Životnost motorového oleje - víte, co má na ni vliv?

Když vezmeme dvě stejná auta a jedno dáme řidiči jezdícímu krátké jízdy po městě, druhé dostane člověk, který jezdí převážně po dálnicích ustáleným tempem, bude životnost olejových náplní motorů rozdílná. Ta „městská“ vydrží výrazně méně. Vlivů, které určují, jak moc si toho olej nechá líbit, je však daleko více.

Co má vliv na životnost motorového oleje?

• Teplota – základní a do značné míry určující vliv. Provoz za vysokých teplot znamená rychlejší vyčerpání aditiv. Dále je také potřeba zmínit vliv teplotních změn a teplotních cyklů. Čím vícekrát se výrazně změní teplota oleje, tím více se zkrátí jeho životnost. Teplota podporuje i oxidační stárnutí, kdy nad 40 °C znamená přírůstek každých 10 °C dvojnásobnou rychlost oxidace.
• Oxidace – zde navážeme na předchozí bod. V olejích jsou antioxidanty, které mají za úkol oxidaci zabránit. Oxidačních vlivů jsou desítky, stejně jako oxidačních produktů. Ty se liší svými negativními efekty, ačkoliv někdy jsou to vlivy, které bychom za negativní neoznačili (například zlepšení mazivosti a pevnosti mazacího filmu). Problém jsou například oxidací vzniklé kyseliny, které mají korozivní účinky na kovy, něco takového v motoru asi ve větším množství tak úplně mít nechcete. Oxidaci, jak už jsme psali výše, podporuje teplota, ale jejím zdrojem jsou primárně výfukové plyny, případně zbytky nespáleného paliva, které steče do olejové vany. Pro oxidaci oleje jsou v motoru ideální podmínky, protože je prakticky neustále promícháván, přečerpáván a rozstřikován. Z relativně malého objemu tak máme velkou plochu, což oxidaci nahrává.
• Použité palivo – samotné palivo by se do oleje dostat nemělo, když se tak stane, nemělo by ho být více jak 3-5 % objemu olejové náplně. Ještě horší je však palivo s biosložkou, která degraduje sama o sobě. Ideální je tankovat paliva prémiová. Pro příklad – prémiová nafta neobsahuje biosložku a má vyšší cetanové číslo. To znamená, že se vznítí dříve (při nižší kompresi) a má tak více času všechna shořet. Snižuje se riziko, že její nespálené zbytky kontaminují olej. Motor navíc běží klidněji a poskytne o něco vyšší výkon a krouticí moment.
• Kvalita základového oleje – současné motory bez výjimek používají oleje syntetické. Kvalitu jim dodávají tzv. základové oleje a vlastnosti se dotvářejí pomocí aditiv. Výroba základového oleje je extrémně složitá a pitvat ji tu nebudeme. Nicméně čím je základový olej lepší, tím vyšší viskozitní index má, to znamená, že funguje při vyšším rozsahu teplot a nemění se přitom zásadně jeho viskozita. U olejů, které musejí snášet vyšší rozsahy (např. 0W-40) se toho docílí použitím lepšího základového oleje v kombinaci s aditivací. Aditiva se ale po čase vyčerpají a mazivo tak své vlastnosti ztrácí. Kvalita základového oleje to do značné míry umí kompenzovat.
• Stav motoru – starší, vyběhaný agregát bude mít možná problém s kompresí, dost pravděpodobně bude mít nefunkční odvětrání klikovky a bude plný usazenin. I to má samozřejmě na olej vliv, a to nikoliv pozitivní. Je také možné, že motor začne olej spalovat společně s benzínem a bude tedy nutné ho častěji doplňovat. To může paradoxně stavu maziva prospět, protože ho vlastně neustále ředíme novým, nedegradovaným.

S ohledem na výše uvedené vlivy zvažte, jaký interval výměny je pro váš vůz vhodný. Obecně více trpí oleje u motorů benzinových, a to především kvůli vyšším teplotám. Výměnou oleje co 10 tisíc kilometrů nemůže ničemu ublížit a je to v podstatě univerzálně platný „optimální“ interval. Při klidnějším provozu na delší trasy postačí výměny po 15 tisících. Delší intervaly zkousnou jenom vozidla provozovaná na dlouhých trasách (např. 600 kilometrů na jeden zátah a podobně).