Že je fajn nechat prakticky jakýkoliv točivý stroj zahřát než po něm chcete maximální výkon, je dobře známý fakt. Pro spalovací motory to ale platí minimálně dvojnásob.
Motorový olej je v mrazech jako med

Články na téma motorové oleje:
- Test motorových olejů
- Jak vybrat motorový olej
- Ředění oleje s benzínem u dvoutaktního motoru – tabulka
- Životnost motorového oleje je omezena hned několika vlivy
- Pančování motorových olejů – jak nenaletět?
- Polosyntetický vs. systentický motorový olej
- Jak vypadá olej do auta v -20 stupních - právě čtete
- Škodí syntetický olej starším motorům?
- Jaký vliv má motorový olej na předčasnou detonaci paliva?
- Recyklované motorové oleje se mohou běžně prodávat
- Motorové oleje a mýty kolem nich
O zahřívání, respektive o tom, jak se chovat v zimě k motoru, bylo napsáno tolik, že by to vydalo na menší knihovnu. Obecná rada je, nechtít po agregátu víc než výkon pro jízdu klidnějším tempem a teprve tehdy, kdy se olej (nikoliv chladicí voda, ale olej!) v motoru dostane na provozní teplotu, mu šlápnout na krk.
Spousta řidičů však na nějaké zahřívání docela kašle, což s sebou nese negativní důsledky v podobě například vyššího a předčasného opotřebení. Včetně například turbodmychadla, což je dost drahá komponenta. Nejdůležitější jsou první desítky sekund, při nich musí čerpadlo oleje dostat mazivo všude, kde je potřeba.
Motorový olej a mrazy
Problém je, že motorový olej má tendence při hlubších mrazech tuhnout. Moderní petrochemický průmysl sice umí vyprodukovat skvělé lubrikanty, které fungují ve velmi širokém teplotním rozsahu, ale ty jsou poměrně drahé. Navíc s přihlédnutím ke stáří českého vozového parku si troufáme tvrdit, že specifikace začínající nulou (0W-20, 0W-30 apod.) jsou stále ještě v menšině. Většina řidičů dopřává svému motoru spíš obligátní 5W-30, nebo dokonce 10W-40, tedy na dnešní poměry velmi konzervativní specifikace. Ačkoliv ona už i ta 0W-20 začíná být „přežitek“ a automobilky se nebojí předepisovat třeba 0W-8 a podobně.
-20 jim dobře nedělá
Abychom se přesvědčili o tom, jak moc tyto oleje odolávají nízkým teplotám, jednoduše jsme strčili dva vzorky oleje do mrazáku. Ten chladil na zhruba -20 stupňů. Nejedná se o laboratorní test, na to bohužel nemáme vybavení, takže maziva šla holt ke kuřecímu a zmrzlinám. I tak jsme došli k docela zajímavému zjištění.
Po několika dnech, kdy jsme na vzorky olejů doslova zapomněli, jsme je vyndali. Abychom omezili přestup tepla mezi rukou a zkumavkou, dělali jsme to v rukavici. I tak jsme měli na pokus jen pár sekund, takže prosím omluvte horší kvalitu fotografií. Jakmile se olej trochu ohřál, jeho vlastnosti se začaly blížit normálu.
V -20 stupních nicméně změnil svoji konzistenci skutečně do podoby spíš medu, a to jak vzorek 5W-30, tak i 10W-40. Mimochodem, oba se chovají podle subjektivních dojmů zhruba stejně, nebylo znát, že by jeden byl výrazně „tekutější“. Oběma se nechtělo opustit dno zkumavky v okamžiku, kdy jsme ji otočili dnem vzhůru. Až po chvíli, kdy se zkumavka začala ohřívat, se začalo mazivo měnit skutečně v tekutinu.
Je tedy jasně znát, jak moc tuhý olej musí motor zkousnout a umí si asi každý představit, jaký problém je, prohnat něco takového čerpadlem a chtít po „medu“, aby efektivně mazal. Jistě, -20 °C je už docela extrém, ale popravdě ani třeba v u nás relativně běžných -10 °C to nebude žádná sláva.
Zdroj médií: Depositphotos, Jakub Mokříš.