Olej do auta a mrazy: Co se děje a jak velký je to problém?

Když dojde na tuhé mrazy, stává se z tekutého maziva látka, jejíž chování má blíže spíše k medu než k obvyklé „řídké" konzistenci, na kterou jsme zvyklí v létě. Toto drastické zahuštění není jen kosmetická vada, je to zásadní inženýrský problém, který přímo ovlivňuje životnost motoru a jeho schopnost vůbec se rozeběhnout.

Viskozitní index a jeho krutá zimní realita

Klíčem k pochopení chování oleje v mrazu je viskozitní index (VI) a, co je podstatnější, SAE klasifikace. Značení, jako je 5W−30 nebo 0W−40, má v zimě mnohem větší váhu než kdykoliv jindy. Písmeno „W“ – z anglického Winter – je zde zásadní. Číslo před ním (např. 0, 5, 10) neurčuje viskozitu v 100 stupních, nýbrž udává, jak se olej chová za nízkých teplot. A právě při mrazech se naplno projeví rozdíl mezi olejem s nízkým a vysokým zimním číslem.

Také čtěte

2 min. čtení

Dovolená v Polsku se psem: doklady, pláže i praktické tipy

14. 8. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Při teplotě okolo -20 stupňů můžeme sledovat dva kritické jevy související s viskozitou:

Dynamická viskozita (Pumpovatelnost)

Olej musí být schopen se dostat z olejové vany k sacímu koši čerpadla. Pokud se olej změní v polotuhou pastu, kterou ani výkonné čerpadlo nezvládne nasát a dopravit do mazacích kanálků, je to problém. Standard 5W garantuje pumpovatelnost obvykle do -30 stupňů, zatímco 0W zvládá i -35 stupňů. V extrémních mrazech se olej 10W nebo dokonce 15W stává vyloženě škodlivým.

Tomu, aby v motoru docházelo ke tření „kov na kov“, brání jenom tenounká vrstvička maziva, která pokryla všechny mazané povrchy. Zbytek oleje stekl do vany a právě onen mikroskopický film je natolik kvalitní, jak kvalitní je olej a jak moc vyčerpaná jsou jeho aditiva. Starší lubrikant, který už má za sebou třeba 20 tisíc kilometrů, je má prakticky vyčerpaná.

Kinematická viskozita (Startovatelnost)

Druhým, neméně důležitým aspektem je viskozita, kterou musí překonat samotný startér a kliková hřídel. Čím je olej hustší, tím větší odpor klade motoru. Při −20 stupních má olej 15W takovou hustotu, že jeho odpor může být pro běžný startér, podpořený mrazem oslabenou baterií, jednoduše nezdolatelný. Auto sice na první pohled nestartuje kvůli baterii, ale skutečný viník sedí v olejové vaně. Olej 0W bude mít při stejné teplotě desetinásobně nižší odpor.

Teplota oleje v motoru: od tekutiny k rosolu

Jak tedy konkrétně vypadá olej při −20 stupních? Vyzkoušeli jsme to, nechali jsme mrazničku přesně na tuto teplotu olej zchladit:

• Zakalení a zhutnění: Olej ztratí svou čirou, jantarovou barvu (pokud je nový). Stane se mléčně zakaleným a na stěnách nádoby by ulpíval v tlusté, pomalu stékající vrstvě. Připomíná med nebo sirup.
• Vzhled „rosolu“ nebo „želé“: Při manipulaci se zkumavkou se olej nepřelil okamžitě. Pohyb byl pomalý, líný, s tendencí držet pohromadě. U olejů s vyšším zimním číslem nebo těch starších, s vyšším obsahem parafínu (hlavně u minerálních), by mohlo dojít k tvorbě voskovitých krystalů, které oleji dodávají rosolovitou strukturu – to je proces nazývaný krystalizace vosků nebo bod tuhnutí (Pour Point). V tu chvíli už olej v podstatě neteče, jen se deformuje.

Mohlo by vás zajímat: Co je to viskozita motorových olejů

Aditiva a syntetické báze: Triumf moderní chemie

Je důležité si uvědomit, že to, jak se olej chová v mrazu, není jen o viskozitní třídě. Moderní oleje, ať už plně syntetické (0W, 5W), vděčí za svou zimní odolnost dvěma klíčovým faktorům:

• Syntetická báze: Chemicky upravené základové oleje (PAO, estery) neobsahují prakticky žádný parafín, který způsobuje krystalizaci a tuhnutí. Tím je zajištěn velmi nízký bod tuhnutí, často hluboko pod −40 stupňů. Tyto oleje si zachovávají tekutost a homogenitu i v mrazech, ačkoliv jsou pochopitelně hustší než za provozní teploty.
• Aditiva pro zlepšení toku (Pour Point Depressants – PPD): Jedná se o sofistikované polymerní přísady, které chemicky zabraňují krystalizaci vosků a zpomalují zhutňování oleje při nízkých teplotách. PPD jsou jedním z důvodů, proč dnešní motorové oleje zvládají tak velký rozsah teplot.
• Ve zkratce: Zatímco starý, levný minerální 15W−40 se v teplotách hluboko pod nulou změní na pevný rosol, který má čerpadlo problém protlačit, moderní plně syntetický 0W−30 si i v takových podmínkých zachová strukturu husté, ale stále tekuté látky.

Praktické důsledky pro motor

Když olej v mrazu zhoustne, nastává kritický čas pro motor, vlastně ten nejkritičtější, jaký běžně nastat může:

Pomalé mazání

Než čerpadlo překoná enormní odpor zhoustlého oleje a dopraví jej ke kritickým místům (vačky, ložiska, hlava motoru), uběhne drahocenný čas. Typický interval je do 5 sekund, při −20 stupních a nevhodném oleji to může být 10–20 sekund. Během těchto sekund běží motor prakticky nasucho, což vede k enormnímu opotřebení, které odpovídá stovkám kilometrů jízdy za normálních podmínek. Až 90 % opotřebení motoru proběhne při startech! To je také důvodem, proč vozidla provozovaná na delších trasách mívají obvykle agregát v pořádku i při vyšším nájezdu.

Zvýšená spotřeba paliva při startu

Hustý olej klade mechanický odpor. Motor musí vynaložit obrovské úsilí na roztočení hřídelí v tomto „ledovém medu“, což zvyšuje spotřebu paliva v prvních minutách provozu, dokud olej nezačne ohříváním řídnout. Moderní maziva jsou za tepla „jak voda“, což má svůj účel – nižší spotřebu. Podobně se chovají oleje typu 0W–8 i za mrazů, kdy netuhnou zdaleka tolik, jako lubrikanty hustších specifikací.