Čína se ve velkém opřela do autoprůmyslu a v EU se bude prosazovat čím dál víc. S tím se pojí i trochu jiné pojetí designu, než na jaké jsme zvyklí.
Čínská auta – značky, které přinesou do Evropy nový design
Články na téma čínská auta:
- Čínské elektromobily a jejich vývoj
- Čínská automobilka BYD ovládla rakouský tendr
- Čínské automobilky investují v Evropě
- Čínská auta na českém trhu jsou designovým zjevením - právě čtete
To, jak vypadají auta, odráží do značné míry kulturu dané země nebo geografického regionu. Starý kontinent je tomto poměrně umírněný, protože je to území delší dobu relativně stabilní. Od konce studené války jsme měli prakticky nepřetržitý růst ekonomiky, zvedala se nám životní úroveň a historie se na posledních zhruba 70 let bude dívat jako na relativně nezáživné období. Ano, pád železné opony byl významnou událostí, ale pohledem na to, co se dělo od začátku minulého století do padesátých let, se to nedá srovnat. A naše auta podle toho vypadají. Nejsou nudná, jenom umírněná a spíš účelně tvarovaná.
Čínský design odráží čínskou historii
Nicméně podívejme se na stejné období pohledem Číny. Do založení ČLR (Čínské lidové republiky) v roce 1949 to byl docela chaos. Potom už to byl jenom centrálně řízený chaos, provázený utrpením milionů lidí a divokými experimenty. Mao Ce-tung dokázal cíleně a velmi efektivně likvidovat buržoazii. V době, kdy my jsme se zotavovali z nejtvrdších let komunismu, prováděla Čína Velký skok vpřed.
V každé vsi byla malá pec a produkce oceli byla něco jako náboženství. Byť produkty, které v pecích nevzdělaní farmáři vyráběli, měli k použitelnému materiálu daleko. Následoval gigantický hladomor, který stál život miliony lidí. To vše provázely skutečně velmi zvláštní experimenty, například orba hluboká dva metry nebo cílené a velmi masivní hubení vrabců. Nepřekvapivě pak přišla populační exploze hmyzu, protože neměl přirozené nepřátele. A hmyzu samozřejmě chutnaly pěstované plodiny, takže následoval hladomor, ale skutečně apokalyptických rozměrů.
V Číně došlo k nepochopení pojmu „revoluce“, což vedlo k jejímu nepřetržitému trvání spojenému s popravami a ničením kulturní identity, včetně pálení knih a ničení muzeí. Po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 nastal obrat směrem k ekonomickým reformám, které umožnily podnikání a přilákaly zahraniční kapitál.
S přelomem tisíciletí se zvýšila životní úroveň a Čína začala rychle růst. Lidé si mohli dovolit zbytné statky, což vedlo k touze prezentovat příslušnost k vyšší společenské vrstvě. To ovlivnilo i automobilový průmysl – vznikaly produkty, jež se snažily působit luxusněji, než skutečně byly. A teď k příkladům!
- Mohlo by vás zajímat: Čínské automobilky plánují velké investice v Evropě
Xiaomi SU7
Jestli se Čína něčeho nikdy nebála, pak kopírování. A Xiaomi SU7 vypadá tak trochu… tedy hodně… jako Porsche Taycan. Je to takové Porsche z Wishe, řeklo by se. Akorát se snaží být ve všem lepší než opravdové Porsche. Jeden ze směrů čínského designu je nápodoba západních statusových symbolů. Když nemáte na opravdové Porsche, tak si koupíte falešné (hanlivě se skoro chce říct „Porsche pro chudé“). U nás by se vám všichni vysmáli, v Číně patrně ne. Jinak si takovou „kopírku“ vysvětlit neumíme.
Také čtěte
Voyah Dream
Tohle je naprosto samostatná a poměrně zajímavá kapitola. Voyah má už v Česku i své zastoupení, takže se klidně běžte podívat, jak vypadají jejich auta v reálu. My jsme na e-Salonu prolezli Voyah Dream. Auto, skrze které jeho majitel do světa křičí: „Podívejte se, jak jsem bohatý a úspěšný!“ Gigantická maska, která předčí i ikonu pozérství (BMW), uvnitř samozřejmě displeje, světýlka a posezení jako v byznys třídě.
Jenže kdo jen trochu ví, kam se podívat, najde ošizené detaily, například chrom na kolech. Na fotce se mi to zachytit nepovedlo, ale vypadá to jako takový ten chrom ve spreji, který si můžete nastříkat na cokoliv. Ne, takhle kvalita nevypadá, takhle vypadá bizarní snaha o prezentaci vysokého společenského statusu. I ty zmíněné displeje v interiéru jsou trochu zvláštní a nedobře maskují, že se jedná o levné panely schované jenom pod jedním dlouhým sklem.
Dongfeng U-Tour
Výše zmíněný Voyah je luxusnější podznačkou Dongfengu (něco jako Toyota a Lexus). Dongfeng U-Tour je MPV, které chce konkurovat tomu zbytku kdysi populární kategorie rodinných aut, který z bohaté nabídky zůstal.
Také čtěte
Když se na auto podíváme, tak obrys není ničím výjimečný, ale tvary čumáku stojí za pozastavení. Něco tak šíleně členitého se jen tak nevidí. Chrom, obří maska masírující ego majitele vozu, k tomu relativně malé světlomety po stranách, opticky oddělená kapota, další chrom, jakési ventilační otvory… Zkrátka linií a tvarů, že to působí jako chaos a jakoby mimoděk způsobuje neklid pozorovatele tohoto veledíla. Postavte vedle toho třeba nemastný neslaný Volkswagen Golf a uvidíte, jak se vaše mozkové a emoční pochody zklidní.
A vy jste se smáli Fiatu Multipla!
Abychom čínské automobilové produkci jenom nekřivdili, tak mají i značky, které jsou už designově poměrně vytříbené, například BYD. Dále je tu Volvo pod Geely, MG a další značky, které Čína koupila nebo ještě koupí (nepochybně). Ty s sebou nesou i svůj vlastní designový jazyk, který se obvykle povede úplně nezruinovat.
Nedá mi to, musím vzpomenout starou dobrou Multiplu jako příklad něčeho, čemu jsme se na silnicích smáli. Evropa v současné době vstupuje do nepříliš optimistického období dějin automobilismu, ale jedno je jisté – nuda to nebude. Čína k nám dostane spoustu odvážných kreací, které třeba úplně nezapadnou do představ evropských zákazníků zvyklých spíš na účelnost než okázalost.
Zdroj médií: Voyah, Xiaomi, Dongfeng.