Cestu elektromobilem k moři si auto naplánuje obvykle samo, můžete to však udělat i za něj. V praxi to není tak složité, jak se může na první pohled zdát.
Jak naplánovat cestu elektromobilem k moři?
Články na téma elektromobily:
- Elektromobilita v ČR a oblíbenost: Co ji pozvedne?
- Kde dává elektromobilita největší smysl
- První jízda elektromobilem
- Elektromobil vs spalovák
- WLTP jízdní cyklus
- Plánování cesty elektromobilem na dovolenou - právě čtete
- Jak topí elektromobil v zimě?
- Důvody, proč zelená doprava v Česku zaostává za EU
- Proč elektromobily pracují s napětím 800 voltů?
Plánování cesty je s elektrickým autem nutnost v případech, kdy se jede někam dál a je jasné, že bude potřeba cestou nabíjet. Zatím to není triviálně jednoduché s čerpacími stanicemi, protože poskytovatelů nabíjení je více a s nabíjecí kartou jednoho se obvykle nedá nabíjet u konkurence. Automobilky však rády poskytují svým zákazníkům různé nabíjecí karty, které zastřešují většinu evropských nabíječek a jsou tedy dost univerzální. Nevýhodou jsou ne úplně výhodné ceny.
Nechte to na autě
Každopádně, jak už je uvedeno v perexu, většina elektromobilů si cestu zvládá naplánovat sama. Některé skvěle (například Tesla), jiné o něco hůře. Vyzkoušeli jsme, jak to funguje u škodovky, když jsme s Enyaqem jeli do Splitu. Na první dobrou to není úplně intuitivní a řidič se musí chvíli rozkoukávat, ale jakmile pochopí, co a jak, je to v pohodě. Škoda také umožňuje, a to je velmi důležitý detail, zadat do systému, jaké nabíjecí sítě jsou preferované, takže systém s nimi počítá a plánuje.
Přeplánování podle okolností
Jelikož má infotainment auta k dispozici aktuální informace o stavu nabití trakčního akumulátoru a predikci dojezdu, je schopen trasu průběžně upravovat. Vždy počítá s tím, že je třeba nabíjet co nejrychleji, takže zohledňuje i výkon nabíječek. Nepožene vás tedy někam, kde budete tvrdnout několik hodin u 22kW stanice. Uživatel zároveň vždy ví, jak dlouhou dobu by měl zhruba nabíjet a do kolika procent baterie. Důležité je to z jednoduchého důvodu – kolem 70-80 % úrovně nabití klesá nabíjecí výkon, protože by se jinak baterie velmi rychle opotřebovávala. Rychlonabíjení vypadá zhruba tak, že to sviští dost rychle někam třeba na 78 %, pak začne výkon strmě klesat a posledních 10 % trvá klidně půl hodiny. Z hlediska časové efektivity to nemá moc smysl, takže se nabíjí, dokud to jde rychle a pak se jede dál.
ABRP
Jak bude vypadat cesta třeba k moři se dá velmi dobře naplánovat i na webu ABRP (A Better Route Planner). Ten má v databázi snad všechny vyráběné elektromobily i s kapacitami jejich akumulátorů a ví, kde je jaká nabíječka. Po zadání startovního bodu a cílového bodu umí spočítat, kde bude nejlepší nabíjet, jak dlouho a do kolika procent nabití akumulátoru.
Když si tedy vezmeme modelový příklad trasy Praha–Split, vidíme, že vyjedeme-li s baterií nabitou na 90 %, měli bychom nabíjet čtyřikrát. Dokonce se dozvíme i to, jak dlouho nám nabíjení celkem zabere. V tomto případě je to jedna hodina a 36 minut. Teorie se od praxe samozřejmě může dost lišit, jak jsme se sami přesvědčili, a to především v případech, kdy nabíjecí stanice nefungují úplně optimálně.
Možná si říkáte, proč používat ABRP, když navigace v autě má výhodu především v tom, že umí průběžně upravovat trasu podle stavu baterie? Na to vývojáři mysleli a ABRP se umí přes aplikaci propojit s OBD diagnostikou. Compatibility list je přímo na webu. Potom už pracuje celá navigace s aktuálními daty a podle majitelů elektromobilů je to aktuálně asi nejlepší možnost, jak autem na baterky cestovat.
Zdroj info: ABRP, Škoda.
Zdroj médií: Depositphotos, ABRP.
Zdroj médií: Depositphotos, ABRP.
