Morem akumulátorů je sulfatace elektrod. Vyskytuje se zejména u baterií, které fungují v moderních autech. Důvod je poměrně prostý, řešení je bohužel nesnadné.
Desulfatace autobaterie v domácích podmínkách – jde to?
Články na téma starosti s autobaterií:
- Autobaterie: jak poznat dobrou od špatné a které rozhodně nekupovat?
- Jak dlouho vydrží nabitá autobaterie
- Jak poznat nabitou autobaterii
- Proč dříve nebylo tolik problémů s bateriemi?
- Oživení olověného akumulátoru
- Samovolné vybíjení autobaterie
- Životnost autobaterie - stratifikace, sulfatace a stagnace
- Jak poznat špatnou autobaterii
- Přebíjení autobaterie může způsobit výbuch
- Vybitá baterie v autě nadměrně opotřebovává alternátor
- Sulfatace baterie – jak ji účinně předejít?
- Stratifikace elektrolytu autobaterie
- Přebíjení autobaterie a hrozící nebezpečí
- Stratifikace autobaterie je zákeřný problém
- Oživení olověného akumulátoru – jak na to? - právě čtete
Proč autobaterie sulfatují?
Klasický olověný akumulátor funguje na principu poměrně jednoduché elektrochemické reakce. Pokud je nabitý, je vše v pořádku, problém nastává, když se napětí dostane na 12,4 V a níže. Tehdy se na elektrodách začíná tvořit sulfatace, respektive sulfát olova. Ten pokryje určitou plochu, kterou tím vyřadí z provozu, takže třeba na čtvrtině elektrody neprobíhá potřebná reakce, což patřičně zhorší parametry autobaterie, nejvíce startovací proud. V tom ale má drtivá většina akumulátorů dost velkou rezervu, takže i třeba s polovičním startovacím proudem umí baterie poskytnout dostatek výkonu startéru pro nastartování agregátu.
Sulfatace se dá do určité doby odstranit jednoduše tím, že se baterie nechá nabít do plna. Sulfát olova zmizí a stane se z něj opět aktivní hmota. Problém je s autobateriemi, které jsou „podbité“ trvale. Novější auta totiž velmi ráda šetří energii, kde se dá, výjimkou není odpojování startéru a tzv. inteligentní dobíjení baterie. Ta pak cykluje jen částečně, a to třeba od napětí 12,2 V do 12,5 V. Nikdy se nenabije úplně do plna, takže sulfatace (respektive síran olovnatý) postupně mění svoji krystalickou mřížku a tu pak běžná nabíječka nemá šanci je jakkoliv odstranit.
Desulfatace autobaterie doma
V domácích podmínkách je nerychlejší pomocí skutečně jenom dobití autobaterie do plna. Některé inteligentní nabíječky (například CTEK) umějí sulfataci rozpoznat a pokud není trvalého charakteru, zvládnou ji částečně odstranit. Dříve se také používal peroxid vodíku, který se přidával do elektrolytu, což sulfataci doslova uvolnilo, oddělilo od desek, takže materiál spadl na dno baterie.
O něco účinnější je metoda, která by se dala nazvat „restart autobaterie“. Vylil se elektrolyt a následoval doslova výplach peroxidem vodíku. Poté se nalil elektrolyt nový a bylo třeba baterii znovu naformátovat. Dnes už by se to asi nevyplatilo a je lepší koupit autobaterii novou.
Profesionální desulfatace akumulátoru
Firmy, které se zabývají prodejem autobaterií, disponují často desulfatačními nabíječkami. Ty generují pulzy o vysokém napětí a nízkém proudu, na síran olovnatý to opravdu zabírá, ale celý proces zabere klidně přes 100 hodin. Výsledky nicméně bývají poměrně dobré a obvykle se povede obnovit až 90 % původní kapacity autobaterie. Samozřejmě u velmi pokročilé sulfatace, kdy je akumulátor prakticky na odpis, nemá smysl něco takového zkoušet.
Zdroj info: autoaku.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
