V posledních dnech se velmi diskutuje neustále rostoucí cena paliv. V tomto článku se nebudeme primárně zabývat tímto trendem, ale podíváme se na to, co všechno tvoří částku, kterou si čerpací stanice účtují.
Z čeho se skládá cena benzínu a nafty?
Články na téma ceny paliv:
- Z čeho se skládá cena benzínu a nafty? - právě čtete
- Ceny paliv – nejlepší aplikace pro tankování
- Spotřební daň je u pohonných hmot vyšší než jejich DPH
- Samoobslužné pumpy nabízí nižší ceny. Proč?
- Cenová politika provozovatelů benzinek
Celková cena je samozřejmě tvořena jasně danou i pohyblivou složkou. Paliva jsou zatížena hned několikerou daní, přičemž jednu z nich tvoří DPH a další pak evropská směrnice Energy Taxation Directive. Jenže tato směrnice určuje skutečně jen minimální daň, přičemž je samozřejmě na kreativitě jednotlivých členských států EU, jak moc se jí budou držet.
Navrch nad daně se do ceny benzínu a nafty samozřejmě promítají i marže. Těžba ropy, její zpracování a následná doprava samozřejmě něco stojí. Jsou to záležitosti jednotek korun, ale i tak se to do ceny na totemu samozřejmě promítne.
Spotřební daň
Tady má hlavní slovo, jak už jsme uvedli na začátku, Evropská unie. V tuhle chvíli je minimální spotřební daň 0,359 eura na litr benzínu a 0,33 eura na litr nafty. V přepočtu na naši měnu to vychází na 9,01 koruny u benzínu a 8,29 koruny v případě nafty. Stát ovšem nastavil spotřební daň výše, a to na 10,95 koruny za litr benzínu a 9,95 koruny za litr nafty. Tato složka je pevná, nemá na ni vliv růst nebo pokles ceny ropy, ani konečné ceny paliva na čerpacích stanicích.
DPH
Aby toho stát neměl málo a bylo z čeho stavět cyklostezky, nestačí samozřejmě jen spotřební daň, ale stejně jako u většiny zboží, se u paliv do ceny promítá daň z přidané hodnoty. A protože stát dobře ví, že lidé jezdit auty zkrátka musí, jsou paliva v základní sazbě DPH, což je 21 %. Z každé desetikoruny, kterou benzín nebo nafta stojí, jde další 2,1 koruny státu.
Marže rafinérie
Překvapivě relativně malý podíl na celkové ceně má ten nejdůležitější článek v řetězci. Je to tím, že se paliva obchodují na burzách, kde je nakupují jednotlivé sítě čerpacích stanic. Je to velmi konkurenční prostředí, kde je tedy logicky extrémní tlak na co nejnižší cenovku. Marže u benzínu se pohybují zhruba od 0,5 do 3,8 %, u nafty je to 3 až 6,5 %. To ale mluvíme o zcela běžné době. V tuhle chvíli je na trzích docela šrumec, protože Evropa se odřízla od ruské ropy. S tím je spojen raketový růst ceny.
Marže čerpací stanice
Své si samozřejmě musí na ceně vzít i ten, od koho naftu nebo benzín kupujete, tedy společnost provozující čerpací stanici. Ta musí palivo nějak dopravit do zásobníku u benzínky a poté ho distribuovat řidičům. Některé sítě, zejména ty levnější, operují s velmi nízkou marží a spoléhají na to, že o to větší budou mít odbyt. Jinde na to jdou poskytováním komplexnějšího servisu řidičům a vsází na kvalitní občerstvení, čisté toalety a zkrátka na to, že u nich nakoupíte něco víc než jen plnou nádrž. Obvykle se marže toho, kdo vám palivo prodává, pohybuje kolem 10 %. V současné době se však marže patrně zvedla, stejně jako je tomu v případě rafinérií.
Zdroj info: Česká národní banka.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
