Banner #4265

Nemocenská u řidiče kamionu: Za čtyři dny dostal přes 5 400 korun

5. 8. 2026 5 min. čtení diskuze (0) Aktuality Tipy a rady Rádce motoristy Práce nejen v auto-moto Logistika a doprava Profesionální řidič Řidič kamionu Základní informace o mzdě Výplatní pásky řidičů

Může profesionální řidič kamionu dostat za jeden den na neschopence téměř 1 400 korun? Po zveřejnění výplatní pásky řidiče mezinárodní kamionové dopravy se pod článkem rozproudila živá diskuse. Nešlo přitom ani tak o samotnou částku, jako spíše o způsob jejího výpočtu. Komentáře ukázaly, že mezi řidiči stále panuje řada nepřesností. 

Čtenáři nevěřili, že řidič kamionu dostal 1 400 Kč za den nemoci

Čí výplatnici analyzujeme?

Výplatnici, kterou jsme si více rozebrali v předchozím článku, nám tentokrát poskytl řidič mezinárodní kamionové dopravy, který jezdí převážně pravidelné krátké linky. Zmíněný řidič nejčastěji vyráží kolem šesté hodiny ráno, během dne absolvuje nakládku i vykládku a odpoledne se vrací domů.

Pouze při delších trasách, například do rakouského Lince, přespává mimo domov. O víkendech nepracuje, přibližně každý třetí den bývá doma a za měsíc najede zhruba 5 590 kilometrů. Ve sledovaném období odpracoval podle svých slov 128 hodin. Přestože řidič během sledovaného měsíce čtyři pracovní dny marodil a dva dny čerpal dovolenou, dosáhla jeho hrubá mzda 46 454 korun.

Na účet mu zaměstnavatel zaslal celkem 45 221 korun, protože kromě čisté mzdy obdržel také cestovní náhrady. Níže uvedená páska detailně zachycuje základní mzdu, pravidelné prémie, osobní ohodnocení, příplatek za práci v noci i náhrady mzdy, což umožňuje podrobně rozebrat, jak jednotlivé složky ovlivňují výsledný příjem profesionálního řidiče.

Řidiči si pletou pojmy s dojmy

Pod naším článkem se zveřejněnou výplatnicí se okamžitě objevily desítky komentářů. Zatímco část čtenářů považovala náhradu mzdy ve výši 5 480 korun za zcela běžnou, jiní byli přesvědčeni, že na takové peníze si trucker jednoduše nemůže přijít. V diskuzi se objevily například komentáře typu: „To slyším poprvé.“, „To musí být z předraženého komerčního pojištění.“ nebo dotaz: „Nemocenská se vyplácí v hrubém?“

Je zajímavé, že většina diskutujících neřešila samotný výpočet, ale především zaměňovala dva odlišné instituty pracovního práva – náhradu mzdy a nemocenské dávky. Přestože se v běžné řeči často používá souhrnný pojem „nemocenská“, z právního i ekonomického hlediska jde o dvě rozdílná plnění, která se řídí odlišnými pravidly.

Prvních čtrnáct dnů neplatí stát

Výplatní páska zmíněného řidiče zachycuje pouze první fázi pracovní neschopnosti. Řidič marodil čtyři pracovní dny, tedy 32 hodin. V tomto období mu nenáležely nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení, ale náhradu mzdy mu vyplácel zaměstnavatel.

Pokud ovšem pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, pak vzniká zaměstnanci od 15. kalendářního dne nárok na nemocenské dávky z nemocenského pojištění vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení.

Právě neznalost tohoto rozdělení byla v diskusi patrná. Někteří čtenáři spojovali uvedenou částku s dávkami nemocenského pojištění, jiní ji přisuzovali komerčnímu úrazovému nebo životnímu pojištění. Ve skutečnosti ale výplatní páska zachycuje výhradně zákonnou náhradu mzdy vyplacenou zaměstnavatelem.

Rozhodující není základní mzda

Zajímavou debatu vyvolaly také pravidelné prémie. Náhrada mzdy se totiž nevypočítává ze základní mzdy sjednané v pracovní smlouvě. Rozhodující je průměrný hodinový výdělek, který zaměstnavatel zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě a ze skutečně odpracované doby v rozhodném období, kterým je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí.

U analyzované výplatnice činila základní mzda 16 364 korun. Vedle ní ale řidič pravidelně pobíral prémie ve průměrné výši okolo 20 000 Kč, osobní ohodnocení 3 000 korun i příplatky za práci v noci. Protože byly tyto složky mzdy zaměstnanci pravidelně zúčtovány i v rozhodném období, promítly se do průměrného hodinového výdělku 332,82 korun, který se stal základem pro výpočet náhrady mzdy.

Jak vznikla částka 5 480 korun?

Samotný výpočet náhrady mzdy je složitější, než se může na první pohled zdát. Průměrný hodinový výdělek se nejprve upraví podle redukčních hranic stanovených právními předpisy. Teprve z takto redukovaného průměrného výdělku náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 procent.

V případě analyzované výplatnice činil průměrný hodinový výdělek 332,82 koruny. Po uplatnění redukčních hranic odpovídal redukovaný průměrný hodinový výdělek 285,42 korunám. Šedesát procent z této částky představuje 171,25 koruny za hodinu. Protože byl řidič v pracovní neschopnosti celkem 32 hodin, vyplatil mu zaměstnavatel 5 480 korun, tedy přibližně 1 370 korun za jeden pracovní den.

Každý řidič to může mít jinak

Diskuse pod článkem ukázala ještě jednu důležitou skutečnost. Výši náhrady mzdy nelze zobecňovat ani porovnávat pouze podle částky za jeden den pracovní neschopnosti. Rozhodující je totiž individuální výše průměrného výdělku každého zaměstnance, kterou ovlivňuje struktura jeho mzdy, pravidelnost prémií, příplatků i dalších odměn.

Dva profesionální řidiči mohou vykonávat obdobnou práci, být zaměstnáni u stejného zaměstnavatele, a přesto při stejně dlouhé pracovní neschopnosti obdržet odlišnou náhradu mzdy. Právě proto mají vaše výplatní pásky vysokou vypovídací hodnotu. Umožňují nám totiž analyzovat nejen konečný příjem zaměstnance, ale také strukturu jeho odměňování a vliv jednotlivých mzdových složek na výslednou výši mzdy i jednotlivých náhrad.

Máte vlastní výplatnici? Pošlete nám ji! Každou výplatní pásku, která nám pomáhá lépe pochopit, jak dnes skutečně vypadají výdělky profesionálních řidičů v různých segmentech dopravy a jak velké rozdíly mohou mezi jednotlivými zaměstnavateli existovat, před zveřejněním anonymizujeme. 
Zdroj info: Autorský text + výplatnice zaslaná čtenářem.
Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články