Koroze auta a pozinkování: Jaký má ochrana vliv?

Abychom pochopili, proč pozinkovaná auta reznou, musíme si nejprve vyjasnit, jak tato ochrana vlastně funguje. Zinek totiž nefunguje jen jako mechanická bariéra, jako je tomu u barvy. Jeho hlavní síla tkví v elektrochemickém principu. 

Zinek je „hladovější“ po oxidaci než železo. V elektrochemické řadě napětí má zinek nižší standardní elektrodový potenciál než železo. To znamená, že pokud jsou oba kovy v kontaktu a vystaveny vlhkosti (elektrolytu), vznikne galvanický článek. Zinek se stává anodou a začne korodovat přednostně, zatímco ocel (katoda) zůstává chráněna.

Zinek se obětuje

Tento jev se nazývá obětovaná ochrana. Zásadní problém je v tom, že zinek se při tomto procesu doslova spotřebovává. Není to nekonečný proces. Jakmile se vrstva zinku v určitém místě vyčerpá, nebo mechanicky zcela odstraní, ocel zůstane bezbranná.

• Mohlo by vás zajímat: Ochrana proti korozi auta – jde to i levně?

Není pozink jako pozink

Auta se nepozinkovávají všechna stejně, což je první důvod, proč sousedovo auto po deseti letech vypadá jako nové a vaše už „kvete“. Výrobci používají různé metody:

• Žárové zinkování: Plechy se máčejí v lázni roztaveného zinku. Vrstva je silná a velmi odolná (často přes 20 mikrometrů). Dnes se u moderních aut kvůli hmotnosti a přesnosti lícování dílů téměř nepoužívá, najdeme ho spíše u rámů nákladních vozů nebo off-roadů.
• Elektrolytické (galvanické) zinkování: Nejčastější metoda u osobních vozů. Vrstva zinku je zde mnohem tenčí (obvykle 5 až 10 mikrometrů). Je esteticky hladší a lépe se na ni nanáší lak, logicky ale vydrží kratší dobu „obětování“.
• Zinkování pouze z jedné strany: V rámci úspor některé automobilky v minulosti zinkovaly plechy jen z vnější strany. Vlhkost, která se držela v dutinách, pak plech prožrala zevnitř, kde zinek chyběl.

Proč tedy dochází k selhání?

I ten nejlepší pozink může selhat. Hlavním nepřítelem je mechanické namáhání. Podvozek a lemy blatníků jsou neustále ostřelovány kamínky. Ty dokážou prorazit vrstvu laku i zinku až na holý kov. Pokud je poškození malé, zinek okolní plochu ochrání. Jestliže je ale hluboké a rozsáhlé, oxidační procesy zvítězí.

Dalším faktorem je křehkost zinkové vrstvy. Moderní karoserie jsou navrženy tak, aby pracovaly a kroutily se. V místech mechanického namáhání může dojít k narušení zinkové vrstvy a ochranného systému a vrstva může popraskat. Do mikroskopických trhlin jednoduše vnikne slaná voda a začne proces, který už nejde zastavit.

Také čtěte

2 min. čtení

Ekologická známka v Rakousku 2026: Koho se týká a kde ji pořídit?

1. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Chemie zimních silnic

Sůl (chlorid sodný) je pro pozinkované auto katastrofou. Chloridové ionty výrazně zvyšují vodivost elektrolytu a urychlují chemické reakce. Zatímco v čistém prostředí by se zinek spotřebovával desítky let, v solné mlze, která se drží v podbězích celou zimu, mizí ochrana před očima.

• Přečtěte si také: Posypové materiály – čím vším silničáři bojují se sněhem a náledím

Zásadní roli hraje také konstrukce karoserie. Pokud jsou v podvozku „kapsy“, kde se drží bahno a vlhkost, vzniká tam permanentní vlhké prostředí. Zinek zde musí pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Po několika letech se v tomto místě prostě vyčerpá a následuje rychlá, hloubková koroze oceli.