Falšuje se kde co. Od peněz, přes značkové oblečení a obuv, až po motorové oleje. Ano, skutečně se někomu vyplatí vyrobit věrně působící padělek a ten prostřednictvím pochybných distribučních a prodejních kanálů dostat na trh.
Falešné motorové oleje – jak poznat padělek?
Články na téma motorové oleje:
- Test motorových olejů
- Jak vybrat motorový olej
- Specifikace motorových olejů se mohou velmi lišit
- Ředění oleje s benzínem u dvoutaktního motoru – tabulka
- Životnost motorového oleje je omezena hned několika vlivy
- Pančování motorových olejů – jak nenaletět? - právě čtete
- Polosyntetický vs. systentický motorový olej
- Jak vypadá olej do auta v -20 stupních
- Škodí syntetický olej starším motorům?
- Jaký vliv má motorový olej na předčasnou detonaci paliva?
- Závodní vs. konvenční olej
- Specifikace a normy motorových olejů
- Recyklované motorové oleje se mohou běžně prodávat
- Černý motorový olej – je to normální?
I u nás se dají sehnat padělky motorových olejů. Pocházejí nejčastěji z Ruska, Polska, Ukrajiny, ale i dalších zemí. Paděláním se tam zabývají celé organizované skupiny, ale nepředstavujte si to jako nějaký „garážový byznys“. Jde většinou o poměrně sofistikovanou výrobu na stáčecí lince, ze které odcházejí produkty více či méně podobné originálnímu oleji.
Už jednou „vyjetý“ olej
Nejčastěji se padělky stáčejí z vyjetých maziv, které pocházejí například od firem zaměřujících se na likvidaci olejů. Ty je odebírají od autoservisů po barelech a následně je prodávají padělatelům. Ti tuto směsku vyčistí od mechanických nečistot několikerým filtrováním a poté ji stáčejí do kanystrů či barelů (opět samozřejmě padělaných, případně už jednou použitých). Když se jim povede dostatečně věrně napodobit balení originálu, přes různé obchodníky dostanou pančované oleje na trh. Ne nutně v množství třeba několika kamionů najednou, stačí jim, když se jedná třeba o jednu dvě palety ze dvaceti, které putují na evropský trh.
Také čtěte
Jak poznat padělaný olej?
Poznat padělek nemusí být úplně jednoduché. Jednotlivé padělací linky mají různě pokročilé technologie, takže se to dost liší. Vyplatí se však sledovat následující znaky:
- Prodejce – ať si říká kdo chce, co chce, tak ano, na čerpacích stanicích jsou oleje dost předražené, ale! Těžko asi na pumpě Shell koupíte falešný olej Shell. Podobně na tom budou větší prověřené eshopy. Naopak neznámé internetové obchody, obvykle sídlící na obligátní adrese Kaprova 42/14 či jiném podobně „věrohodném“ místě, budou v tomto směru asi rizikovější. Kamenný obchod je většinou sice dražší, na druhou stranu méně rizikový.
- Cena – nejlevnější nabídky jsou vždy podezřelé. Pokud se cenovka významně liší od zbytku trhu, dost možná jste narazili na padělek. Na druhou stranu třeba Alza má často velmi levné oleje, přitom se podle všeho jedná o originály (sami odtamtud někdy oleje kupujeme). Patrně pocházejí z jiných distribučních kanálů.
- Balení – kanystr by měl být svařený ze dvou plastových výlisků, ne z více. Pokud je na něm něco vyraženo, jako například na fotce níže, na důvěryhodnosti to jenom přidává. Další body důvěry připisuje třeba víčko se značkou výrobce. Měrka objemu by měla být průsvitná a má přes ni být dobře vidět, kolik maziva ještě v nádobě zbývá.
- Etiketa – tisk má být ostrý, nerozmazaný, etiketa musí být přesně oříznutá. Někdy na ní bývají ochranné znaky a hologramy, QR kód by vás měl dovést na web výrobce se stránkou produktu, který jste si zakoupili. Třeba Shell má ochranných znaků více a pravost některých jeho olejů (Helix Ultra 5W-40, Helix HX7 10W-40, Helix HX7 5W-30, Helix HX7 10W-30 a Helix HX7 15W-40) si můžete ověřit pomocí kódu online. Zadní etiketa je také většinou složená ze dvou částí a lze ji otevřít, uvnitř jsou detaily o produktu, případně doplňující informace.
- Vůně/zápach – každý motorový olej voní malinko jinak. Pokud odebíráte pravidelně jeden a ten samý, dost možná už to přesně znáte a poznáte případnou odchylku. Rozhodně by však neměl být cítit po benzínu, to by značilo padělek v podstatě neomylně.
- Barva – 99 % olejů má krásně zlatavou barvu. Mazivo je průsvitné, nejsou v něm nečistoty. Padělky bývají tmavší, do černa nebo do hněda, ty méně kvalitní mohou být i znatelně zakalené. Na první pohled však srovnání s originálem nesnesou, barvou se budou lišit vždy.
- Viskozita – každý olej „teče“ trochu jinak, nicméně nápadně řídké nebo naopak husté mazivo je zkrátka podezřelé. Když si kapičku oleje třete mezi prsty, nemělo by tam nic drhnout, naopak by měla krásně klouzat. Nový olej bez vyčerpaných aditiv navíc nepůjde tak dobře z kůže umýt, jako olej padělaný, protože ten už má aditiv minimum.
- Chod motoru – tady je to hodně subjektivní, nicméně napovědět dokáže i odlišný zvuk agregátu. Pokud motoru dopřáváte pořád stejný olej a najednou se na jeho zvuku nebo projevu něco změní, zpozorněte. Je možné, že to bude mechanickou závadou, možná už je motor vyběhaný, ale je tu i reálná možnost, že jste do něj nalili padělaný olej.
Možná ho máte doma
Pokud jste zaregistrovali dva nebo více z výše uvedených znaků, dost možná jste skutečně zakoupili pančovaný motorový olej. Pravděpodobnost, že na něj narazíte, není velká, ale o to více je třeba ostražitosti. Když do motoru nalijete olej, který tam nepatří, může dojít k jeho vyššímu opotřebení, ale i destrukci. Háklivé na přesnou specifikaci maziva jsou všechny agregáty, kde rozvodový řemen přichází s olejem do kontaktu, typicky některé motory EcoBoost, případně třeba 1.2 PureTech koncernu Stellantis.
Zdroj info: shell, autobuzz.
Zdroj médií: Depositphotos, Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Depositphotos, Jakub Mokříš.
