Dolnoslezské vojvodství a Zámek Łomnica

Z Hradce Králové je to k Zámku Lomnica (Pałac Łomnica) zhruba 100 kilometrů, z Trutnova jste tam za hodinku, z Pece pod Sněžkou za 50 minut. Docela dobrým tipem je i spojit výlet na zámek s výstupem na Sněžku. Zdatnější to zvládnou za den, pohodovější je, přenocovat klidně přímo na zámku a Sněžku si dát druhý den. Každopádně – Pałac Łomnica je nedaleko od města Jelení Hora (Jelenia Góra) v Dolnoslezském vojvodství (vojvodství je správní celek, obdoba našeho kraje).

Zámek Lomnica – historie

Hned poté, co jsme k zámku dojeli, mě zaujalo, jak je místo krásně udržované a zrekonstruované, což byl ostatně jeden z prvních bodů, které řešila naše průvodkyně. Nebudu vás tu zatěžovat historií, stačí, když budete vědět, že objekt byl vystavěn v 17. století, a to vlastně na německém území. Fridrich Vilém III. si tu postavil sídlo, takže každý, kdo něco znamenal, chtěl bydlet poblíž panovníka. Proto se v té době kolem města Jelení Hora stavěly zámečky jak o život. Pałac Łomnica postupně přecházel z majetku jednoho aristokratického rodu do druhého a přišla druhá světová válka. Po jejím konci se v místě usadila rudá armáda, protože Polsko nechali spojenci Stalinovi, současně s tím se posunuly hranice, takže oblast připadla Polsku. Následovala vlastně výměna obyvatelstva – Němci odešli a začali se sem stěhoval Poláci. Poté se z objektu stala základní škola, aby od roku 1978 byl zcela opuštěný, takže nenechavci samozřejmě vyrabovali, co se dalo. Socialistické zřízení nemělo aristokracii ani jejich bývalé majetky příliš v lásce, takže zámek holt nikdo nezabezpečil a jeho stav neřešil. Po převratu v roce 1989 bylo rozhodnuto o prodeji. Zámek koupila Elisabeth von Küste, která se o něj stará dodnes, shání prostředky na jeho rekonstrukci, při které se i osobně angažuje.

Samotná prohlídka není nikterak dlouhá, dá se stihnout za hodinu, on popravdě zámek je jeden z těch méně rozlehlých. Menší a ukázněnější skupinky průvodkyně mimochodem ráda pustí i za provazové bariéry a obecně se prohlídka nese v uvolněnějším stylu, než na jaký jsme zvyklí z našich hradů a zámků. Poláci nemají tendence všemu přisuzovat nějaký význam a na historii se dívají překvapivě spíš pragmaticky. Pałac Łomnica má dvě super zajímavosti. Tou první jsou původní fresky, které pod nánosy barev přežily bezohlednou sovětskou armádu, socialistické školství i zmíněné rabování. Jenže rekonstrukce fresek je dost nákladná, takže si s tím paní majitelka poradila fikaně – svěřila ji studentům umění, kteří ji měli jako placenou brigádu. Na zámku si v podstatě udělali takovou placenou praxi. Mimochodem v původní „školské“ části jsou staré lavice a pořádají se tu workshopy pro děti i dospělé, kteří si mohou vyzkoušet psaní brkem.

Zámek Lomnica – ubytování

Pokoj přímo v objektu je dostupný v přepočtu za 2,5 tisíce korun, což není vůbec špatné. Pokoje jsou samozřejmě zařízené v zámeckém stylu, ale nikoliv kýčovitě. Personál mluví samozřejmě polsky a anglicky, s češtinou jsme moc nepochodili. Co mi trochu chybělo, byl kvalitní internet, nicméně to je obvyklý nešvar snad 90 % hotelů a penzionů. Zkrátka jakmile na vás vyjde nějaký krajní pokoj, budete na dálku pracovat jen s obtížemi (login je mimochodem „hotel“ a heslo rovněž „hotel“). Připojení mi často vypadávalo a v lokalitě bohužel není ani dobré pokrytí internetem od mobilního operátora. Holt jsem si večer sednul k praskajícímu krbu naproti recepci, namísto k Netflixu. 

Také čtěte

3 min. čtení

Pneumatiky 235/55 R18 a nezávislé testy 2024

23. 4. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Co jednoznačně oceňuji, je gastronomie. Kromě kachny, kterou jsme měli my, jsou v nabídce i ryby, vegetariánská jídla, ale i pokrmy sladké nebo z drůbeže. Na své si přijdou znalci piva – nechybí lokální pivní speciály.

Snídaně se odehrála v lehce kýčovitém salonku doplněném o imitace antických sloupů a bílé sochy. Jenže na snídani se nechodíme kochat, ale nadlábnout! Moji pozornost si získaly čerstvě usmažené koblížky, ovoce a minicroissanty. Vše v super kvalitě a dostatečném množství, přesně tak, jak to má vypadat. Obsluha funguje na jedničku, což se pozná tak, že ji prakticky neregistrujete, přesto se vám na stole nehromadí prázdné talíře a skleničky.

Zastávka pro mlsouny

Než uzavřu svůj tip na příjemný výlet autem, musím ještě upozornit na dva další objekty, které jsou ve stejném areálu jako zámek. Pro fanoušky lněných výrobků je tu Lniany Dom Towarowy, kde jsem nepořídil nic, ale nechal jsem se zlákat do něčeho s názvem Sklep Folwarczny. Tam jsou k dostání různé lokální gastrovýrobky nebo třeba dřevěné hračky. Nabízené potraviny se z velké části vyrábějí přímo v objektu a do kuchyně můžete bez problémů nahlédnout, ba dokonce vám dají i ochutnat, pokud zrovna mají něco zajímavého na plotně. Ceně 15 zlotých (asi 81 korun) za jednu sklenici marmelády jsem neodolal a domů jsem si odvezl hned tři.

  Sjednat cestovní pojištění do Polska