PRÁCE 🧰

Test kvality ocelových řetězů

21. 1. 2024 3 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady Rádce motoristy Zimní sezóna Sněhové řetězy

Když jsme dělali velký test sněhových řetězů, zaměřili jsme se krom jiného i na jejich odolnost. Tu jsme testovali deset kilometrů dlouhou jízdou po asfaltu. Jedněm řetězům jsme to ale dali docela „sežrat“ a zkusili jsme je zničit.

Ocelové řetězy - test kvality

Odolnost sněhových řetězů do značné míry určuje rakouská ÖNORM V 5117. Ta je velmi důležitá, protože ji musejí plnit všechny řetězy, které lze v Rakousku použít za značkou vynucující jejich nasazení. Je to asi nejpřísnější norma v Evropě a její splnění není úplně snadné. Součástí je totiž i test výdrže, při kterém řetězy absolvují zkušebních 120 kilometrů jízdy po asfaltu, tedy povrchu, na který nejsou stavěné. Musejí to vydržet, pokud chtějí požadavky splnit a dostat razítko, že ÖNORM V 5117 plní.

Ocelové řetězy a výdrž

Co si budeme povídat, většina ocelových řetězů, které u nás koupíte, má na obalu napsáno, že výše zmíněnou normu plní, je tedy možné je v Rakousku nasadit. Když jsme s každými ujeli 10 kilometrů po asfaltkách, snažili jsme se je moc nešetřit. Tedy spíš jsme se snažili jim dát pořádně zabrat. Znamená to rychlost 50 km/h a v podstatě běžnou jízdu.

Překvapilo nás, že na žádné ocelové řetězy nedaly vlastně ani najevo nějaký diskomfort. Ano, bylo na nich znát, že byly použité, ale neřekli bychom do nich, že na asfaltu. Spíš měly jen povrchové škrábance a oděrky, což platí jak pro ty opravdu levné, tak i pro dražší produkty.

Kolik si nechají líbit ocelové řetězy?

Na konci testovacího dne, když jsme měli ještě trochu času, jsme se tedy rozhodli jeden z produktů vybrat a doslova ho zničit. Naše volba padla na automatické sněhové řetězy Pewag Servomatik, které jsme tedy nasadili na Škodu Karoq a vydali se po nejrůznějších koutech Vysočiny. Chvíli jsme se motali po asfaltkách, pak po ledovkách a končili jsme opět na asfaltu. Aby to řetězy neměly úplně snadné, překračovali jsme s nimi úmyslně povolenou 50kilometrovou rychlost (na uzavřeném úseku samozřejmě), chvílemi bylo na tachometru až přes 80 km/h, přičemž následovalo prudké brzdění, provázené skřípěním z podběhů. A potom zase okamžité zrychlení z nuly, provázené protáčením kol.

Abych čtenáře nenapínal – daly to. Sice je těch pekelných 43 kilometrů trochu poznamenalo a dobrá čtvrtina až třetina z některých článků v trakční části ubyla, což nás ani neudivilo. K našemu překvapení gumové a plastové části byly ve stavu, kdy na nich nebylo opotřebení příliš znatelné. A to se spojovací kus gumy táhne doslova přes běhoun pláště, takže slízne to nejhorší. Spíš jsme se zamýšleli nad tím, kolik kilometrů bychom s řetězy takto museli ujet, abychom je zničili úplně a shodli jsme se, že zhruba 100. Test jsme tedy odpískali s tím, že pro dnešek stačilo, řetězy nad námi vyhrály a vydržely mnohem víc, než jsme čekali. Zamířili jsme do blízké restaurace, ještě předtím jsme se rozhodli řetězy sundat z kol.

K našemu překvapení však byly opravdu mocně dotažené. Ke kolu přiléhaly velmi těsně a nebyla tam žádná vůle, kde mohly, tam se vtlačily do vzorku. Pneumatiky ani disk nedošly poškození, ale patrně vlivem vyšších sil na řetězy působících je automatický dotahovací systém přitáhl opravdu velmi silně. Sundání ocelového řetězu tedy probíhalo trochu obtížněji, ale nejednalo se o nepřekonatelný problém.

Zdroj info: autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.

Podobné články