Představa, že elektřina prostě nateče do baterie a tím to hasne, je lákavá. Bohužel trochu naivní. Stejně jako se do motoru nedostane úplně všechno z nádrže, ani baterie v elektromobilu nezíská všechnu energii, která prošla kabelem. Ztráty tu jsou a vždycky budou.
Nabíjení elektromobilu: Jak moc je ztrátové?
Články na téma nabíjení elektromobilů:
- Cena nabíjení elektromobilu: Který se komu vyplatí?
- Jak se nabíjí elektromobil
- Nabíjení elektromobilu generátorem - vyzkoušeli jsme to a fakt se to nevyplatí
- Nabíjení elektromobilů - doma i z dobíjecí stanice
- Jak funguje wallbox
- Jak dlouho se nabíjí elektromobil
- Nabíjení elektromobilu v zahraničí – rady a tipy pro začátečníky
- Nabíjení elektroaut zlevňuje
- Kde vezmeme energii pro všechny ty elektromobily?
- Realita nabíjení elektromobilů
- Nabíjení elektromobilu – jak dlouho to zabere na dlouhé cestě?
- Bezdrátové nabíjení elektromobilů
- Nabíjecí stanice – Tesla vás nechá hlasovat, kde bude další
- Nabíjení elektromobilu: Jaký výkon je dostatečný?
- Zvládne elektrická síť všechny ty elektromobily?
- Nabíjení elektroauta je ztrátové. Jak moc? - právě čtete
- Nabíjení elektromobilu doma z klasické zásuvky má svá nemalá rizika
- Rychlonabíjení a aktivní chlazení kabelů nabíječek
- Nabíjení baterie elektromobilu: Co se děje uvnitř?
- Rychlé nabíjení elektromobilu: Jak moc opotřebovává baterii?
- Nabíjení elektromobilu ze zásuvky a na cestách
- Nabíjení elektromobilu v praxi
- Domácí nabíjení elektromobilu: Jak to bude na sídlištích?
- Cena nabíjení elektromobilu: Jak si stojí oproti spalováku?
- Jaké problémy nás čekají s rozšířením elektromobilů?
- Preconditioning baterie: Proč auto na cestě k rychlonabíječce zahřívá baterii?
- Smart load balancing nám zachrání síť, až budou ulice plné elektromobilů
- V2G (Vehicle-to-Grid): Auto jako součást energetické sítě
Žádná magie, jen fyzika
Nabíjení auta na elektřinu je vlastně řetězec procesů. Elektřina projde několika převody, kouskem kabelu, elektronikou, řízením, měničem… a teprve potom skončí tam, kde má, tedy v baterii. A na každém kroku se kousek ztratí. Většinou jako teplo, někdy v regulaci, jindy při chlazení nebo ohřevu. Sice žádná tragédie, ale stoprocentní účinnost to prostě není. Kolik energie se tedy skutečně dostane do akumulátoru? Záleží. Na tom, čím se nabíjí, kdy, kde, jak, a taky jaké auto právě stojí na konci kabelu. Rozdíly nejsou zanedbatelné.
Domácí zásuvka: Pohodlné, ale pomalé a ztrátové
Nejjednodušší způsob, tedy zapojit auto do běžné zásuvky, má své limity. Účinnost není nijak oslnivá. Ztrácí se kolem 15, někdy až 20 % energie. Vypadá to nevinně, ale u většího auta a pravidelného nabíjení se to nastřádá. Proč tolik? Dlouhé nabíjení malým proudem není zrovna efektivní. Palubní nabíječka jede na nízký výkon, což jí moc nesvědčí. A když k tomu připočteme ztráty v kabelu a zahřívání, výsledek je jasný. Přitom elektroměr doma to všechno poctivě započítá. Nabijete třeba 50 kWh, ale baterka dostane jen 42 nebo 43. Zbytek si vezmou ztráty. Bohužel.
Wallbox: Lepší kompromis
Pokud někdo myslí elektromobil vážně, většinou si pořídí wallbox. Tam už se hraje jiná liga. Třífázové nabíjení, vyšší proudy, kratší časy. Ztráty jsou menší – pohybujeme se kolem 8 až 12 %. Stále ne úplně zanedbatelné, ale znatelně lepší než u klasické zásuvky. Kromě toho je nabíjení rychlejší, stabilnější a šetrnější k baterii.
Rychlonabíječky: rychlost je priorita
Pak tu máme stejnosměrné nabíječky, tedy tzv. rychlonabíjení. Tam je situace trochu složitější. Na jednu stranu jsou ztráty menší než u domácích AC nabíječek, protože stejnosměrný proud se dostane do auta rovnou, palubní měnič se vynechá. Jenže vyšší výkony znamenají i vyšší tepelné ztráty, složitější chlazení a náročnější infrastrukturu. V ideálním případě se účinnost blíží 90–94 %, což je slušné. V reálném světě? Spíš kolem 88–92 %, někdy i méně. Navíc, za rychlonabíjení se platí, a to většinou výrazně víc než doma. Takže i když jsou ztráty v procentech menší, z hlediska peněženky to někdy vyjde dráž.
- Přečtěte si také: Rychlost nabíjení elektromobilu: Má smysl výkon přes 400 kW?
Teplota, stav baterie, konstrukce auta – všechno hraje roli
Není to jen o tom, kde nabíjíte. Ztráty ovlivňuje i okolní teplota. V zimě si auto vezme energii na předehřev baterie, někdy i interiéru. V létě se zase chladí. A čím víc se systém snaží držet ideální podmínky, tím víc toho spotřebuje mimo samotné nabíjení. Také stav baterie není zanedbatelný faktor. Nabíjet od 20 do 80 % bývá efektivnější než dobíjet do plna. Ke konci nabíjení se proud zpomaluje, systém se hlídá, a účinnost klesá.
Ztráty nejsou katastrofa, ale počítejte s nimi
Nikdo neříká, že ztráty při nabíjení dělají z elektromobilu špatný nápad. To vůbec ne. Jen je potřeba s nimi počítat. Když se někdo chlubí, že má spotřebu 15 kWh na 100 km, je fér připomenout, že ze sítě možná odebral o 10–20 % víc. A pokud někdo chce počítat uhlíkovou stopu elektromobilu přesně, měl by zahrnout i tu energii, která se ztratila cestou.
Jirka,