Ceny paliv určuje stát. Je to správně?

10. 4. 2026 3 min. čtení diskuze (0) Aktuality Tipy a rady Rádce motoristy

Vyšší ceny paliv se vláda rozhodla zastropovat a určuje limity každý den. Dává to nějaký smysl? Popravdě moc ne, jak ukázala podobná praxe v zahraničí.

Regulace cen paliv nedává smysl. Je to risk

Články na téma ceny paliv:

+ Zobrazit všechny články v sérii

Ceny pohonných hmot určí Ministerstvo financí

Na to, že ceny paliv několik posledních let nejsou tak stabilní, jako bývaly, bychom si měli začít pomalu zvykat. Ceny ropy v podstatě odrážejí geopolitickou situaci, která bohužel je jaká je. Vláda se rozhodla určovat cenové stropy centrálně. Ministerstvo financí každý den na svém webu maximální přípustné ceny zveřejňuje a provozovatelé čerpacích stanic se od nich smějí odchýlit jen směrem dolů. V souvislosti s tím působí poměrně úsměvně i text, kterým je celé téma uvedeno:

„Na základě rozhodnutí Vlády ČR z 2. dubna 2026 je omezena maximální výše marže čerpacích stanic v ČR na 2,5 Kč/litr neprémiového paliva s cílem omezit individuální případy nepřiměřených marží, které u některých čerpacích stanic (zejména na páteřních dálničních tazích) dosahovaly v případě benzinu 7 Kč a v případě nafty 6,5 Kč.“

Také čtěte

5 min. čtení

Chladicí soustava motoru: Proč má moderní auto dva chladicí okruhy?

10. 10. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Marže je špatná, brutální daň ne

Vláda nám tedy sděluje, že cílem je omezit nepřiměřené marže, které dosahují až 7 korun z litru benzínu a 6,5 korun z litru nafty. Mezi řádky lze číst, že provozovatelé čerpaček jsou nenažraní a marže 7 korun je tak nějak moc. Ministerstvo financí už ovšem zapomíná dodat, že tím největším nenažrancem je tu stát, který si z litru benzínu ukrojí 20 korun (u nafty je to o něco málo méně) bez toho, aby cokoliv riskoval tak, jako riskují podnikatelé.

Přečtěte si také: 50 korun na totemech! Víme, jak se promítne zdražování do našich peněženek

Regulace cen nedávají smysl

V případě zastropování cen paliv se můžeme dočkat hned několika negativních efektů. Předně jsou jakékoliv cenové stropy absolutně netržním opatřením, které nemá nic společného s kapitalismem, jako systémem, který prokazatelně funguje velmi efektivně a zvládá se regulovat sám bez vnějších zásahů. Zejména to platí pro ceny komodit, které potřebují všichni a kterých je široká nabídka.

Na českých čerpacích stanicích nyní můžeme pozorovat dva efekty:

U dálnic a hlavních tahů, kde mají své čerpačky velcí provozovatelé, jsou ceny nižší než by byly bez cenových stropů. Těží z toho jak čeští řidiči, tak i ti zahraniční, kteří Českem jen projíždějí. Když se podíváme na ceny od nás na západ a uděláme si srovnání, dojdeme ke zjištění, že jsme skutečně levnější. Proti Německu dost výrazně, takže výtoč se jistě zvedne, ovšem marže zůstanou nízké či spíše téměř nulové. Co však hraje do karet těmto provozovatelům, je právě výtoč. Rychleji spotřebují zásoby a při poklesu ceny mohou nakoupit levněji, takže pokračují v prodeji paliva sice s nižší marží, ale mají alespoň nějakou.
Na vesnicích a v menších městech, kde provozují čerpací stanice menší podnikatelé, byly ceny nižší, ale v současné době dorovnávají cenové stropy. Operují s menší finanční rezervou a už se objevily i první případy uzavření čerpacích stanic, protože provozovatel jednoduše odmítl prodávat palivo se ztrátou – v zásobě má paliva, která nakoupil za vyšší cenu, ale současné stropy mu neumožňují prodávat ani s minimální marží.

Maďarsko už se jednou spálilo

Jak to může dopadnout, ukázalo relativně nedávné dění v Maďarsku (rok 2022) – nedostatek pohonných hmot. Sejde se totiž hned několik negativních efektů, které spustí právě zastropování cen paliv. Předně začnou lidé více jezdit, protože mají pocit, že mají paliva levnější (ačkoliv i tak jsou relativně drahá), takže se zvedne spotřeba pohonných hmot.

Jenže tím, že marže klesnou, nemají distributoři ropy příliš zájem do země dodávat a raději své zásoby prodají jinde. Výsledkem je nedostatek paliv (spousta čerpacích stanic v Maďarsku v roce 2022 prostě a jednoduše zavřela). Negativní efekt ale nastane i po „odstropování“, tedy v okamžiku, kdy krize pomine. Obchodníci ve snaze dohnat marže, o které přišli, napálí ceny mnohem výše než by bylo nutné. Takže to, o co přišli v důsledku zastropování, si vezmou zpět. Mají levnější dodávky zásob, ale ceny nechají vysoko, aby pokryli ztráty.

To se mi líbí

Zdroj info: Ministerstvo financí.
Zdroj médií: Depositphotos.