Víte, jak rychle zahřát auto, aby začalo topit?

Na úvod trochu teorie. Auta jsou často vybavena nějakým pomocným prvkem, který generuje teplo a pomáhá třeba s rozmrazením skel, nicméně nejdůležitější je výměník, kterým prochází chladicí kapalina ohřátá od motoru. Pomocí proudícího vzduchu je teplo odebíráno a tlačeno do kabiny přes výdechy ventilace. Je tedy asi jasné, že čím rychleji proběhne ohřátí agregátu, tím rychleji bude v autě teplo.

Přímý vs. nepřímý vstřik

Často se setkáváme s poučkou, že nejlepší je, hned po startu motoru vyjet. To je pravda zejména u přímovstřikových motorů, kterým studené stání na volnoběh ubližuje ve smyslu zanášení karbonem a ředění oleje palivem. Navíc tyto novější agregáty jsou obvykle dost efektivní a na volnoběh se ohřívají jenom velmi, velmi pomalu, takže zde skutečně platí, že lepší je vyjet ihned po startu, aby k ohřátí došlo co nejrychleji.

Také čtěte

2 min. čtení

BYD Seagull – rozměry, cena, pohon, dojezd

19. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

U starších aut s nepřímým vstřikováním není problém, nechat jejich motor třeba minutu běžet, protože zanesení motoru karbonem nehrozí. Všimněte si, že za minusových teplot obvykle po startu volnoběh vyskočí někam na 1500 otáček i výš (typické je to třeba pro japonská auta). Důvodem je, aby se vytvořil dostatečný tlak oleje co nejrychleji a mazivo se dostalo všude, kde je ho třeba. Po pár vteřinách začnou volnoběžné otáčky klesat, jakmile se ustálí, v klidu vyjeďte. Chybu ale neuděláte ani v případě, že vyjedete ihned po startu.

Foukání na maximum je blbost

Další častou chybou je, že řidič hned ohulí topení na maximum, stejně tak otáčky ventilátoru. Je to chyba, protože tím jenom začne víc ochlazovat výměník, do kterého jakmile se dostane alespoň trochu teplá chladicí kapalina, tak je ihned zchlazena roztočeným ventilátorem. Daleko lepší je nechat foukání na nejnižší stupeň a jakmile začne proudit do interiéru teplý vzduch, přepnout na dvojku. V případě automatické klimatizace je ideální nechat to na řídící jednotce. Ta dobře ví, že při nastavených 22 stupních nemá na řidiče chrlit studený vzduch, takže si můžete všimnout, že poslušně čeká, až bude dostupné alespoň nějaké teplo, které pak pomalu do interiéru distribuuje a síla foukání se postupně zesiluje.

Motor nevytáčejte

Ohřívání motoru jízdou má také svá specifika. Předně není dobré ho příliš vytáčet – pro benzín bychom viděli jako rozumný limit 3,5 tisíce otáček, u dieselu bychom nešli nad 2,5 tisíce. Vytáčení do této hladiny však může probíhat rychle, problém totiž představuje akorát olej, u kterého hrozí, že by studený nemusel za vysokých otáček stíhat dokonale mazat rychle se pohybující komponenty, zejména například pístní kroužky. Jet můžete svižně, jenom prostě řaďte dřív než normálně.

Také čtěte

4 min. čtení

Kde vezmeme energii pro všechny ty elektromobily?

20. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Jízda ohřeje relativně rychle chladicí kapalinu, jejíž teplotu většina aut zvládá řidiči ukazovat. Jenže teplotu samotného oleje moc vozidel ukázat nezvládá, přitom mazivo se na provozní teplotu dostává mnohem déle než chlazení. Většinou to trvá asi 10-15 kilometrů, v případě hybridů klidně déle, protože ty si rády motor vypnou, kdykoliv mohou.

Olejová otázka

Pakliže provozujete vůz především na krátké trasy (do 10 kilometrů), kde se nestihne motor pořádně ohřát, je lepší měnit olej častěji, protože ten tím skutečně trpí a dříve se vyčerpají jeho aditiva. Zapomeňte na interval 30 tisíc kilometrů, jestliže jsou jízdy skutečně tak krátké, že se plně neohřeje ani chladicí kapaliny, měňte klidně po 7,5 tisících, maximálně po deseti. Motoru tím jedině prospějete.

Pokud to automobilka u konkrétního auta povoluje, je lepší při takovém provozu zvolit i „řidší“ specifikaci maziva. 10W-40 bude za studena daleko hustší, než často ostrakizovaná 0W-20, která velmi ochotně teče i za nízkých teplot. Jistě, na dálnici je zase lepší vyšší to druhé (letní) číslo, optimálním kompromisem může být klidně 0W-30.