Rozhovor s vyučeným zámečníkem, který skončil v padesáti na úřadu práce

Přečtěte si rozhovor s člověkem, který ztratil motivaci i chuť do práce. Proč se mu podle něj nevyplatí pracovat? A jak popisuje realitu Mostu, kde celý život žije?

Karle, ve chvíli, kdy vzniká tento rozhovor, jste na úřadu práce již třetí měsíc. Mohl byste mi popsat, jak jste se náhle v padesáti ocitl bez práce? Jaký je váš příběh?

„Vezmu to pěkně popořádku. Vyučil jsem se jako zámečník. A do fabriky nastoupil hned po škole. Několik let jsem pracoval v chemičce. Po revoluci se to tam ale různě slučovalo a rušilo. Když se podnik zavřel, našel jsem si práci ve skladu. Byla to ta klasická rutina – zboží, palety, vysokozdvižný vozík, prostě těžká manuální práce. Ale před časem sklad odkoupila jiná firma a přestěhovala provoz na druhý konec republiky. Všichni jsme přišli o místo. Chvíli jsem žil z odstupného, něco málo jsem měl našetřeno, ale pak už to nešlo, tak jsem se přihlásil na úřad práce.“

• Přečtěte si také: Jaký je plat skladníka v Česku? Zeptali jsme se, co musí umět, aby si vydělal 55 000 Kč!

Když se člověk podívá na nezaměstnanost v Mostě, zjistí, že je opravu vysoká. Firmy ale hlásí, že práce je dost. Proč si myslíte, že je tak těžké najít adekvátní zaměstnání?

„Nabídek je tu samozřejmě dost. Když se na ně ale podíváte detailněji, zjistíte, že jsou všechny skoro stejné. Většinou práce operátora výroby, montáž u pásu, třísměnný provoz, někdy i dvanáctihodinové směny, často pracovní víkendy. A víte, jaká je výše mzdy, kterou mi na pohovorech nabízejí?

Kolem třiadvaceti tisíc korun hrubého! Jak vypadá výše čisté mzdy v tomhle případě? To si snadno spočítáte. Jde o nějakých osmnáct, devatenáct tisíc. Za takové peníze si mám znovu ničit záda, se kterými se už několik let léčím, a ještě riskovat, že když onemocním, skončím s almužnou, se kterou nemám šanci vyžít? To se prostě nevyplatí.“

Vybrané firmy hledají skladníky do svých týmů

Skladník/ce | 39 000 – 45 000 Kč | Smlouva na neurčito | Vše na pásce

Unhošť Ptáček - velkoobchod, a.s. plný úvazek

39 000 - 45 000 Kč
aktualizováno před týdnem a více

Skladník - doplnění týmu

Praha 9 Au-mex.cz plný úvazek

34 000 - 36 000 Kč
aktualizováno před týdnem a více

SKLADNÍK/ŘIDIČ v EXPEDICI

Praha-Lipence GOLD GROUP s.r.o. plný úvazek

35 000 - 65 000 Kč
aktualizováno před týdnem a více

Skladník pneu do stabilní party | Až 40 000 Kč

Praha 5 Chára Sport, a.s. plný úvazek

30 000 - 40 000 Kč
aktualizováno před týdnem a více

Hledají se SKLADNÍCI do Rousínova na třísměnný provoz

Rousínov European Data Project, s.r.o. plný úvazek

aktualizováno před týdnem a více

Sladník a Řidič dodávky, nebo Iveca

Praha 9 Maximum Services s.r.o. plný či zkrácený úvazek

33 000 - 40 000 Kč
aktualizováno před týdnem a více

Další pracovní nabídky pro skladníky (1549)

Rozumím, ale spousta čtenářů by vám mohla namítnout, že je lepší vzít jakoukoli práci než pobírat dávky. Jak to vidíte vy?

„Takhle to zní samozřejmě logicky. Ale když si sednete s papírem a kalkulačkou, zjistíte, že když budu na úřadu práce a na dávkách, dostanu s příspěvkem na bydlení a sociální podporou skoro stejnou částku jako kdybych tady pracoval. A nebudu se dřít ve fabrice dvanáct hodin denně ve směnném provozu. Je mi padesát, nejsem žádný mladík, zdraví už taky není, co bývalo. A lidé tady v regionu to ví. Proto spousta z nich raději zůstane doma.“

• Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s taxikářkou: „Dobrý taxikář musí být pohodář i psycholog. Někteří zákazníci si totiž říkají o proplesknutí“

Jak se na vaši situaci dívá rodina? Snaží se vás třeba motivovat, abyste přijal i hůře placenou práci?

„Syn už má vlastní rodinu a pracuje na stavbách v Německu. Tam si vydělá klidně i třikrát tolik než tady. Dcera ještě studuje. Manželka se mnou nežije, jsme rozvedení, takže to neřeší. Bydlím sám v malém bytě tady v Mostě, za nájem a energie dám pár tisícovek. Podpora v nezaměstnanosti a dávky z úřadu práce mi zatím stačí, abych přežil. A než se dřít za minimální mzdu, je pro mě takto výhodnější zůstat doma a občas si něco přivydělat bokem!"

O přivýdělcích tzv. „na černo“ a penězích vyplácených na ruku se nemluví zrovna v dobrém světle. Vnímáte to?

„A co bych měl podle vás ve svém věku a současné situaci dělat? Někdo potřebuje pomoct se stěhováním, na zahradě, jiný natřít plot nebo vymalovat. Tak se domluvíme, já pomůžu a za odměnu dostanou nějakou kačku. Kdybych ji přiznal, snížili by mi dávky a zůstalo by mi méně než teď. Všichni to vědí, ale nikdo to nijak zásadně neřeší. Tady v Mostě si lidé prostě pomáhají, jak můžou.“

Úřady ale nabízejí různé rekvalifikace. Přemýšlel jste někdy, že byste změnil obor? Nebo třeba začal jezdit s kamionem?

„To zní moc hezky, ale v mém věku? Na počítače nejsem a co bych dělal? Řidičák na kamion nemám a ani bych ho už asi nezískal. Mám cukrovku, vysoký tlak, problémy se zády. A i kdybych se naučil něco nového, kdo mě zaměstná? Všude chtějí mladší, zdravé a nejlépe s praxí. To je realita, nikoliv můj výmysl.“

• Přečtěte si také: „Nestudoval jsem proto, abych musel vstávat v pět ráno,“ říká čerstvý absolvent

Chápu. Když se na to ale podíváme z druhé strany: Co by se muselo změnit, abyste měl chuť znovu pracovat?

„Především by zaměstnavatelé museli začít platit lidi tak, aby se jim vyplatilo pracovat. Alespoň třicet tisíc čistého, normální pracovní doba, jasné podmínky, žádné noční a víkendy každou chvíli. Pak bych šel do práce hned. Ale tady na Mostecku? Tady raději najímají agenturní pracovníky z ciziny, těm zaplatí minimum, a my starší jsme jim na obtíž.“

Myslíte, že by s tím stát mohl něco udělat?

„Určitě by mohl, ale musel by chtít a mít nějakou motivaci. Kdyby třeba tlačil na firmy, aby platily férově a nespoléhaly se jen na levnou pracovní sílu ze zahraničí, lidé by do práce šli. Ale takto? Dávky vyjdou stát možná levněji než dotovat mzdy nebo dohlížet, aby se lidem opravdu vyplatilo pracovat. Proto to zůstává tak, jak to je.“

Máte pocit, že se ve vašem v regionu situace někdy zlepší?

„Upřímně? Nemyslím si to. Most vždycky patřil mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností. Kdo může, odjede za lepším do Německa nebo na druhý konec republiky. Kdo nemůže, ten tu zůstane. A jestli je to špatně? Možná je, ale člověk musí myslet i na své zdraví. Já už si svoje odpracoval.“

Moc díky za váš čas a rozhovor.