Banner #4268

Výrobní náklady umějí automobilky šikovně snižovat

31. 3. 2025 3 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Technologie Rádce motoristy

S tím, jak roste povinná výbava aut a složitost systémů redukce emisí, musejí se snižovat náklady na místech, kde se to dříve nedělalo. Jak si automobilky pomáhají a kde své produkty „šidí“?

Výrobní náklady umějí automobilky šikovně snižovat

Články na téma automobilový průmysl:

  1. Automobilový průmysl - co bylo a co nás čeká?
  2. Plast v autoprůmyslu – kdy nahradí kov a jiné materiály?
  3. Které automobilky v následujících letech končí s klasickými spalováky?
  4. Marže automobilek se snižují
  5. Stellantisu se nedaří, čeká ho bankrot?
  6. Slovensko jako druhý americký Detroit?
  7. Věci, na které jsme si zvykli a kterých se už v autech nechceme vzdát
  8. Šrotovné na příkladu Německa
  9. Blockchain a jeho využití v autoprůmyslu
  10. Nissan a Honda uvažují o fúzi
  11. Spalovací motory – změní EU přístup?
  12. Výroba aut – jak se snižují náklady a kde automobilky „šidí“? - právě čtete
  13. Downsizing motorů a turba totálně změnily autoprůmysl
  14. 3D tisk a auta – 1. díl
  15. 3D tisk a auta – 2. díl
  16. Čínské automobilky ohrožují ty evropské
  17. Evropská naděje? Levná malá auta
  18. Levná auta mohou zachránit evropský průmysl
  19. Vietnamská automobilka VinFast a její cíle
  20. O kolik zdraží evropská auta v USA?
  21. Krize německého autoprůmyslu
  22. Cla na auta brání cenové paritě spalováků a elektromobilů
  23. Stellantis má obří ztrátu, ale není to nic vážného
  24. Volkswagen zatím nekrachuje. Má k tomu ještě hodně daleko
 + Zobrazit všechny články v sérii

Když se někde přidá, musí se na druhé straně ubrat, takto to chodí nejen u aut. Jenže automobilky zkrátka osekávat výrobní náklady potřebují, takže hledají způsoby, jak na svých produktech šetřit. Bez toho by ceny nových vozů rostly daleko víc, než jak se zvyšovaly v posledních letech.

Tlačítka nahradily displeje

Možná se vám to nezdá jako pravděpodobné, ale je to fakt – namísto tlačítek se prosadily displeje, protože je to prostě a jednoduše levnější. Automobilka integruje maximum funkcí do infotainmentu a nemusí řešit rozmístění spínačů, vedení kabeláže k nim a další s tím spojené problémy. Navíc rozdíly v konfiguracích se neřeší jako dříve nevzhlednou záslepkou v panelu pro tlačítko funkce, za kterou si kupující odmítl připlatit. Kdepak, řešení je často ještě daleko rafinovanější – automobilka ji vypne softwarově a pokud zákazník bude chtít, může si kýženou funkci dokoupit později.

Materiály

Na téma materiálů samotných by šla napsat kniha. Předně se ustupuje od klasické kůže a nahrazují ji více či méně povedené koženky (ať dáte umělině jakkoliv hezký název, pořád to bude koženka). Šetří se ale i s látkou! Třeba záda sedaček často pokrývá právě koženka. Zde to ale má i pozitivní přesah pro zákazníka, protože se hladký materiál čistí daleko lépe než látkový potah sedadla.

Pak tu máme oblíbené téma měkčených plastů. Ano, novinářům je často vyčítáno, že osahávají auta i na místech, kam běžný člověk nesahá skoro nikdy. Ale ono to svůj smysl má, protože tvrdý plast má tendence při kroucení karoserie vydávat zvuky a skřípat. Naproti tomu měkký materiál, tedy nejčastěji jakási hustá pěna, je obvykle tichý, protože je poddajnější, snáze se deformuje a nepřenáší vibrace.

Akustická izolace

Kdysi byly podběhy kryté plastem a u lepších aut pak ještě pěnou a na laku byl nanesený ještě gumoasfalt. Dnes se zejména u levných vozů setkáme jenom s tím posledním nátěrem, který podběhy kryje proti kamínkům, jinak by došlo k omlácení laku a korozi. Automobilka ušetřila za zakrytování podběhů plasty, které jsou drahé. Často se naopak najde v podběhu jenom jakási pěna nebo silná tkanina, která akusticky izoluje solidně, ale má problém s tím, že je nasákavá.

Laky

Zde opět vstupuje do hry i jiný aspekt, a to ekologie. Barvy se dnes ředí především vodou, což je ekologičtější, ale zároveň i levnější. Jenže tyto barvy jsou méně odolné, navíc se snížila i celková tloušťka laku jako takového. V 80. a 90. letech se tloušťka pohybovala klidně i kolem 150 až 180 mikrometrů. Aktuálně je to spíš někde kolem 100 mikrometrů s tím, že některé automobilky se dostávají klidně i na 70 mikrometrů. Představuje to pro ně však obrovské výrobní úspory při počtu aut, která vyrobí.

Zdroj info: motor1, carandriver, autoexpress, carmechanic, tremec-blog, engineering explained.
Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články