Ceny pohonných hmot se blíží padesáti korunám. Spočítali jsme, kolik z litru benzinu a nafty dostane stát a co skutečně zbývá čerpací stanici.
Kolik stát vydělá na litru benzinu a nafty? Rozebrali jsme ceny paliva
Články na téma ceny paliv:
- Z čeho se skládá cena benzínu a nafty?
- Ceny paliv – nejlepší aplikace pro tankování
- Spotřební daň je u pohonných hmot vyšší než jejich DPH
- Samoobslužné pumpy nabízí nižší ceny. Proč?
- Cenová politika provozovatelů benzinek
- Kolik by stála nafta bez daní
- Natural 95 a daně
- Čerpací stanice ONO a cena paliv
- Zdražení paliv – o kolik a proč?
- Na německých benzinkách je výrazně dráž
- Ceny paliv po cestě do Chorvatska
- Pohonné hmoty: Kam jdou peníze z nich?
- Zdražování paliv: Rodiny zaplatí až o 15 000 Kč ročně navíc
- Ceny pohonných hmot: Jak moc se promítnou do cen zboží?
- Češi berou polské benzinky útokem kvůli levnému palivu
- Regulace cen paliv nedává smysl. Je to risk
- Aktuální ceny paliv po cestě do Chorvatska k 9. 7.: Kde se vyplatí natankovat?
- Benzín a nafta po cestě do Itálie: Kde tankovat a kde raději ne?
- Paliva po cestě do Itálie 2026: Ceny a kde tankovat
- Vyplatí se ještě tankovat v Polsku? Takhle vypadá aktuální stav
- Aktuální ceny pohonných hmot: Maximální cena benzínu a nafty k zítřku
- Cena benzínu a nafty od 8. října: Aktuální maximální ceny paliv
- Aktuální ceny pohonných hmot: Cena benzínu a nafty od 9. října 2026
- Ceny pohonných hmot: Kolik z benzinu a nafty dostane stát a kolik pumpa? - právě čtete
- Aktuální ceny pohonných hmot: Cena benzínu a nafty od 10. října 2026
Když litr benzinu nebo nafty stojí kolem padesáti korun, nabízí se jednoduchá otázka: kolik z této sumy skutečně zůstane čerpací stanici? Odpověď je podstatně méně, než by mohl naznačovat rozdíl mezi velkoobchodní a konečnou cenou. U paliv totiž významnou část ceny tvoří daně a právě teď navíc stát v Česku přímo omezuje i částku, se kterou regulace počítá jako s maloobchodní marží.
Vezměme aktuální cenové stropy platné nyní, tedy 9. 10. 2026. Natural 95 nesmí stát více než 46,31 Kč za litr a motorová nafta 47,29 Kč za litr. Na těchto číslech se dá docela dobře ukázat, kam peníze z jednoho litru mizí.
U benzinu si stát vezme přes dvacet korun
U benzinu je spotřební daň 12,84 Kč na litr. K tomu přichází DPH ve výši 21 %, která se nepočítá jen z ceny samotného benzinu, ale z celé částky před DPH, tedy i ze spotřební daně a obchodní marže. Při konečné ceně 46,31 Kč činí samotná DPH přibližně 8,04 Kč. Když k ní připočteme spotřební daň, dostaneme se na zhruba 20,88 Kč z jednoho litru. Jinými slovy, při této ceně jde na daních státu přibližně 45 % částky, kterou řidič zaplatí u stojanu.
To je také důvod, proč se ceny paliva nedají posuzovat jen podle ceny ropy. I kdyby samotný produkt zlevnil, pevná spotřební daň zůstává stejná a DPH se přidává až na celý základ. U padesátilitrové nádrže benzinu by při výše uvedené ceně připadlo na spotřební daň a DPH dohromady přibližně 1 044 Kč. Ano, z každé nádrže, kterou natankujete, je to zhruba tisícovka pro stát.
- Přečtěte si také: Syntetický benzín a syntetická nafta – je to budoucnost?
U nafty je teď situace trochu jiná
U motorové nafty je standardní sazba spotřební daně 9,95 Kč na litr. V říjnu ale vláda část daně ve výši 1,939 Kč na litr dočasně promíjí, takže efektivní zatížení kleslo na 8,011 Kč. Právě proto dnes vychází podíl státu na litru nafty výrazně níže než u benzinu.
Při maximální ceně 47,29 Kč za litr připadá na DPH zhruba 8,21 Kč a na efektivní spotřební daň 8,01 Kč. Stát tak z jednoho litru získá přibližně 16,22 Kč, tedy necelých 34 % konečné ceny. Bez nynějšího snížení spotřební daně by byl podíl samozřejmě vyšší. U padesátilitrové nádrže nafty dnes vychází součet DPH a spotřební daně přibližně na 811 Kč.
Právě dočasná úleva je také důvodem, proč jsou současné ceny nafty daňově zatížené méně než ceny benzinu. Na současných cenách pohonných hmot je tak docela zvláštní, že dražší nafta odvádí státu v absolutní částce méně než levnější benzin.
A kolik tedy dostane čerpací stanice?
Tady přichází největší zádrhel. Nelze vzít cenu 46 nebo 47 korun, odečíst daně a zbytek označit za výdělek pumpy. Z částky bez daní se musí nejprve zaplatit samotné palivo, jeho doprava, skladování a velkoobchodní část řetězce. Současná regulace pracuje s maloobchodní marží 2,50 Kč na litr bez DPH. To je částka přidaná k referenční velkoobchodní ceně při výpočtu maximální ceny. Ani těch 2,50 Kč ale není čistý zisk majitele čerpací stanice.
Z této marže se platí mzdy obsluhy, elektřina, nájem nebo splátky areálu, servis stojanů a nádrží, revize, pojištění, karetní poplatky i další provoz. U velké pumpy na frekventovaném tahu jsou náklady jiné než u malé venkovské stanice. A protože regulace vychází z referenčních velkoobchodních cen, nikoliv z faktury konkrétní pumpy, nemusí skutečná marže každého provozovatele přesně odpovídat 2,50 Kč. Právě proto čerpací stanice tolik spoléhají i na další prodej. Káva, bageta, myčka nebo zboží v obchodě může mít pro ekonomiku provozovny podstatně větší význam, než si řidič při tankování uvědomuje.
- Mohlo by vás zajímat: Jak snížit spotřebu paliva – ne úplně známé triky
DPH se platí i ze spotřební daně
Na cenách pohonných hmot bývá matoucí ještě jedna věc. Spotřební daň se započítá do základu, ze kterého se následně vypočítá DPH. Stát tedy vybírá DPH i z částky odpovídající spotřební dani. U benzinu je to dobře vidět. Bez DPH stojí litr při našem příkladu přibližně 38,27 Kč, ale už v této částce je 12,84 Kč spotřební daně. Teprve na celý tento základ se připočte 21% DPH. Nejde o českou zvláštnost, obdobně funguje zdanění paliv i v dalších zemích Evropské unie.
Česko není v Evropě výjimkou
Vysoký podíl daní na ceně benzinu je v Evropě běžný. Evropská pravidla dokonce stanovují minimální úroveň zdanění motorových paliv: u bezolovnatého benzinu 359 eur na 1 000 litrů a u nafty 330 eur na 1 000 litrů. Jednotlivé státy mohou jít výš a také to běžně dělají. Podle posledního evropského srovnání ještě před říjnovou změnou tvořily v Česku daně přibližně 45 % ceny benzinu a 37 % ceny nafty.
U benzinu jsme tak byli velmi blízko evropskému průměru. Německo nebo Francie mají u paliv daňové zatížení vyšší, zatímco některé jiné země používají dočasné úlevy podobně jako nyní Česko u nafty. Říjnové snížení české spotřební daně přitom v tomto srovnání ještě zahrnuto nebylo.
Rozdíly v cenách nafty a benzinu mezi státy proto nevznikají jen tím, za kolik země nakupuje ropu nebo hotové palivo. Velkou roli hraje spotřební daň, sazba DPH, případné další odvody a také to, zda stát v danou chvíli část zdanění dočasně nesnižuje.
Z padesátikoruny tedy pumpa rozhodně nemá padesát korun
Při pohledu na světelný totem před čerpací stanicí je snadné mít pocit, že vysoké ceny pohonných hmot znamenají automaticky vysoké zisky provozovatelů. Jenže z jednoho litru benzinu za 46,31 Kč nyní připadá přes 20 korun na daně. U nafty za 47,29 Kč je to kvůli dočasně nižší spotřební dani zhruba 16,2 Kč. Čerpací stanici pak nezůstává rozdíl jako zisk. Musí z něj zaplatit palivo a celý provoz a současná regulace navíc při výpočtu maximální ceny počítá s maloobchodní marží pouze 2,50 Kč na litr bez DPH.
Zdroj médií: Depositphotos.