Delší cesty autem bývají vždy náročné. S elektrickým autem to nabývá ještě dobrodruženějšího rozměru. Co čekat a na co se připravit?
Dlouhá cesta elektromobilem: Toto vám nadšenci neprozradí
Články na téma elektromobily:
- Elektromobilita v ČR a oblíbenost: Co ji pozvedne?
- Kde dává elektromobilita největší smysl
- První jízda elektromobilem
- Elektromobil vs spalovák
- WLTP jízdní cyklus
- Plánování cesty elektromobilem na dovolenou
- Jak topí elektromobil v zimě?
- Důvody, proč zelená doprava v Česku zaostává za EU
- Proč elektromobily pracují s napětím 800 voltů?
- Elektromobilem k moři – jaké bude zdržení do hlavních destinací?
- Elektromobilita v rozvojových zemích
- Elektrická auta a motorky slouží jako armádní vozidla
- Dlouhá cesta elektromobilem: Na co se připravit? - právě čtete
- Jaderná energie: ideální zdroj paliva pro elektromobily
- Jak výhodný je elektromobil ve srovnání se spalovákem?
Majitelé elektromobilů už to asi úplně nevnímají, protože mají většinu těchto věcí zmáklou. Ale přechod z osobáku do elektra vyžaduje přeci jenom lehkou úpravu zvyklostí. Nejlépe jsou na tom dle naší praxe Tesly. Ty mají skvělé nabíjení i navigaci a jízda na delší trase s nimi je nejvíc bezproblémová.
Nebojte, dojedete
Před první cestou k moři elektromobilem, kterou jsem pro jistotu absolvoval sám, jsem měl dosti katastrofické vize. Přemýšlel jsem nad tím, kolikrát cestou budu muset využít odtahovou službu, aby mě dotáhla k nabíječce a jak dlouhá bude cesta, když budu každých 100 kilometrů nabíjet. Mé obavy se potvrdily tak z 10 %.
Ano, nabíjení cestu prodlouží, o tom není sporu, odtahovku jsem nevolal ani jednou, a to jsem dálkových cest elektrickým autem absolvoval už několik. A nikdy k tomu nebylo ani blízko. Tedy jednou ano, ale to jsem zvolil pro cestu z Prahy do Brna krajně nevhodný vůz (Honda e), ale i tak jsem nakonec v těch -20 stupních dojel. Tento případ ani nepočítám. Kdykoliv jsem vyrazil s nějakým normálním elektrickým autem, bylo to úplně v pohodě.
Budete nabíjet a ne vždy to půjde
S Teslou se vám to asi nestane, jak už zaznělo výše, ta má své nabíječky, které jsou zpravidla naprosto bezproblémové. Ale pak je tu velká množina ostatních elektrických aut, která se musejí spoléhat na veřejné nabíjecí stanice. Počítejte s různými cenami a různou kvalitou služeb. Stane se i to, že odjedete s nepořízenou, tedy bez jakéhokoliv doplnění energie.
Naštěstí si auta většinou nechávají takovou rezervu, že k další nabíjecí stanici dojedete bez problémů. Ale ano, je to narušení plánů, protože ta další nabíječka už nemusí být tak rychlá. Většinou se vyplatí nechat navigaci celou trasu i s doplňováním energie přeplánovat, jakmile se nabíjí někde, kde se nabíjet původně nemělo. A je fajn počítat s tím, že po dojezdu do cíle budete ještě potřebovat nějakou energii třeba na druhý den, abyste opět dorazili k nabíječce. Nedoporučuji nabíjet v rámci pobytu v hotelu, bývá to drahé.
Vezměte si jídlo
Toto je velmi individuální věc. Mě to pronásleduje na každé delší cestě. Zajíždím nabíjet a vidím čerpačku, říkám si, že zrovna tady mají opravdu dobré hot-dogy. Jdu a jeden si objednám. „Než nabiju, tak zvládnu dva,“ říká mi jeden z mých nejnižších pudů… Ano, mám spojené nabíjení a jídlo. Leze to do peněz a kila jdou nahoru.
Proto jsem se naučil si s sebou brát svačinky v nějaké zdravé podobě. A to tak, že spíš menší, ale víc, abych při každém nabíjení měl co jíst. Stačí osolená zelenina, banán nebo třeba sendvič. Nabíjení trvá většinou něco mezi 10 minutami a půlhodinou, za tu dobu mozek zdravého člověka pomyslí na potravu klidně i několikrát.
- Přečtěte si také: Poradíme, jaké jídlo si vzít s sebou na dlouhou cestu
Zábavu s sebou
Na nabíječkách se krom jídla hodí i mít co dělat. Mně se osvědčilo buď odepisovat na e-maily, nebo koukat na seriály. V případě, že jedete s partnerem/partnerkou, můžete si třeba i povídat. Pakliže jedete s dětmi, je to starost navíc. Nabíječky obvykle nejsou umístěny úplně tak, abyste kolem mohli nechat potomstvo pobíhat. Vyplatí se připravit jim nějakou zábavu na cestu.
Osvědčilo se mi Nintendo Switch 2 s tím, že hrát se bude jenom dokud se nabíjí. V létě jsou nabíječky docela výheň, většinou se není kde schovat (krom čerpačky nebo McDonald’s) v zimě třeba u dálnic naopak dost profukuje. Pobývat venku tedy není úplně komfortní ani bezpečné. Je tedy nutné počítat s tím, že dobu nabíjení budete trávit v autě. Jakmile zalezete na čerpačku, jsou s tím obvykle spojené finanční náklady.
Nabíječky nejsou udržované
Hřích zejména Itálie (kde je to obecně s úklidem trochu horší) nebo Španělska je, že kašlou na nějakou základní údržbu nabíječky a podle mého názoru to stále vnímají jako nutné zlo. Nevynesené koše jsou standardem, v zimě zase nikdo kolem nabíječky neodhází sníh (s tím jsem se mimochodem setkal v pokrokovém Rakousku).
Vyjet v pantoflích tedy nemusí být nejlepší nápad, pokud má chumelit. A doporučuji z hygienických důvodů přibalit i pracovní rukavice. Výdejní pistoli palivového stojanu můžete obsloužit v těch igelitových, které jsou většinou někde poblíž. U nabíječek nic takového nenajdete a nikdy nevíte, kdo na ně sahal před vámi. Stejně tak desinfekční gel není úplně od věci.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.