S kolegou Jakubem, který napsal obsáhlý test Škody Kodiaq RS, jsme s trochou nadsázky něco jako jin a jang. V některých názorech na „eresový“ Kodiaq se trochu lišíme, a proto jsem sepsal svůj pohled na věc, takový druhý názor.
Druhý názor na Škodu Kodiaq RS: Rozlučka s nepochopeným univerzálem
Články na téma Škoda Karoq:
- Jednu z nejprodávanějších škodovek pořídíte „na operák“ za pár tisíc
- Druhý názor na Škodu Kodiaq RS: Rozlučka s nepochopeným univerzálem - právě čtete
- Škoda Karoq 2.0 TDI rozměry
- Škoda Karoq 2.0 TDI 4x4 spotřeba
- Škoda Karoq – cena a konfigurace
- Test: Škoda Karoq 2.0 TDI 4x4 – dotažené auto
Škoda Kodiaq je tu s námi poměrně dlouhou dobu a po právu se letos na podzim chystá do důchodu. Proto je čas si největší české SUV trochu zhodnotit. K tomu jsme vybrali rovnou to nejlepší, a tak se mi na test dostavila Škoda Kodiaq s přídomkem RS. Asi rovnou zklidním emoce, které tahle zkratka dvou písmen vyvolává, a řeknu, že Kodiaq RS se určitě nerovná vstupence na závodní okruh ani neustálému úsměvu na rtech při drcení okresek v nedělních ranních hodinách. Ona zkratka dvou písmenek s sebou ale dle mého názoru nese spoustu příjemných vylepšení, která si v následujících řádcích shrneme.
S věkem zraje
Musím se přiznat, že jsem Kodiaqu nikdy nevěnoval přehnanou pozornost. Verze po faceliftu se mi ale líbí podstatně více. Předek už není tak „ocucaný“ a s výraznější a kolmější maskou se dočkal vyššího respektu z mé strany. Týká se to samozřejmě i Kodiaqu RS, který na rozdíl od předfaceliftu dostal svoje vlastní tvarování předního nárazníku, které ho od ostatních verzí decentně odlišuje. Celé auto mimochodem sehrává dokonale vyladěný aerodynamický koncert.
Aerodynamika nárazníku tedy nefunguje bez protaženého zadního spoileru, výrazný vliv má i spodní kryt motoru, a i aerodynamické kryty 20″ kol na testované verzi prý přispívají k lepší spotřebě. Osobně musím říct, že kryty vypadají celkem dobře na fotkách, ale v reálu už je to nic moc. Za klasické „děravé“ disky bych byl možná radši, ačkoliv za ně musíte připlatit 14 000 korun.
Typickým prvkem každého modelu RS je horizontální reflexní pruh přes celou záď auta. V dnešní době musím pochválit i reálné koncovky výfuku. U těch se na okamžik zastavím, protože v sobě mají malou rezonanční kuličku, která hardwarově upravuje zvuk linoucí se ze zadní části auta. Zvuk je to vpravdě poměrně zajímavý a lichotí mu i fakt, že pouze uměle nehraje z reproduktorů.
Když se chci trochu svézt a auto přepnu do sportovního režimu, tak mě zvuk výfuků vyloženě baví. Když ale Kodiaq RS pokaždé nastartuje v režimu Normal, kde ale výfuk stále neumí ztichnout, je to celkem otravné a neustálému přepínání jízdních módů se jednoduše nevyhnete. Naštěstí je to v režimu Comfort vypnuté a totéž můžete udělat i v režimu Individual, kde si vše nastavíte podle sebe.
Vzpomínky na dobu tlačítkovou
Po usednutí za volant jsem si znovu musel zvykat na pozici za volantem, která se prostě více podobá sezení na židli než klasické poloze v „nízkém autě“. Je to jeden z prvků, který mnohým lidem na SUV vyhovuje, já teda radši sportovnější posez, pokud možno co nejníže zemi. I díky velmi dobrým anatomickým sedačkám s bohatými možnostmi nastavení jsem si ale velmi rychle našel svou pozici a zvykl jsem si. Sedačky jsou o něco tvrdší, ale i na delších cestách nabízí hromadu komfortu – v Kodiaqu RS mají třeba i odvětrávání – a jako bonus dokáží v zatáčkách pěkně podržet.
Vypíchnout musím tradičně velmi dobrý škodovácký sportovní volant, u kterého mladoboleslavští naštěstí zachovali jednoduchá fyzická tlačítka. Klasické knoflíky ostatně najdeme téměř všude po interiéru, a i dotykové ovládání na levé straně 9,2" dotykového displeje infotainmentu je v dnešní době naprosto akceptovatelné. Jednoduše je vidět, že Kodiaq úplně přeskočil éru dotykovou, a i jeho nová generace by se měla ve velkém držet fyzických přepínačů. V dnešní době velmi příjemná záležitost.
Také čtěte
Přitom interiér Kodiaqu nepůsobí nikterak zastaralým dojmem. Před řidičem se třeba rozprostírá virtuální kokpit s možností individualizace. Koncern je potřeba pochválit, že vám klidně poskytne i teplotu oleje, což by vlastně měla být samozřejmost, ale v jiných automobilkách to tak není. Kodiaqu také rozhodně nechybí konektivita. Android Auto i Apple CarPlay zvládá bezdrátově, po celém voze je dostatek USB-C a před zadními sedačkami dokonce najdete i klasickou zásuvku na 230 V. Před voličem převodovky je i bezdrátová nabíječka, přes jeho velkou páku je tam ale občas složité umístit i kompaktní telefon.
Naprosto nejlepším prvkem Kodiaqu jsou ale jízdní asistenti, lépe řečeno jejich funkčnost. Oni tu jsou, a pokud je potřebujete, fungují. Takový adaptivní tempomat jistě mnoho z nás používá každou chvíli. Jsou ale asistenti – ano mluvím o hlídání jízdy v pruhu – které hodně řidičů vypíná ihned po usednutí za volant. Kodiaq má tu výhodu, že když asistent jednou vypnete, zůstává vypnutý navždy. Skvělá věc! K moderním výdobytkům patří i parádně svítící Matrix LED světlomety, se kterými jsem v noci absolvoval trasu Česká Lípa – Pardubice, aniž bych přestal svítit dálkovými světly. Vykrývání okolní dopravy totiž funguje bez výhrad.
Když už jsem u toho interiéru, nemůžu vynechat prostornost a praktičnost. Kodiaq je obrovské auto. Až jsem si v některých případech, zejména ve městě a při parkování, říkal, že je to až moc. Zas je ale mnoho prostoru i v interiéru a nedivím se, že škodovka nabízí i sedmimístnou verzi. Na zadních sedačkách je místa, až je mi to nepříjemné a kufr je s 835 litry (pětimístná verze) doslova obří. Škodovka navíc vyniká ve využití prostoru a praktických vychytávkách. Ať je to druhá přihrádka v palubní desce před spolujezdcem, deštník ve dveřích, nebo síťový program a masivní háky v kufru, všechno to jsou užitečné věci, které Kodiaq na míle vzdalují konkurenci a jeho zákazníci jsou právě na tyto prvky zvyklí.
Co přináší RS?
Škoda Kodiaq RS samozřejmě není obyčejným Kodiaqem. Změn doznal podvozek, který má jinou geometrii a tužší uložení. Jinak jsou nastavené i standardně dodávané adaptivní tlumiče DCC a tužší jsou také stabilizátory, které krotí náklony v zatáčkách. RS má navíc výkonnější brzdy a upravené řízení s variabilním převodem a proměnným účinkem posilovače. Společně s aktivně fungující čtyřkolkou to pak jako celek dává zejména větší důvěru v zatáčkách.
Nutno dodat, že to opravdu funguje. Kodiaq RS se i s hmotností atakující 1 800 kilogramů skládá do zatáček velmi hbitě, a když si po cestě domů chcete střihnout svou oblíbenou okresku, auto vám v tom rozhodně bránit nebude. Nějakou extra zábavu nebo rychlost alespoň vzdáleně podobnou rychlým hot hatchům nicméně rozhodně nečekejte. Všechny zmíněné prvky Kodiaqu RS tu nejsou na sportování, ale dávají vám pouze přidanou jistotu při rychlém přesunu z bodu A do budu B.
Na rychlé cestování po jakýchkoliv silnicích je Kodiaq RS opravdu jak dělaný. Stačí přepnou podvozek do režimu Comfort a mladoboleslavské SUV rázem zvládá odfiltrovat naprostou většinu nerovností. Přitom mi ale nepřipadal nějak extra gumový v zatáčkách. Nikterak špatné mi nepřišlo ani odhlučnění interiéru, byť typický prvek platformy MQB (mlácení od kol při na výmolech) v kombinaci s velkými koly tu stále je. Zmíněný pohon všech kol a omezená stabilizace vám však na kluzkém povrchu dovolí lehké sklouznutí, a tak by třeba na sněhu mohl být Kodiaq RS celkem zábavný.
Chybí nafta?
Zbývá rozebrat už jen poslední věc. Škoda Kodiaq RS se na rozdíl od předfaceliftu vyrábí s benzinovým dvoulitrem, který známe třeba i z Octavie RS. Výkon 180 kW (245 koní) a točivý moment 370 Nm jsou slušné hodnoty, ale zejména kvůli chybějícím 130 Nm točivého momentu oproti předchozímu naftovému biturbu je projev motoru odlišný. Ačkoliv je totiž jeho „krouťák“ dostupný v hodně širokém pásmu otáček, potřebuje si k pořádné akceleraci podřadit. A to i přes zrychlené reakce sedmistupňového DSG trochu trvá.
S kolegou se také shodnu v tom, že motor při volnoběžných otáčkách nečekaně hodně vibruje a je to znatelné i v kabině. Může se zdát, že benzinovému „téesíčku“ moc nefandím, ale není tomu tak. V naprosté většině případů je sladění motoru s převodovkou velmi dobré až bezchybné, samotná pohonná jednotka pak dává Kodiaqu nadprůměrně dobrou dynamiku, se kterou budete většině okolního provozu kralovat. Motor navíc umí být příkladně tichý, což delší cestování jen zpříjemňuje. Jo a s použitím funkce Launch Control zvládá velké SUV zrychlovat na stovku hluboko pod sedm sekund.
No a co tolikrát omílaná spotřeba? Papírově má Kodiaq konzumovat mezi 8,6 až 8,9 litry benzinu na 100 kilometrů. Ku mému podivu to vůbec nejsou nereálné hodnoty. Tedy za předpokladu, že s autem jezdíte dále než deset kilometrů z vesnice do města. Na několik stovek kilometrů dlouhé cestě, kde jsem se rozhodně nesnažil o eko jízdu, jsem se totiž dostal celkem pohodlně na 8,5 litru na 100 kilometrů. Pouze dálnice zvedá spotřebu k deseti litrům a popojíždění po městě znamená i vyšší dvouciferné hodnoty.
K lepší spotřebě si Kodiaq pomáhá plachtěním, které mu jde vzhledem ke slušné aerodynamice a vyšší setrvačnosti velmi dobře. Přiznám se, že jsem to ze začátku špatně nesl, protože rád využívám brzdění motorem, navykl jsem si ale poměrně rychle. Jediná obtíž je, že je plachtění nepředvídatelné. Jednoduše v úplně stejném místě, za stejných podmínek jednou plachtí, jindy zase ne. To je za mě škoda.
Závěr
Škoda Kodiaq RS rozhodně není pro každého. Vysoké prodeje tohoto modelu ale jasně ukazují, že si svou klientelu našel. A popravdě se tomu vůbec nedivím. Ke klasickým vlastnostem škodovek přidává o něco schopnější projev v zatáčkách, silný motor, natřískanou výbavu a navrch i trochu té exkluzivity. Za necelých 1,4 milionu rozhodně nejde o levnou srandu, zvlášť v době, kdy se na trh chystá nová generace. Kdo ale touží po univerzálním rychlém SUV a zároveň nemá rád nejnovější elektronické vychytávky, je na správné adrese. Osobně úplně nejsem cílovkou tohoto českého SUV, i mě však v některých ohledech příjemně oldschoolový Kodiaq nečekaně potěšil.
Zdroj info: Autorský text, Škoda.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
