Nabíjení elektromobilu v zahraničí – rady a tipy pro začátečníky

Mnoho majitelů elektrických vozidel je zvyklých nabíjet doma nebo v zaměstnání a na dobíjecí stanice příliš nejezdí. V případě delší cesty do zahraničí se tomu ale téměř vyhnout nelze. Zvlášť v době, kdy většina tras vede po dálnicích, kde, přiznejme si to, nelze ani zdaleka počítat s udávaným dojezdem vašeho elektromobilu. Pokrok ale naštěstí nezastavíme, a tak je síť dobíjecích stanic kolem hlavních tahů hustší a hustší a dálkové cestování elektromobilem stále jednodušší.

Plánování je klíč, ale nepřehánějte to

Štěstí přeje připraveným, to je fakt, ale opravdu si chcete cestu kazit hodinami strávenými při plánování? Vždyť stačí nějaká nepředvídatelnost – a že jich v případě elektromobility je – a všechny plány letí oknem. Nejjednodušší je to nechat na autě samotném – zadáte, jakou dobíjecí kartu máte, a jaký je cíl vaší cesty. Auto pak samo celou cestu naplánuje, a to včetně zastávek na nabíjení, u kterých vám vždy ukáže, do kolika procenta máte nabít, než opět vyrazíte.

Také čtěte

3 min. čtení

Poznaň Polsko – stavte se tam cestou na Balt, nebudete litovat

dnes Jakub Mokříš Tipy a rady

Bohužel to však zdaleka nezvládají všechny elektromobily. Ke slovu tedy přichází aplikace třetích stran. Zde mezi elektromobilisty vévodí velmi oblíbená aplikace ABRP (A Better Routeplanner), která dokáže trasu také velmi přesně naplánovat i s nabíjením. Fajnšmekři mohou dokonce ABRP propojit skrz adaptér s řídící jednotkou vozu, čímž se aplikace stává téměř dokonalou. Vyplatí se mít u sebe i aplikaci poskytovatele dobíjecí karty. V našem případě to byl Plugsurfing, jehož aplikaci jsme párkrát využili k rychlému vyhledání záložní dobíjecí stanice.

Rychle nabít, rychle odjet

Ať už k plánování cesty využijete auto nebo aplikace třetích stran, s největší pravděpodobností pojedete v režimu kratších (do 30 minut), ale častějších zastávek. Věřte nám, vyplatí se to více než stavět méně, ale třeba na dvojnásobně delší čas. Před cestou je dobré si pořídit dobíjecí kartu nebo čip od mezinárodního poskytovatele, díky lepším tarifům tím pravděpodobně ušetříte nezanedbatelnou částku. Pokud tak ale neučiníte, lze na většině dobíjecích stanic platit i platební kartou.

Problémy a jak jim předejít

Nebudeme si nalhávat, že by infrastruktura byla tak dokonalá, aby vše proběhlo bez potíží. Většina nemilých překvapení má ale jednoduché řešení. Tak co všechno se může pokazit?

Také čtěte

3 min. čtení

Cenově dostupné letní pneumatiky

15. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Nabíjení se nespustí

Že se nabíjení nespustilo může mít více důvodů. Například je možné, že vaše dobíjecí karta nebyla autorizována – důvodem je nejčastěji fakt, že váš poskytovatel nemá smlouvu s provozovatelem dané dobíjecí stanice. Nemělo by se to stávat, ale občas vás navigace prostě nasměruje ke špatné nabíječce a vám nezbývá nic jiného než hledat jinou. Na displeji nabíječky se vám většinou objeví nápis „Card not authorized“ – pokud stojan nemluví zpočátku anglicky, je u něj zpravidla možnost si jazyk přepnout.

Další možností je, že karta sice schválena byla, ale nabíječka hlásí chybu. I s tímto jsme se po cestě do Skandinávie setkali. Na vině bývá v zásadě problém mezi kabelem a autem. Zvlášť pokud taháte kabel k automobilu takzvaně „na těsno“, zkontrolujte, zda je kabel v nabíjecím portu správně uzamknut a zajištěn. Pokud zajištěný nebude, nespustí se nabíjení. Možná budete potřebovat více pokusů, ale chytne se. Pokud ne, posuňte auto tak, aby kabel nebyl úplně napnutý.

Nabíjení je pomalé

U rychlonabíječky očekáváte, že bude nabíjet maximální možnou rychlostí. Tu většina auta zvládne někde v rozmezí 20 až 80 procent nabití baterie. Co když ale rychlost nabíjení z ničeho nic poklesne na úplné minimum? Příčin může být vícero, jak to tak ale s elektřinou bývá, je těžké odhalit tu pravou. Nejjednodušším řešením je v tomto případě zastavit nabíjení, odpojit kabel a celý proces nabíjení opakovat. Někdy to pomůže úplně, někdy pouze krátkodobě. Vyplatí se pak mít nějakou rezervu a odjet k další nabíječce.