Elektromobilem do Chorvatska a zpět (3. díl) – zamrzlá nabíječka 24/7

Skončil jsem v podvečer u nabíječky na odpočívadle Odmoriště Zir u dálnice A1. Je 19:36, nabito mám do 83 % a už se popravdě docela těším, až si lehnu a odpočinu si. Přeci jenom sedím od rána v autě a jakkoliv je Enyaq uvnitř prostorný, už bych skutečně raději tu postel… Na druhou stranu musím říct, že sportovní sedadla, ač jsou malinko tvrdší, nezklamala. Zadnice si nestěžuje, jenom záda jako obvykle trochu pobolívají, takže přestávek na nabíjení využívám i k lehčímu protažení.

Zelený svět

Navigace mi ukazuje, že další nabíjení by mělo být pro dnešek poslední a odehrávat se bude až skoro v cíli, tedy kousek před Splitem. Zatím její predikce víceméně odpovídá, takže nemám důvod jí nevěřit. To je ostatně leitmotivem celé cesty – auto nic špatně nedělá, to jen svět kolem něj, natřený na zeleno, odmítá často fungovat tak jak by měl a nabíjení jednou odmítne započít, po druhé je nějaké pomalé, případně je nabíječka obsazená arogantním elektromobilistou.

Po pobřeží do Splitu

Nuže, profrčím tunelem Sveti Rok a sjíždím po „toboganu“ směrem k pobřeží. Musím podotknout, že lepší dobu jsem si vybrat nemohl, večerní šero dodalo výhledu do dálek kouzlo a atmosféru. Vyfotit jsem vám to bohužel nezvládl, není tam moc kde zastavit. Kochal bych se, ale musím svištět do Splitu, mám to ještě asi 170 kilometrů daleko. Přepínám z podcastu na hudbu, už mám do hlavy pomalu vykecanou díru, a valím stotřicítkou po dálnici podél pobřeží.

24/7 znamená 8:00 až 19:00 od pondělí do pátku

Před Splitem zajíždím k obchodnímu centru Top Outlet Park Dugopolje, vystupuji a koukám se, jak moc to Škodě Enyaq sluší s tou podsvícenou maskou. Připojuji konektor CCS do zásuvky auta, jdu přiložit kartu a zahájit nabíjení. Jenže ouha, displej zareaguje jen můj první dotyk, a to dost zpomaleně, po asi pěti sekundách. Nic dalšího už neprovede, protože zkrátka reagovat přestal. Nevadí, vedle je ještě jeden stojan na nabíjení, zacouvám tam. Situace se opakuje s tím, že tahle nabíječka bohužel neregistruje, první dotyk, druhý dotyk, patnáctý dotyk, dokonce ani na nadávky nereaguje.

V podobné situaci jsem se už jednou ocitl, stačilo zavolat na support, na dálku došlo k restartu nabíječky a vše se srovnalo do normálu. Číslo je naštěstí uvedeno na nabíječce s tím, že zákaznická podpora je na telefonu 24/7. Hned na první pokus se dovolám, jenže hlas automatu mi oznámí, že 24/7 si v rozvojových zemích vykládají trochu jinak než v civilizovaném světě a linka je v provozu jenom od pondělí do pátku, mezi osmou a devatenáctou hodinou. Nedík! Energie mám naštěstí ještě docela dost, takže se rozhoduji problém s nabíjením přenechat zítřejšímu Jakubovi. Ten dnešní už fakt potřebuje sprchu a odpočinek.

Kalkulačka cesty do Chorvatska

Crystal face táhne

Ubytko ve Splitu je docela fajn, auto parkuji hned před domem. Zaregistroval jsem ale jednu zajímavou věc. Jakmile se setmí, přitahuje enyaq pozornost. Spousta lidí se za ním otáčí a patrně znám důvod – podsvícená maska. Crystal face mu holt dodává šmrnc.

Ráno procházím Split, mířím do historického centra a rozhoduji se ještě zastavit v obchodě pro proviant a pití na cestu. Po včerejší útratě, kdy jsem byl živ převážně z rychlého občerstvení na benzínkách zjišťuji pohledem na několik účtenek, že to není příliš ekonomický životní styl. Chorvatský Lidl mi poskytne dostatek zásob na celodenní jízdu a v 10:38 vyjíždím s baterií na 23 %. Doma bych měl být ve 23:08.

  Cestovní pojištění do Chorvatska online

Mohli bychom už prosím vyrazit?

Navigace si naplánovala trasu zpět a jako první mě táhne zase na tu nabíjecí stanici, která včera odmítala fungovat. Čas spraví leccos, dost možná i nabíjecí stanici, říkám si. Není tomu tak, jak zjišťuji v 11:10, tedy poté, co jsem se vydrápal na kopec za Splitem a přišel o velkou část zbývající energie. Závada ze včera se opakuje, nabíječka nereaguje. Nicméně na mě si nepřijdou! Je všední den před polednem, takže na zákaznické podpoře by měli být. Volám stejné číslo jako včera večer, paní anglicky vysvětluji problém, chápe. Prý mě přepojí, ať vydržím na lince. Chvíli čekám, hraje hudba, pak najednou nic. Oni mi to položili, zmetci! Opět proklínám NEXT-E jako nejhoršího poskytovatele služby nabíjení elektromobilu, se kterým jsem kdy měl tu čest.

Na ukazateli nabití akumulátoru svítí 16 %. Sedám do auta a hledám nějakou nabíječku poblíž. Trpce zjišťuji, že budu muset zpět do Splitu, jako by mi dnes něco nepřálo a vyšší moc nechtěla, abych se vydal k domovu. Po delším hledání na chaotickém parkovišti nacházím v 11:44 nabíječku u obchodního centra. Se 14 % se připojuji. Energie sviští po drátech výkonem přes 126 kW a ve 12:11 se odpojuji s 81 %. Krátce po poledni tedy mířím zpět na dálnici a doufám ve světlejší zbytek dne.

Chvíli po půl druhé mě navigace táhne z dálnice směrem na Zadar. K nabíjecí stanici je to pár kilometrů a ve 13:41 s 36 % se připojuji na nabíječku u čerpací stanice. Nabíjím bez problémů, výkon se vyšplhal dokonce na 132 kW! Ve 14:04 se odpojuji, nabito mám na 85 %.

Vydali jste se někdy elektromobilem na delší cestu? Jaká je vaše zkušenost? Dejte nám vědět v komentářích!

  Online kalkulačka havarijního pojištění