Nabíjení bezúdržbové autobaterie je nutností pro delší životnost

Dříve možná, dnes bezúdržbové rozhodně nejsou

Zdání toho, že stačí akumulátor osadit do auta, nechat ho tam vesele fungovat, nic neřešit a po deseti letech provozu ho vyměnit, je falešné. Bezúdržbové autobaterie přišly v době, kdy se z motorových vozidel stalo velmi spotřební zboží, lidé se nechtěli o nic starat a auto jenom používat s minimálními časovými a finančními náklady na údržbu. Po long-life olejích jsou bezúdržbové akumulátory jednou z největších pastí, naštěstí ne tak příšerně drahou, když se řeší následky.

O nějaké bezúdržbovosti by se dalo hovořit maximálně v případě, kdy starší auto, které nabíjí napětím 14,3 –14,4 V jezdí především trasy o délce zhruba 10 kilometrů a více. Akumulátor nevyžaduje prakticky žádnou péči, tedy za předpokladu, že jej elektrosoustava auta nabíjí tak, jak jej nabíjet má. Moderní vozy však nabíjejí podle algoritmu, který zohledňuje jenom a pouze emise, tedy snaží se snížit co nejvíce zátěž motoru. Alternátor se po velkou část jízdy fláká a zátěž přenáší na akumulátor. Ten pak živí elektroniku, klimatizaci nebo třeba vyhřívání sedaček nejen při vypnutí motoru stop-start systémem, ale běžně i za jízdy. K dobíjení autobaterie dochází až v okamžiku, kdy řídící jednotka usoudí, že napětí je opravdu příliš malé a kdyby řidič zaparkoval a nechal auto třeba týden stát, nemuselo by stačit pro nastartování motoru.

Také čtěte

3 min. čtení

Volvo vyrobilo svůj poslední dieselový model

4. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Dobíjení v moderních autech

Zatímco dříve tak autobaterii dobil alternátor napětím 14,3 V do plna po pár kilometrech, dnes to zvládne jen výjimečně, protože řídící jednotka mu to nedovolí. Akumulátor tak násobně více cykluje, protože každou jízdu osciluje jeho nabití někde mezi 50 a 80 %. Ano, EFB nebo AGM baterie jsou na to stavěné, zvládnou nastartovat studený motor i při napětí na pólech třeba jenom 12,2 V. Jenže je to daleko více opotřebovává, než je nutné. Navíc dobíjení za jízdy probíhá rychle a s vyšším napětím (klidně přes 15,5 V), což způsobuje plynování, a tedy úbytek elektrolytu. Ten do moderní uzavřené a „bezúdržbové“ autobaterie není jak doplnit.

Při napětí pod 12,5 V dochází k sulfataci, která začne postupně pokrývat desky elektrod. Dá se odstranit včasným nabitím akumulátoru, jenže už zhruba po jednom až dvou dnech přechází sulfát do krystalické podoby a ta se odstraňuje daleko hůře, v domácích podmínkách je to prakticky nerealizovatelné. Sulfatace omezuje aktivní plochu elektrod, čímž klesá kapacita akumulátoru i jeho startovací proud.

Nabíjení bezúdržbové autobaterie

Existuje však naštěstí cesta, jak z problému ven. Chce to jediné – zvyknout si na to, že je fajn akumulátor čas od času nabít do plna, ideálně třeba jednou za dva týdny až měsíc. Při provozu vozidla na velmi krátkých trasách klidně v týdenních intervalech. U auta, které jezdí třeba jednou za týden se to rovněž vyplatí, protože při odstávce napětí baterie samozřejmě pomalu klesá. Nabíjení externí nabíječkou omezí sulfataci a stratifikaci elektrolytu. Životnost autobaterie s tím prodlouží klidně několikanásobně. Spousta řidičů v moderních autech mění baterii v intervalu 2–3 roky, pravidelným nabíjením se lze dostat klidně na 8 let i více.