Rychlost nabíjení elektromobilu: Jaký vliv má rychlé nabíjení na baterii?

12. 12. 2025 3 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Elektromobilita Rádce motoristy Baterie v elektromobilech Vše o elektromobilitě Nabíjení elektrických aut

Po vysvětlení toho, jak funguje proces nabíjení baterie, se podívejme detailněji na vliv rychlonabíjení, které jsme si přiblížili v předchozím textu. Pro naše potřeby je to výkon 150 kW a vyšší, ačkoliv standardně se za rychlonabíjení považuje 50 kW a víc. Podívejme se teď, jaký vliv má rychlonabíjení na stárnutí článků.

Rychlé nabíjení elektromobilu: Jak moc opotřebovává baterii?

Články na téma nabíjení elektromobilů:

+ Zobrazit všechny články v sérii

Stárnutí baterií

Každý akumulátor postupem času ztrácí část své kapacity. Nelze tomu zabránit, je to přirozená degradace. Pozor, neděje se to jenom provozem a používáním, ale i samovolně. Z chemického hlediska je o změny uvnitř článků: rozpad elektrolytu, tvorbu pevných usazenin na elektrodách a zhoršení iontové vodivosti. Rychlost tohoto děje ovlivňuje teplota, způsob používání baterie, ale i četnost hlubokého vybíjení.

Moderní baterie elektromobilů mají velmi chytré systémy řízení, které výše uvedené vlivy umí zpomalit, samy si řídí teplotu a nabíjecí logiku. Jenže pokud třeba majitel parkuje elektrické auto přes léto venku, kde panují vysoké teploty, nic s tím auto samo neudělá.

V minulosti se dost často hovořilo o tom, že jedním ze škodlivých faktorů, které ovlivňují životnost baterie negativně, je i rychlonabíjení. Při něm totiž dochází k vyššímu zahřívání akumulátoru, tedy i vyššímu opotřebení. Má to svoji logiku, jenže v praxi se ukázalo, že to je pravda jenom částečně a škodlivost rychlonabíjení se dost přeceňuje.

Také čtěte

4 min. čtení

Aquaplaning: Příčina, riziková rychlost a bezpečné zvládnutí smyku na vodě

dnes J. Mokříš Tipy a rady

Než se masivně rozšířily elektromobily a začaly sloužit jako běžná alternativa ke spalovákům, nebyl v tomto směru dostatek dat, takže automobilky nastavovaly algoritmy nabíjení zbytečně přísně (výkon klesal zbytečně brzy). Na druhou stranu není divu, trakční baterie je na celém autě to nejdražší a měnit ji je poměrně náročné.

Jaká je realita?

V rámci několika nezávislých studií se ukázalo, že rozdíl v degradaci článků baterie vozidla, které je často rychlonabíjeno, a vozidla, které je nabíjeno pomalu, je poměrně malý. Respektive daleko menší, než jaké byly původní předpoklady. Pokud byste hledali zdroj této informace, odkážu vás na komplexní studii The Idaho National Laboratory.

Výjimkou byl Nissan Leaf, u kterého byl rozdíl 16 %, což je dost. Naopak Tesla, která má řízení chlazení a nabíjení ze všech výrobců asi nejpokročilejší, nevykazovala měřitelný rozdíl. Obecně je rozdíl v kapacitě baterie po ujetí 50 000 mil (80 400 kilometrů) do 5 %. Studie považovala za rychlonabíjení výkon 50 kW, což, jak asi uznáte, v kontextu dnešních rychlonabíječek není nic moc.

Jenže pak je několik dalších studií (například společnosti Recurrent nebo Geotab), které výše uvedené potvrzují, a to i pro vyšší výkony. Vliv rychlonabíjení se tedy skutečně přeceňoval. Moderní Battery Management Systémy (BMS) skutečně umí opotřebení nabíjení vyššími výkony omezit. Stále však pro akumulátor zůstává nejlepší nabíjení co nejpomalejší, tedy klidně z domácí nabíječky o výkonu 11 kW.

Přečtěte si také: Elektromobil a kapacita baterie: Proč se liší reálná a použitelná?

Nenabíjet do plna, nevybíjet do prázdna

Mnohem důležitější než rychlonabíjení je nenabíjet pokud možno do plna a nenechat baterii vybít úplně. A pokud k jednomu nebo druhému dojde, neměl by se akumulátor v daném stavu nacházet příliš dlouhou dobu. Jistě, je možné baterii nabít do 100 %, ale mělo by k tomu docházet ideálně tehdy, kdy se člověk chystá na delší cestu. Ne v okamžiku, kdy bude auto další dva týdny stát.

To se mi líbí

Zdroj info: recurrentauto, geotab, euronews, findingspress.
Zdroj médií: Depositphotos.