Jedním z typicky zimních scénářů je zamrznutí nafty, které znemožní jízdu autem a je potřeba nechat palivo rozmrznout. Trochu se vnucuje otázka, je-li možné letní naftu z pohledu běžného majitele auta aditivovat tak, aby se z ní stala nafta zimní?
Zimní VIF umí udělat z letní nafty zimní
Články na téma aditiva do nafty:
- Aditiva do nafty
- Letní aditiva do nafty
- Aditivace nafty – co dělá která přísada? (1. část)
- Aditivace nafty – co dělá která přísada? (2. část)
- Aditivum do nafty proti zamrznutí - právě čtete
- Co jsou aditiva v naftě a jaký mají efekt?
Diesely mají celou řadu výhod, které jsou bohužel vykoupeny i negativy. Jedním z nich je, že nafta má tendenci tzv. zamrzat, což je docela nepřesný termín. Nicméně důležitý je důsledek, a tím je bohužel odložená cesta. Jakmile dojde k zamrznutí nafty, je nejrychlejší pomocí teplo. Jako prevenci někteří mazáci doporučují parkování nad kanálem, což popravdě má něco do sebe – z kanalizace jde obvykle docela teplý vzduch, který stoupá nahoru a prouděním ohřívá třeba motor. Záruku, že k zamrznutí nafty nedojde, vám to však neposkytne.
Proč nafta zamrzá?
Samotná nafta nezamrzá tak docela, ona totiž podléhá mrazu nejdříve jenom její část, a to parafíny. Ty začínají od zhruba -7 °C tvořit krystalky. V kapalině dělají neplechu, protože mají tendence ucpávat vše, na co přijdou. Obvykle se jedná o filtr nebo zkrátka cokoliv, kudy krystaly neprojdou kvůli své velikosti. Jedno je jisté – jakmile v palivu zmrzlé krystalky parafínů jsou, k ucpání dojde.
Také čtěte
Řidič pozná, že se krystalky zvládly vytvořit podle toho, že zkrátka neodjede. Motor buď nastartuje a prakticky ihned zase „chcípne“, nebo nenastartuje vůbec. Pomoci může teplo, ale to bohužel v zimě přichází klidně až po několika dnech. Vůz tak je potřeba buď odtáhnout do vyhřívané garáže, nebo ho můžete zkusit odtlačit nad zmíněný kanál.
Jak zabránit zamrznutí nafty?
Nejlepší metodou prevence je natankování zimní, arktické, nebo přechodové nafty. Ty jsou aditivované, aby odolaly mrazům, mají aditivy posunutý bod tvorby parafinických krystalů, a to tak, že je u nich uváděna tzv. filtrovatelnost, tedy fakt, že beze zbytku projde jemným filtrem, který případné krystaly zachytí a ukázal by tak na jejich přítomnost. Letní nafta má filtrovatelnost 0 °C, přechodová nafta má filtrovatelnost -10 °C a zimní nafta -20 °C. V praxi asi všechny nafty vydrží o něco málo silnější mrazy, než je po nich požadováno, ale nelze to brát jako jistotu. Existuje ještě nafta arktická, která má filtrovatelnost -32 °C.
- Od 15.4. do 30.9. je v prodeji letní nafta
- Od 1.10. do 15.11. a od 1.3. do 15.4. je v prodeji přechodová nafta
- Od 1.12. do 28.2. je v prodeji zimní nafta
Do letní nafty dejte aditivum
Existuje docela typický scénář pro méně využívané rodinné kombíky. Ty si často rodinka šetří jako ceněnou dieselovou ojetinu, se kterou se jezdí jenom na delší cesty, tedy k babičce na Moravu, v létě na Šumavu na chatu, pak Chorvatsko a v lednu na lyže na Dachstein. Svědomitý tatínek natankuje pokaždé před zaparkováním plnou nádrž nafty, aby bylo auto připravené na další výpravu.
Jenže naposledy se vyjede k babičce koncem září a pak auto třeba do Vánoc stojí. Jako na potvoru udeří prosincový mráz, v naftě se vytvoří krystalky a je vymalováno. V tu chvíli už pomůže jen teplo, nicméně dá se tomu předcházet i jinak – aditivem. Takový zimní VIF obsahuje depresanty, tedy látky, které posunují bod tvorby krystalků z -7 °C na třeba -12 °C, možná níže. Z běžné letní nafty tak dokáže v podstatě vykouzlit naftu zimní. Když tedy tatínek v září před tankováním nalije do nádrže oktávky dvě odměrky zimního VIFu, udělá prakticky to samé, co se děje při stáčení nafty před rozvozem na čerpačky – posune si filtrovatelnost a zaručí si bezproblémový start auta i v mrazu. Jestliže však již nafta zamrzla, je na lití čehokoliv do nádrže pozdě.
Zdroj info: rxmechanic, fuelox.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
