Kvalita nafty se před nakládkou do cisteren detailně testuje, zda splňuje všechny normou požadované parametry. Aby však jednotliví prodejci dosáhly vlastností co možná nejlepších, vstupují do hry aditiva.
Aditivace nafty – co dělá která přísada? (2. část)
Články na téma aditiva do nafty:
- Aditiva do nafty
- Letní aditiva do nafty
- Aditivace nafty – co dělá která přísada? (1. část)
- Aditivace nafty – co dělá která přísada? (2. část) - právě čtete
- Aditivum do nafty proti zamrznutí
- Co jsou aditiva v naftě a jaký mají efekt?
Čistící přísady – detergenty
Palivo by mělo mít krom jiných i schopnost čistící. Souvisí to především s velmi jemnými otvory trysek, které rozprašují palivo pod vysokým tlakem. Otvory se však mohou zanášet vlivem působení tepla v kombinaci s nejméně těkavými podíly v naftě. Ty mají tendence se postupem času zapékat, tvořit úsady a ucpávat právě otvory trysek. Další velmi tvrdé a nerozpustné úsady vznikají s tím, jak se spotřebovávají antioxodianty a začnou probíhat procesy oxidace biosložky. Úlohou detergentů je „nápeky“ a úsady odstraňovat a udržovat kovové povrchy čisté.
Přísady pro zlepšení mazivosti
Odsiřováním nafty klesají její mazací schopnosti, které musely být uměle vytvářeny pomocí přísad. Zejména moderní common-rail systémy a jejich trysky vyžadují určitou úroveň mazivosti, přičemž výrobci automobilů doporučují tankovat naftu s mazivostí dokonce lepší, než jakou požaduje norma. Situaci vyřešila biosložka typu FAME, která mazivost zvedá více než dostatečně. Pro ilustraci – norma požaduje otěrovou stopu při zkoušce mazivosti maximálně 460 µm, moderní motory vyžadují dokonce jenom 300 µm. Nafta s biosložkou typu FAME bez problémů dosahuje mazivosti kolem 200 µm. U prémiových naft, které ve většině případů standardní biosložku typu FAME neobsahují, je mazivost kompenzována pomocí aditiv. Nepatrné zlepšení je možné i ze strany uživatele například pomocí u nás velmi populárního aditiva VIF.
Protikorozní aditiva
Samotná nafta na většinu kovů nemá korozivní účinek. Problém může být s vodou, která se typicky vysráží v nádrži auta. Ta už korozivní účinek má. Přísada proti rezivění zabraňuje ulpívání kapiček vody na kovových površích, což je efektivní způsob, jak se jejich oxidaci bránit.
Přísady proti bakteriím
Rozlišujeme zde dva druhy – bakteriocidní a bakteriostatické. První jmenovaný má za úkol zabránit tomu, aby se vůbec mohly nějaké mikroorganismy v naftě začít vytvářet. Druhý má za úkol je likvidovat v případě, že k tomu dojde. K tvorbě plísní, hub, kvasinek a bakterií dochází, pokud se do nádrže dostane voda (například ze vzdušné vlhkosti) a za předpokladu dostatečně vysoké teploty vhodné k množení těchto mikroorganismů. Časem mikroorganismy začnou tvořit slizovitou hmotu, která ucpává palivový filtr.
Další aditiva
Hluboce rafinovaná a odsířená nafta už nemá zdaleka tak intenzivní zápach, jako mívaly nafty dříve. Proto už není třeba odér nijak maskovat. Barvení se používá jako prevence krádeží nafty z firemních vozidel a mají o něj zájem především správci autoparků. Používají se barviva v naftě rozpustná, přičemž nelze použít žlutou, což je standardní barva nafty a červenou, kterou se značkují střední nezdaněné destiláty.
Zdroj info: Ladislav Červený – specialista na kvalitu paliv.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
