Clona před chladičem smysl spíš nedává

Pro pochopení efektu clony před chladičem je fajn si nejprve shrnout v hrubých obrysech, jak funguje chlazení motoru. Samozřejmě zvažujeme nějaký modernější agregát s chlazením vodou, respektive směsí chladicí kapaliny.

Jednoduchý termostat

U spousty současných aut nových, ale i u většiny ojetin, najdeme vcelku jednoduše řešené chlazení motoru. Je rozdělené na dva okruhy, přičemž mezi nimi přepíná termostat. Komponenta za pár korun, která s dosažením určité teploty otevírá průtok kapaliny do radiátoru chladiče. Do té doby, aby se motor co nejrychleji ohřál, žene kapalinu čerpadlo jen přes motor a radiátor topení. Cíl je jasný – teplotní komfort pro agregát i posádku, které často pomůže ještě pomocný topný element (pokud ho auto má).

Také čtěte

2 min. čtení

Pyl na autě – co s ním?

7. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Motor se pomalu ohřívá a teplota chladiva stoupá. Jakmile je dosaženo zhruba 80 až 90 °C, otevře termostat a kapalina tak začíná proudit přes radiátor chladiče, kde je ochlazována proudícím vzduchem, a to opět buď nuceně (ventilátorem, který při určité teplotě sepne), nebo jízdou. Chladič je dimenzovaný tak, aby zvládl v podstatě jakoukoliv zátěž motoru, se kterou se lze v běžném provozu setkat. Mimochodem, ukazatel teploty chladicí kapaliny je naschvál stavěný tak, aby signalizoval spíše jen extrémy. Dokud je teplota víceméně v normálu, tedy 80 až 95 °C, ručička se nepohybuje a zůstává uprostřed.

Komplikované moderní chlazení

Se stoupajícím tlakem na snižování emisí začali výrobci dumat nad tím, jak chlazení ještě více zefektivnit. Dostali jsme se do fáze, kdy v sobě často čerpadlo integruje ještě pokročilé řízení ventilem, další ventily regulují průtok do a z motoru, k tomu se přidává i oddělené chlazení bloku motoru a hlavy válců. Navrch třeba i úplně obyčejná Škoda Fabia má klapky, které zajišťují optimalizaci průtoku vzduchu přes chladič z hlediska aerodynamiky. Řídící jednotka chlazení reguluje na základě vícero hodnot, už to není „hloupý“ termostat, chladicí okruh typicky přepíná mezi několika nastaveními a celkově je to velmi komplikovaný systém. Naštěstí to nebývá na úkor jeho spolehlivosti.

Kde je clona problém

Uznáváme, že u staršího řízení okruhu termostatem může mít clona před chladičem určitý smysl, ovšem jen za dost specifických podmínek. Například v tuhých mrazech a u aut, která jezdí jen na krátkých trasách, skutečně (podle zkušeností lidí, kteří s clonou jezdí) proběhne ohřev motoru rychleji. Částečně lze hledat příčinu i v omezení proudění vzduchu kolem samotného motoru. Ale řešit montáž (a následnou demontáž) něčeho, co má velmi malý přínos kvůli pár dnům v roce, kdy teplota padne hluboko pod nulu… To je na zvážení každého. Plastová clona na chladiči Octavie je mimochodem naprostá příšernost i z hlediska estetického. Původ mají clony mimochodem v historii, kdy byl problém zahřát vozidlo v zimním období. Taková Škoda 120 měla tendence začít trochu topit až po 15 kilometrech jízdy a kus kartonu před chladičem uměl opravdu zásadně pomoci.

Kde bychom se cloně vyhnuli, jsou novější auta s pokročilejšími systémy chlazení motoru. Bývají sestavené a odladěné tak, aby docházelo skutečně k co nejrychlejšímu ohřátí motoru, a to zejména kvůli emisím. Sáhnout do něčeho tak komplikovaného a přidat prvek, se kterým automobilka při vývoji nepočítala, bude patrně spíš kontraproduktivní, takže vás od toho spíš budeme odrazovat.