Závodní a konvenční motorový olej mají překvapivě mnoho společného. Přesto se použití závodního oleje v sériovém autě málokdy vyplatí, dokonce může být pro některé součástky škodlivý.
Jak se liší závodní a běžný motorový olej, a co mají naopak společného?
Články na téma motorové oleje:
- Test motorových olejů
- Jak vybrat motorový olej
- Specifikace motorových olejů se mohou velmi lišit
- Ředění oleje s benzínem u dvoutaktního motoru – tabulka
- Životnost motorového oleje je omezena hned několika vlivy
- Pančování motorových olejů – jak nenaletět?
- Polosyntetický vs. systentický motorový olej
- Jak vypadá olej do auta v -20 stupních
- Škodí syntetický olej starším motorům?
- Jaký vliv má motorový olej na předčasnou detonaci paliva?
- Závodní vs. konvenční olej - právě čtete
- Specifikace a normy motorových olejů
- Recyklované motorové oleje se mohou běžně prodávat
- Černý motorový olej – je to normální?
Motorsport odjakživa funguje jako ostrá testovací laboratoř pro běžnou sériovou výrobu automobilů. Moderní materiály, technologie či bezpečnostní prvky se obvykle jako první objevily v závodních autech – a ne, opravdu se nebavíme o dotykových obrazovkách nebo bezpečnostních asistentech. Také motory závoďáků často testují nové technologie. Taky mají ale úplně odlišný režim fungování. Pracují v náročných podmínkách, a právě kvůli tomu mají zvýšené požadavky na motorové oleje. Ty také nepodléhají tradičním normám a svým složením se od standardních maziv v mnohém odlišují.
Asi rovnou můžeme říci, že do obyčejných osobáků se takový olej nehodí. I kdyby splňoval požadavky motoru, bude pro něj nadbytečně schopný. Automobily, které každodenně potkáváme na silnicích zkrátka svými schopnostmi nedokáží využít kvality závodních olejů. Co ale například sportovní vozy? Jejich fanoušci stále častěji využívají jejích schopnosti na závodních okruzích, kde se i pohonná jednotka dostává na hranu svých schopností a výhody závodních motorů by mohly přijít vhod.
Odlišný způsob provozu
Pohonné jednotky silničních aut musí dnes splňovat mnoho požadavků – mezi nejdůležitější patří spolehlivost, efektivita nebo třeba emise. Všechny tyto nároky se ve větší či menší míře přenáší i na motorové oleje. U závodních jednotek je to trochu jiné. Na prvním místě je zde výkon. V závislosti na závodní disciplíně se pak přidává třeba ta efektivita či spolehlivost. Například ve vytrvalostních závodech musí motor dokázat běžet minimálně 24 hodin vkuse. V soutěžích rally je to ještě víc. Opačným příkladem jsou sprintové závody typu Formule 1 nebo Nascar.
Tak či tak jsou ale závodní motory s trochou nadsázky konstruované tak, aby se přesně po překročení určeného servisního intervalu samy rozpadly. Pokud by to tak nebylo, nepodávaly by maximální dostupný výkon. Souvisí s tím i olej, který se u těžce namáhaných motorů mění klidně několikrát za závodní víkend – běžně po ujetí několika stovek kilometrů. Logicky se tak takový olej svými parametry může soustředit na zcela jiné úkoly než olej, který najdete ve regálech na benzince. Asi nikdo z nás by nechtěl motor, který potřebuje rozborku každých pár tisíc kilometrů a čtyřikrát výměnu oleje mezi tím.
Také čtěte
Viskozita
Viskozita oleje je jeho nejdůležitějším parametrem. V moderních autech je trendem používat řídké oleje – typicky 0W16, 0W20 a další. Takové oleje velmi dobře odolávají studeným startům, protože se díky lepší čerpatelnosti rychleji dostanou k pohyblivým součástkám motoru. Zároveň řídký olej zvyšuje efektivitu motoru. Na druhou stranu ale rychleji narazí na své limity – při vysoké zátěži je až moc řídký a kromě horšího mazání rychle degraduje.
Možná ale budete překvapeni, že i závodní vozy používají řídké oleje. Opět platí, že záleží na závodní sérii, ale v základu to je především proto, že řidší olej rovná se nižší tření, a to znamená nepatrně vyšší výkon. Že to znamená vyšší opotřebení motoru nikoho nezajímá, protože tak či tak bude po závodě kompletně rozebrán. Častěji se však setkáte s hustšími závodními oleji, které dlouhodobě lépe odolají vysokým teplotám konstantně naplno využívaného motoru.
Složení a ZDDP
Neméně překvapující je, že mnohá aditiva jsou pro závodní a konvenční oleje totožná. Oxidanty, detergenty, disperzanty a další. Závodní oleje ale často obsahují více ZDDP. ZDDP neboli Dithiofosforečnany zinečnaté jsou přísady, které na součástkách motoru vytváří ochranný film. Pokud by mělo dojít ke kontaktu železo na železo, slouží film v podstatě jako poslední záchranná brzda. Obecně se věří, že čím více ZDDP, tím lepší.
Avšak není tomu tak u sériových automobilů. Je běžné, že v motoru v omezené míře dochází ke spalování oleje. Fosforečnany v ZDDP totiž škodí katalyzátorům, které jsou téměř v každém novém automobilu. Vyšší obsah ZDDP se tak nahradil odlišnou konstrukcí a povrchovými úpravami. V dnešních závodních olejích tak stále najdeme vyšší obsah ZDDP, funguje zde ale opravdu jen jako pojistka, i díky tomu, že emise se u závodních motorů moc neřeší.
Marketing
Takže ano, motorové oleje pro závodní auta se od těch konvenčních liší, nikoliv však zásadně. Jejich trik zůstává v tom, že jsou vždy přizpůsobeny konkrétnímu motoru a konkrétním podmínkám. Závodní týmy pak za takové oleje platí násobně víc peněž. To běžné oleje musí splňovat mnoho norem, musí vyhovovat novým i starším motorům a zároveň nemohou zákazníky zruinovat. Závodní olej tak u silničního auta může zlepšit vlastnosti motoru, vzhledem k ceně to ale není úplně ekonomické rozhodnutí.
Nemalou roli hraje i marketing. Mnoho výrobců se snaží své oleje prodat jako závodní. Přitom to jsou ale jen jakési „performance“ verze běžných olejů pro sportovní automobily. Ano, obvykle lépe snáší tvrdší zacházení, ale závodní oleje to nejsou. Na druhou stranu mnoho soukromých týmů, například v rally či rallycrossu, právě takové oleje do svých závoďáků používá. Ve výsledku tak specifika motorových olejů pro závodní auta spočívají především v jejich úzkém zaměření na konkrétní situaci. Tak to ostatně v motorsportu chodí.
Zdroj info: EngineeringExplained, autorský text.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
