Mezi přístupem české a třeba rakouské policie k dopravním přestupkům je dost rozdíl. Věci, které se u nás tolik neřeší, jsou jinde docela problém a mohou vyústit v nepěknou pokutu.
Jaké dopravní přestupky rozhodně nedělat za hranicemi?
Články na téma dopravní předpisy v zahraničí:
- Dopravní předpisy Rakousko
- Dopravní předpisy Německo
- Dopravní předpisy Chorvatsko
- Dopravní předpisy Maďarsko
- Za překročení rychlosti bude v Rakousku hrozit zabavení auta
- Co vám u nás projde a v zahraničí ne? - právě čtete
- Co rakouští a němečtí policisté neodpouštějí?
- Bizarní zákony v Německu
- Jak vysoké pokuty vám hrozí při porušení dopravních předpisů v Rakousku? - již brzy
Vzhledem k tomu, že Česká republika je na půli cesty mezi rozvinutým západem a bývalým východním blokem, funguje to u nás z pohledu cizinců trochu specificky. Platí zde, že policie není úplně přísná a často při ne úplně zásadním prohřešcích proti dopravním předpisům prostě přimhouří oči a věci tak moc neřeší.
A pak je zde i určitá alergie třeba německé a rakouské policie na české řidiče, potažmo Čechy obecně. V 90. letech se vlivem více faktorů nepovedlo navázat úplně optimální vztahy, takže se můžete setkat s přehlížením a lehkou pasivní agresivitou třeba při silniční kontrole. Co by místnímu řidiči prošlo s domluvou, našinec odskáče tučným tiketem. Pozor, poslední roky se zpřísnil pohled na české občany i ze strany polské policie, která dřív bývala rozhodně o dost přátelštější.
160 km/h na dálnici
Nepsaným pravidlem českých dálnic je obligátní stošedesátka jako neoficiální maximální rychlost. Spousta řidičů tak jezdí denně a dlouhodobě jim to prochází. Logicky se tak nabízí aplikace toho samého při cestě na dovolenou. Jenže tam to často úplně nefunguje a většina aut se víceméně drží předepsané maximálky. Ti odvážnější se na stotřicítce odváží frčet 140 km/h (reálných, nikoliv tachometrových), ale tím už trochu riskují, že na sebe zbytečně upoutají pozornost.
Nezpůsobilé vozidlo
Všichni víme, jak u nás fungují STK. Projde s přimhouřením oka kde co, z první ruky mám zkušenost, kdy jsem viděl úspěšně absolvovat prohlídku vůz se žlutými žárovkami blinkrů namísto žárovek oranžových. Stačil příslib, že to dotyčný co nejdříve vymění. Ono s těmi světly je to vůbec dost zajímavé a spoustě lidí prochází třeba LEDky namísto žárovek, a to bez nějakého schválení nebo homologace. Stačí přejet hranice, první pečlivější policista si takové auto odchytne a řidiči to spočítá. Netýká se to samozřejmě jen žárovek, ale i třeba koroze nebo neschválených úprav. Existuje dobrý důvod, proč se velmi špatně prodávají vytuněná auta – jízda za hranice ČR je s nimi dost risk.
Přestupky proti ekologii
Kdysi jsem to zažil dvakrát při jedné cestě na motorce. Policie mě zastavila a řešila, jestli má výfuk homologaci. Měl. Jenže spousta motocyklů i aut výfuk homologovaný nemá, což je třeba v Rakousku dost problém. Ještě větší trable bude mít ten, kdo má demontovaný katalyzátor, na to jsou naši jižní sousedé zvláště citliví. Skončí to klidně zabavenými klíčky a zákazem další jízdy.
S ekologií souvisí i téma IG-L zón. Tam jsou sice pravidla jasně daná, ale pozor na to, že elektromobily s českou SPZ berou kamery radarů stejně jako spalováky, takže pak vám přijde domů pokuta. Ano, sice se to dá vyřešit a můžete docela snadno prokázat, že vaše auto opravdu fosilní paliva nespaluje, ale pořád je to něco, s čím musíte strávit čas.
Samostatnou kapitolou je pak třeba kempování tam, kde to není povoleno nebo vyloženě prasárny, jako je mytí auta poblíž vodních zdrojů. U nás by to možná skončilo domluvou, za hranicemi tak snadno nevyklouznete a můžete se dočkat opravdu velmi vysoké pokuty.
Zdroj info: tripadvisor.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
