Otázka, kterou si spousta lidí klade už dětství – proč je sakra tachometr cejchovaný třeba do 200 km/h, když reálně se na tuto rychlost auto nikdy nedostane a ani šanci dostat nemá?
Maximální rychlost auta je vždy nižší než na tachometru
Články na téma zajímavosti o autech:
- Přehled luxusních drahých aut
- Jaká je BMW řada 1
- Legendární automobily 70. let
- Jak vznikají modelová jména automobilů
- Historické vozidlo a podmínky vlastnictví
- Pět historických rekordů vozu Toyota Land Cruiser
- Žebříček nejlepších amerických aut
- Nejspolehlivější ojetá auta mají japonský původ
- Nejdražším autem světa už není Bugatti
- Quattro v Audi není vždy quattro
- Maximální rychlost na tachometru neodpovídá realitě. Proč? - právě čtete
- BMW Isetta a její historie
- Enzo Ferrari jezdil až do 70. let Peugeoty
- Proč jsou auta v USA o tolik levnější?
- Proč má Porsche zapalování vlevo?
- BMW zachránilo majitele Rolls-Royce před velkými výdaji
- Nejznámější automobilové přezdívky
- Auta s nejluxusnějšími interiéry
- Japonská auta, o kterých jste určitě neslyšeli
- Nejdivnější limitované edice vozů
- Automobily, které se měly vyrábět, ale k zákazníkům se nikdy nedostaly
- Největší automobilové propadáky
- Škodovky, které se nikdy nedostaly do výroby
- Znáte sleepery? Co to je a jak ho poznat? - již brzy
Pro příklad nemusíme chodit úplně daleko, některé tachometry jsou cejchovány skutečně velmi optimisticky, jako třeba u VW Golf 1.6 FSI. Maximální rychlost auta je 185 km/h, což je poměrně běžná „maximálka“, ale tachometr se tváří, že by se nebál ani okruhové jízdy, protože na něm najdeme hodnotu 260 km/h. Velmi podobně je na tom celá řada aut. Důvodů, proč to tak je, máme hned několik.
Náklady na výrobu
Automobilky se snaží co nejvíc srazit výrobní náklady na své produkty. Navzdory tomu, co se občas povídá v hospodách po třetím pivu, ne vždy se tak děje na úkor kvality. A právě tachometr je toho docela dobrým příkladem. Bez ohledu na maximální rychlost se nemusí dělat třeba tři návrhy, pro každý motor jiný, ale udělá se jeden, do kterého se bezpečně vejdou maximální rychlosti všech motorizací jednoho modelu. Navrhne se tedy jeden tachometr s jednou stupnicí, do výroby se zadá také jenom jeden a montuje se opět jenom jeden. Otáčkoměr se obvykle liší pro diesel/benzín/hybrid/elektro, což situaci malinko komplikuje, ale pořád je to daleko méně kombinací, než kdyby byly ještě varianty i u tachometrů.
Do značné míry to řeší trend displejů nahrazujících budíky. Tam si mohou vývojáři udělat v podstatě jakoukoliv stupnici, ukazovat jenom její část nebo zobrazovat aktuální rychlost auta jenom pomocí číselné hodnoty a stupnici úplně vynechat. Fantazii se zde meze nekladou, ačkoliv někdy nám připadá, že staré dobré budíky jsou lepší než záplava líbivých animací a nejrůznějších designů, ze kterých si může řidič vybírat.
Metrologie a přehlednost
Když se snažíme něco měřit, používáme k tomu obvykle nějaký přístroj se stupnicí, která má určitou rezervu. Ta by se měla pohybovat zhruba od 1/3 do 1/4. Proč? Vyvarujeme se tak situace, kdy by třeba auto mělo maximální rychlost 180 km/h a tachometr by byl cejchovaný taktéž do 180 km/h. V okamžiku, kdy dosáhneme rychlosti 180 km/h, se ručička usadí na konci stupnice, případně ji přeleze na necejchovanou část a my nejsme schopni říci, jak rychle jedeme. A přístroj, který vám není schopen sdělit hodnotu, kterou měří, nedává smysl. Podobně je to třeba s teploměrem – nemá smysl dělat zdravotní teploměr se stupnicí do 39 stupňů, protože při opravu vysoké a život ohrožující horečce bychom byli schopni konstatovat jen tolik, že „pacient má horečku 39 °C nebo vyšší, klidně i 40,5 °C“. Takové měření, jak asi sami uznáte, je poněkud k ničemu. Proto existují metrologická pravidla, podle kterých je třeba mít u měřicích přístrojů stupnici o kus delší, než jaký je předpokládaný rozsah hodnot, které chceme měřit.
Tolerance a proměřování
Každý tachometr může ukazovat více, než jaká je reálná rychlost auta, ale nikdy nesmí ukázat méně. Počítá se přitom s přesností výroby, s různými průměry pneumatik, ale také s jejich opotřebením, tedy se změnou obvodu kola v průběhu času. Řidič zkrátka nesmí být klamán tak, aby se mohl domnívat, že jede pomaleji, než jaká je realita. Rozdíl zde bývá zhruba 2-8 %, je tedy zcela běžné, že když jedete tachometrových 54 km/h, ve skutečnosti se pohybujete rychlostí 50 km/h.
Zdroj info: rennlist, advrider.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
