Harrachov je známý mimo jiné díky výrobě ceněného skla. Nicméně i na druhé straně hranic, zhruba půl hodiny cesty autem právě z Harrachova, toto řemeslo doslova kvete ve sklárně Huta Julia.
Sklářská Poruba a Huta Julia – tip na výlet autem
Články na téma objevujeme Dolnoslezské vojvodství:
- Pałac Łomnica – tip na výlet
- Ochutnávka sýrů kousek za hranicemi
- Krkonošské muzeum v Jelení Hoře (Muzeum Karkonoskie Jelenia Góra)
- Jelení Hora nejsou jenom trhy, ale také kultura a historie
- Siedlisko Pstrąga – pstruhová farma a restaurace
- Ornamentální farma Bukowiec – tip na výlet autem
- Szklarska Poręba a Huta Julia - právě čtete
- Pałac Pakoszów – tip na výlet autem
- Tip na výlet: Kostel Wang a muzeum Karkonoskie tajemnice v Karpaczi
- Polské Krkonoše – neobjevená perla pohraničí
- Park miniatur Polsko: Kowary
- Hotel Lake Hill Resort & SPA v Polsku
V rámci našeho putování po Dolnoslezském vojvodství jsme se zastavili i v polské sklárně. Ono totiž my Češi se trochu moc orientujeme na naši stranu Krkonoš a neuvědomujeme si, že řemesla a tradice hranice ne zcela respektují. Příkladem budiž právě výroba skla, která jakoby se rozlila z krkonošských vrcholů na obě strany.
Sklářská Poruba a Huta Julia
Obec Szklarska Poręba ukrývá továrnu Julia Huta, a ta má docela zajímavou historii, která se táhne od roku 1866 a mimo jiné se podnik proslavil za socialismu i výrobou skleněných ryb. Mladší čtenáři to možná neznají, ale kdysi měly televize podobu spíš menší skříně. Na ploché horní straně byla většinou háčkovaná dečka a na ní skleněná ryba či jiný produkt socialistického uměleckého průmyslu. Dnes už mimochodem výroba ryb neprobíhá a stává se z nich docela ceněný artefakt.
Také čtěte
Výroba skla v Huta Julia
Nás ale zajímala hlavně výroba, proto jsme se nechali provést celým procesem od začátku do konce. Což v praxi znamená od návrhu, přes výrobu formy z bukového dřeva, tavení výchozích surovin, až po vyfouknutí finálního výrobku, jeho broušení, leštění a kontrolu.
Na celé výrobě mě zaujalo několik věcí. Předně jsem netušil, jak jsou sklářské píšťaly těžké. Až když si ji člověk potěžká, zjistí, jaká je tahle práce makačka. Další věc – leštění skla. Není nutné ho leštit všechno ručně, dělá se to i chemicky, nicméně nesmí to být samozřejmě sklo barvené, ze kterého by kyselina sežrala barvu. A s ohledem na možnosti dnešních velmi přesných strojů mě udivilo, že zatím žádný neumí zdobit citlivě, jako lidská ruka. Není to o přesnosti a čistotě linek, ale o citu v ruce a správném přítlaku, který zatím technika napodobit neumí. Výroba skla však není zdaleka tak přesná, jako třeba klasická strojařina – už při návrhu se počítá s tolerancí 1,5 % u všech rozměrů, což znamená, že při výrobě deseticentimetrových skleniček se může nejnižší od nejvyšší liší až o tři milimetry. Mimochodem v den, kdy jsme se byli ve sklárně podívat, což bylo v první polovině října, probíhala mimo jiné i produkce skleněných vánočních stromečků.
Expozice a uranové sklo
V objektu se však odehrává nejen výroba, ale má i prostory expoziční. Zaměřené jsou logicky na místní produkci, jejíž historii mapují, a to včetně již zmíněných ikonických ryb. Nejzajímavější však je asi část s uranovým sklem a pak interaktivní exponáty, určené zejména pro děti. Skvěle je znázorněný třeba rozklad světelného spektra při průchodu optickým hranolem.
Výhodné online cestovní pojištění do Polska
Zdroj info: Huta Julia.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Diskuze (0)
Podobné články
