Specifikace a normy motorových olejů

Většina motoristů motorový olej příliš neřeší. V nejlepším případě nechávají výměnu oleje na servisu, nebo kupují olej dle doporučení výrobce automobilu. A je to tak dobře – kdo jiný by měl vědět nejlépe, jaký olej motor potřebuje, než jeho výrobce? Za každou lahví motorového oleje se však skrývá zajímavé zákulisí norem, specifikací a náročných testů, které musí mazivo splňovat.

Specifikace oleje

Základní specifikaci oleje mnoho motoristů zná a ani o tom neví. Často se totiž objevuje na potisku hned vedle názvu výrobce. Bavíme se o specifikaci SAE (organizace dříve známá jako Society of Automotive Engineers), která při výběru oleje hraje zásadní roli. Udává totiž údaje o viskozitě oleje. Typicky pak na láhvi oleje uvidíte například nápis 10W40. Málokdo však ví, co tato kombinace číslic a písmene znamená. Už podle toho, že se ve specifikaci nachází dvě číslice, poznáte, že se jedná o takzvaný „multigrade“ olej. Olej lze tak provozovat celoročně v různých teplotách, protože splňuje nároky na viskozitu v zimním i letním počasí. Zařadit olej do správné viskózní třídy není žádná sranda. Olej prochází hned několika testy, výsledkem je právě jeho zařazení do jedné z viskózních tříd.

Také čtěte

3 min. čtení

Letní pneumatiky ze střední třídy

10. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Když tedy vezmeme náš příkladový olej se specifikace SAE 0W16, můžeme z něj vyčíst, jakou viskózní třídu olej splňuje. Prví číslice, v našem případě 0, udává společně s písmenem „W“ viskozitu oleje při nízkých zimních teplotách – písmeno „W“ znamená „winter“ (anglicky zima). Samotné číslo pak nereprezentuje žádnou fyzikální jednotku, slouží pouze jako ukazatel. Čím menší je číslo, tím lepší vlastnosti má olej při nízkých teplotách – při studených startech v krutých mrazech lze lépe čerpat, dříve se dostane k pohyblivým částem motoru a ten se pak méně opotřebovává. Stupnice čísel startuje na nule. Oleje ve specifikaci 0W si své vlastnosti zachovávají i při teplotě -40 °C. Další čísla v pořadí (5, 10, 20, …)  jsou pak v zimních podmínkách postupně horší a horší. Tedy platí, že tím nižší číslo, tím řidší olej.

Druhé číslo ve specifikaci, v našem případě 16, udává vlastnosti oleje při zahřátém motoru – typicky při teplotě oleje 100 °C. Opět platí, že čím menší číslo, tím je olej po zahřátí řidší. Představit si to lze i jako odolnost oleje vůči vysokým teplotám. V dnešních moderních pohonných jednotkách se často používá velmi řídký olej – je pak lépe čerpatelný a snižuje tření uvnitř motoru, čímž zvyšuje jeho efektivitu. Přehnaná řídkost však také škodí – jakmile je totiž pohonná jednotka více zatěžována, stoupne teplota oleje a ten se začíná „přepalovat“. Olej tak rapidně ztrácí své vlastnosti. Čísla viskózních tříd oleje v nízkých i v běžných teplotách jsou úzce propojena. Jestliže má olej dobře fungovat v krutých mrazech, snese pak logicky méně při vyšších teplotách a naopak. Při výběru tak zohledněte doporučení výrobce vašeho automobilu a jeho způsob používání. Například motory sportovních automobilů obvykle používají oleje vyšší viskózních tříd, protože se olej v namáhaném motoru více zahřívá.

Normy ILSAC, API a ACEA

Specifikace SAE však nejsou jediným určovacím parametrem motorových olejů. Významných hráčem jsou i americký standard API, americko-japonský ILSAC či evropský ACEA. K čemu takové normy, které najdete na zadní etiketě olejové lahve, jsou? Na moderní motory jsou kladeny čím dál větší nároky – ať už se bavíme o efektivitě, emisích či spolehlivosti – a tím se zvyšují i požadavky na motorové oleje, bez kterých by pohonné jednotky jednoduše nefungovaly. Oleje se dnes zdaleka neskládají jen ze základových olejů, ale jejich vlastnosti jsou dotvářeny aditivy. Aby měly dotvářené vlastnosti olejů takzvaně štábní kulturu, vznikl soubor norem, který oleje podrobuje sérii náročných testů.

Také čtěte

2 min. čtení

Odtokové kanálky auta – už jste je někdy čistili?

20. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Testy pak prokazují, že olej svými vlastnostmi vyhovuje technologii nejnovějších spalovacích motorů. Z čeho se testy skládají? Hodnotí například vliv oleje na opotřebení rozvodového řetězu či ventilového rozvodu. V neposlední řadě se zkoumá vliv na spotřebu paliva, tvorbu usazenin nebo oxidaci. Zároveň se ověřuje i vliv oleje na předčasnou detonaci paliva, což je současný problém mnoha spalovacích motorů. Nejnovější normy, které zmíněné testy podstupují, jsou API SP či ILSAC GF-6, starší, ale hojně užívanou je API SN Plus. Často je ale najdete spíše na prémiových olejích – důvodem je pochopitelně vyšší cena certifikace. Na druhou stranu máte jistotu, že je olej připraven na nástrahy moderních motorů, kterým se normy neustále přizpůsobují.

Kromě testů však API a ACEA stanovují i výkonnostní třídy olejů. Zatímco ACEA používá kombinaci písmene a čísla, API sází jen na písmena. Vždy se tím však rozlišuje, zda se jedná o olej pro benzinový či naftový motor (případně obojí), a zda je vhodný pro běžnou nebo vysokou zátěž. Výkonnostní třídy dále rozlišují například i určení pro motory s přímým vstřikováním nebo s filtrem pevných částic. Určují například i délku servisních intervalů.

Tovární normy

Takovým svatým grálem mezi oleji je tovární norma. Tu stanovuje výrobce pohonné jednotky přímo pro její konkrétní typ. Nejznámější je tím koncern Volkswagen – jmenujme kupříkladu olej specifikace VW 502. 00, 507.00 či 505.01. Na rozdíl od obecnějších norem zmíněných výše zde máte jistotu, že olej a motor dokonale spolupracují. Pokud tedy pořizujete nový motorový olej, vyplatí se nejdříve prověřit tovární normy.