvíli totiž trvá, než objem výfukových plynů a jejich rychlost dostatečně narostou, aby se turbodmychadlo dostalo do pracovních otáček.

Kompresor

Tady se na to jde od začátku trochu jinak. Přeplňování motoru kompresorem funguje sice na podobném principu (něco žene vzduch do motoru pod tlakem), ale využívá se energie samotného motoru. O pohon se totiž stará buď elektřina, která se holt musí někde vygenerovat, nebo je kompresor přímo mechanicky propojený s klikovým hřídelem. Chod motoru tak přímo ovlivňuje chod přeplňování, které logicky funguje už od nejnižších otáček. Kompresor má obvykle podobu dvou šroubovic (používají se téměř výhradně Lysholmovy šnekové rotory), ale může vypadat i dost podobně turbodmychadlu, respektive jeho polovině. V každém případě funguje kompresor v mnohem širším spektru otáček motoru a zvedá tedy výkon a krouticí moment hezky odspodu.

Kde je rozdíl?

Pozornější čtenáři už si jistě všimli toho, že v jednom případě se využívá energie, která by jinak přišla vniveč (turbodmychadlo) a v druhém se využívá energie samotného agregátu (kompresor). Už to je asi tak trochu nápovědou a odpovědí na otázku, proč se masivně prosadila spíše turba a ne kompresory – spotřeba a s tím spojené emise. Automobilový trh se totiž začal ubírat směrem dolování vyššího výkonu z menších objemů a při co nejnižší spotřebě paliva. U některých litrových tříválců je znatelné už zapnutí klimatizace, představte si, že by ještě celou dobu měl takový motůrek živit ještě další energeticky náročnou komponentu, tedy kompresor. Na spotřebě by se to dost projevilo.

Přeplňování turbodmychadlem je tedy doménou spíš menších motorů, kde se i daří eliminovat turbolag, tedy ten kopanec známý především ze starších vznětových agregátů. Menší objem = méně výfukových plynů, takže se může celé turbo zmenšit, což s sebou nese jeho rychlejší roztočení. Když turbo namontujeme na objemnější motor, je kopanec naopak o to silnější a nebezpečnější, své o tom vědí u Porsche…

Pro větší motory se tedy hodí spíš kompresor. Třeba u pětilitrového osmiválce přiřazení kompresoru spotřebu při běžné jízdě nijak dramaticky nezvedne (protože už tak je docela vysoká), ale výkonu to pomůže významně. Hodí se i hladší průběh krouťáku, který roste podobně jako u atmosféricky plněných agregátů a jeho nárůst je tedy čitelný a nezákeřný.

Zdroj info: Turbo - Klima servis Pardubice.
Zdroj médií: Depositphotos.
Rudolf Malý

Autor článku
Rudolf má rád dobré jídlo, sport a nekorektní humor. Nebrání se elektromobilitě, ale taky jí nijak zvlášť nefandí. Ve volném čase se rád vrtá v autech a obecně vlastně v čemkoliv.

Podobné články