PRÁCE 🧰

Jak vyvařit prahy u auta v domácích podmínkách

23. 7. 2021 5 min. čtení diskuze (0) Tipy a rady

Až na pár výjimek každé auto dřív nebo později začne reznout. Obvykle to začíná někde ve spodní části karoserie, nejčastěji u blatníků, lemů podběhů a prahů. Nemusí to nutně znamenat pro vůz potupný konec, naštěstí se s tím dá něco dělat.

Základem pro opravy zkorodovaných částí vozu je pečlivá práce. Vše je třeba dělat pořádně, čím víc si dáte záležet, tím déle to nebudete muset řešit znovu. Zapomeňte ale na to, že by oprava vydržela třeba dekádu, to rozhodně ne. Minimálně jednou za dva roky, spíše však každý rok, bude třeba opravený díl alespoň povrchově ošetřit a nanést na něj znovu barvu.

Další rada - do větších oprav už nemá moc smysl se pouštět doma. Servis sežene opravnou sadu, práh (nebo jiný díl) vyřízne a navaří kompletně nový. Zde je lepší svěřit vůz autorizáku, který tyto věci udělá dle přesně stanovených postupů a lze tak zajistit určitou kvalitu.

Když objevíte korozi, je nejlepší ji řešit co nejdřív. Pro auta je to vlastně taková rakovina. Pokud se to neřeší včas, rozroste se a následky jsou často fatální, nebo je oprava extrémně komplikovaná a nákladná. Proto se snažte kovomorku zachytit už v zárodku. Článek je o opravě prahu, ačkoliv se ve skutečnosti tak úplně o práh nejedná. Vnější plech je totiž pouze kryt prahu, ale pro zjednodušení nebudeme slovíčkařit.

K opravě prahu bude potřeba následující:

  • malá rozbrušovačka (brusný i řezný kotouč)
  • ocelový kartáč
  • torx/inbusy
  • šroubovák
  • svářečka
  • rukavice
  • odmašťovač
  • protikorozní nátěr/hliníkový sprej
  • plech/nový práh
  • fix
  • pravítko, ideálně plechové
  • tmel
  • brusné papíry
  • papírová lepicí páska
  • barva na opravy prahů

Prvně je třeba lokalizovat rozsah koroze. Ono se to často nezdá, ale zvenku bývá vidět skutečně jen malý kousek. Pod lakem je práh často prohnilý zevnitř. Pokud už vyloženě drží pohromadě jen na čestné slovo, tak je lepší ho vyměnit celý. V případě, kdy kovomorka není až tak rozlezlá, se to dá ještě zachránit. Pro zhodnocení se jednoduše píchne šroubovákem do místa, které vypadá nejhůř. Projde-li šroubovák dovnitř, je třeba s jeho pomocí díru zvětšovat, dokud to jde. Ono to jde u shnilého prahu velice jednoduše a člověk brzy pozná, kdy už narazil na "zdravý" kov.

S ohledem na to, že obvykle začíná rez někde u předního blatníku, je lepší prvně tento díl odšroubovat a sundat. Proto je třeba sundat plastový kryt podběhu (má-li ho vůz) a následně povolit samotný blatník, který většinou drží jen na torx šroubech nebo inbusech. Tady jsou ve výhodě všichni, kdo jsou vybaveni akušroubovákem, protože těch šroubů nebývá úplně málo. Jakmile je blatník odšroubovaný, měl by jít lehce sundat.

Odříznutí zrezivělého plechu

Jestliže už známe rozsah poškození oxidací, můžeme přistoupit k vyříznutí. Pomocí fixu a pravítka si označíme celou oblast, kterou budeme řezat. Je třeba jít "až do zdravého", to znamená, že nesmí na prahu zůstat ani kousek rezavého plechu. Pro co nejjednodušší práci je ideální vyřezávat obdélník nebo nějaký pravidelný tvar. Při řezání je dobré počínat si opatrně a nezajíždět kotoučem moc hluboko. Pod plechem prahu je totiž výztuha. Nejde-li plech dolů, je třeba odvrtat bodové sváry, na kterých je připevněn.

Po vyříznutí potřebného kusu se podíváme na nosník, případně další díly, které by mohly být napadené korozí. Je-li povrchová, obrousíme dané místo brusným papírem nebo ocelovým kartáčem, zkrátka zbavíme ho rzi. Následně ho odmastíme, třeba technickým benzínem, a nastříkáme hliníkovým sprejem, který by měl zabránit dalšímu korodování.

Je-li poškozený kus krytu prahu pryč, přijde na řadu napasování nového. U plochého kusu stačí běžný plech o síle 1 mm. V případě profilovaného kusu dílu je lepší použít náhradní díl, tedy spíše jeho kus. Ten se dá buď objednat přes internet, nebo se stavte na vrakovišti, kde si můžete s bruskou v ruce potřebný kus prahu opatřit. Použijeme-li plech, je nutné mu dát tvar kusu, který chybí.

Sváření

Tak jako tak je nutné přesně měřit, nikde nesmí být hrany plechu přes sebe, musí do sebe zapadnout jako puzzle. Máme-li tuto část hotovou, je ještě dobré do nového kusu vyvrtat díry na místech, kde byl ten předchozí bodově přivařen. Poté už můžeme vzít do ruky svářečku, a takto připravený "náhradní díl" pomocí pár bodových svárů přivařit na místo toho starého, zrezlého.

U sváření platí, že je dobré, aby se kov příliš neprohřál, čímž by se mohly změnit jeho vlastnosti. Ohledně dalšího postupu se názory rozcházejí a někdo radí udělat klasickou housenku, jiný automechanik zas raději celý nový plech po obvodu přiboduje. Rozhodnutí necháme na vás, rozhodně ale bodové sváry použijte v místech, kde je měl plech původní, tedy do již předvrtaných děr.

Broušení a kytování prahu

Je-li vše na místě a práh je opět celý, přichází na řadu broušení a kytování. Sváry je nutné obrousit, aby po nalakování nebylo nic poznat. Po obroušení plech odmastíme a připravíme kyt. Ten naneseme klidně po celé ploše, kterou jsme opravovali a necháme důkladně zatvrdnout. Následně přichází trochu otravná část práce - s brusným papírem v ruce (nejdříve hrubším, poté jemnějším) dáme opravenému kousku tvar původního prahu.

Nanesení barvy a lakování

To nejhorší máme za sebou. Teď stačí olepit potřebnou plochu papírovou páskou a připravit ji na nanesení barvy. Zde záleží na tom, jak moc chcete, aby bylo poznat, že je práh opravovaný. Kdo vyžaduje dokonalost, ten se může na pásku vybodnout a takto připravený vůz odvézt k lakýrníkovi. V domácích podmínkách je ideální použít barvu přímo určenou na opravy prahů. Většinou je černá a tvoří na povrchu jakousi krupičku.

Jakmile barva zaschne, máme víceméně hotovo, stačí namontovat zpět blatník, eventuálně podběh. Ideální je ještě na závěr vystříkat dutinu prahu voskem a koupit novou pryžovou záslepku, která prostor po vyschnutí utěsní.

Zdroj médií: Depositphotos.

Podobné články