Sedmnáctky kola vypadají obyčejně, zato devatenáctky zaplní podběh a auto na nich působí o třídu sportovněji. Přitom obě varianty mohou mít prakticky stejný vnější průměr. Jenže větší kola nejsou pro sportovní jízdu automaticky lepší.
Větší kola vypadají lépe. Co udělají se spotřebou a brzdnou dráhou?
Články na téma kola u auta:
- Kola auta tvoří zásadní aerodynamický odpor
- Zvýšená spotřeba paliva: vliv mohou mít i větší kola - právě čtete
S větším ráfkem ale vzniká několik vedlejších efektů, které z katalogové fotografie nepoznáme. Kolo bývá těžší, často také širší a větší část jeho hmotnosti leží dál od osy otáčení. Spotřeba může vzrůst. U brzdné dráhy je situace mnohem zajímavější: větší kolo ji samo o sobě automaticky neprodlouží a někdy může být výsledek dokonce opačný.
První problém váží několik kilogramů
ADAC při porovnání rozměrů 195/65 R15 až 225/40 R18 pro Volkswagen Golf uvádí, že osmnáctipalcová kola byla přibližně o pět kilogramů na kus těžší než patnáctipalcová. To znamená zhruba dvacet kilogramů navíc na celé sadě. Jenže těch dvacet kilogramů neleží v kufru. Musíme je při každém rozjezdu nejen urychlit dopředu, ale také roztočit.
Pro rotační pohyb platí:
E = ½ Iω²
A moment setrvačnosti roste s druhou mocninou vzdálenosti hmoty od osy. Kilogram umístěný u vnějšího okraje kola proto stojí při roztočení více energie než kilogram blízko náboje. Při ustálené stokilometrové rychlosti už hmotnost samotná není hlavním problémem, protože kolo nezrychlujeme. Ve městě, kde pořád brzdíme a znovu se rozjíždíme, se ale rozdíl bude projevovat neustále.
K tomu obvykle přidáme širší pneumatiku
Větší ráfek se často pojí také s širší pneumatikou. Například z 205/55 R16 přejdeme na 225/40 R18. Vnější průměr zůstane podobný, ale běhoun je širší a celé kolo bude mít vyšší valivý i aerodynamický odpor. ADAC u svého srovnání upozorňuje právě na vyšší hmotnost a spotřebu širších osmnáctipalcových variant. Starší praktický test Car and Driver na Golfu šel ještě dál: mezi 15" a 19" sadou naměřil zhoršení spotřeby přibližně o deset procent. To samozřejmě není univerzální číslo pro každé auto, dobře ale ukazuje, že rozdíl nemusí být jen teoretický.
A co brzdění? Tady jednoduché pravidlo neexistuje
Brzdy musí při zpomalování odebrat nejen pohybovou energii automobilu, ale také rotační energii kol. Těžší kolo tedy teoreticky znamená o něco více práce. Jenže současně s větším ráfkem často dostaneme širší pneumatiku a tužší bočnici. To všechno může přilnavost při brzdění naopak zlepšit.
Proto z testů nevychází pravidlo „čím větší ráfek, tím delší brzdná dráha“. Tyre Reviews například porovnal na Golfu GTI pneumatiky stejné šířky 225 mm v rozměrech 17, 18 a 19 palců. Při brzdění na suchu i mokru mezi nimi nebyl ani jednoprocentní rozdíl. Jinými slovy: větší a těžší kolo sice přidává rotační energii, ale výslednou brzdnou dráhu často přebije přilnavost konkrétní pneumatiky.
- Přečtěte si také: Snížení spotřeby paliva auta – co zaručeně pomůže?
Větší kolo může podvozku přidat další práci
Celé kolo s pneumatikou patří mezi neodpružené hmoty. Když přejedeme nerovnost, musí se pohybovat nahoru a dolů a tlumič se snaží jeho pohyb udržet pod kontrolou. Čím je sestava těžší, tím obtížněji může podvozek na rychlé nerovnosti reagovat. Na hladkém asfaltu to skoro nepoznáme. Na rozbité silnici může těžší kolo hůře kopírovat povrch, což už má význam i pro schopnost pneumatiky udržet kontakt s vozovkou. Zároveň máme nižší bočnici, takže pneumatika sama absorbuje méně nerovností. Výsledkem bývá tvrdší jízda a větší riziko poškození ráfku nebo bočnice v hlubokém výmolu.
Větší tedy není automaticky lepší ani horší
U sportovního auta může větší ráfek dávat velmi dobrý smysl. Umožní použít větší brzdy, nízká bočnice zpřesní reakce řízení a správně zvolená širší pneumatika může zvýšit přilnavost. Pokud ale na běžné auto objednáme největší kola jen kvůli vzhledu, platíme i trochu neviditelnou cenu navíc. Vyšší hmotnost a často širší pneumatika mohou zvýšit spotřebu, zhoršit komfort a přidat práci podvozku.
Levné zimní pneu skladem
Zdroj médií: Depositphotos.