Dvě základní aditiva, která zajišťují čistotu motorového oleje, jsme rozebrali v minulém díle. Po detergentech a disperzantech můžeme směle pokračovat k neméně zajímavým látkám, které se starají zase o jiné věci.
Aditiva v olejích: Jaká se používají a proč? (2. díl)
Články na téma základové oleje:
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (1. díl)
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (2. díl)
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (3. díl)
- Základové oleje: Jakými aditivy je výrobci doplňují?
- Aditiva v olejích chrání i proti oděru a korozi - právě čtete
- Aditiva v oleji: Víte, proč mazivo v motoru nesmí pěnit?
Inhibitory oxidace a koroze + antioxidanty
Motor bychom tedy měli čistý, ale je třeba také zaručit, že kov nepoškodí koroze. K tomu, abychom to neměli málo komplikované, si olej pomáhá hned dvěma způsoby. Jednak chemií, ale pak také estery, což jsou sloučeniny v motorovém oleji, které vytvoří stabilní mazací film. Ano, umí to i základový olej, ale estery zajistí, že tento film zůstane na povrchu delší dobu, tedy klidně několik týdnů až měsíců. A pokud je na kovu vrstva něčeho, co nepropustí kyslík, zabraňuje to jeho korozi (nicméně není to jediná úloha esterů v oleji).
Nicméně zpět k inhibitorům koroze a oxidace! I ty chrání spíš po dobu provozu a zabraňují oxidaci oleje. V podstatě ho chrání tím, že zachytávají volné radikály, brání tvorbě kyselin a zvyšování viskozity. Inhibitory koroze reagují s kovovými povrchy a vytvářejí pasivační vrstvu. Ta brání přístupu vody, kyslíku a kyselin. Film se však tvoří chemickou reakcí a funguje jako chemická vrstva stabilní až do zhruba 200 stupňů.
- Přečtěte si také: Aditiva v olejích: Jaká se používají a proč? (1. díl)
To nejdůležitější už zaznělo – látky starající se o to, aby olej neoxidoval a motor nekoroval, se postupem času vyčerpávají. To je také jeden z důvodů, proč je dobrý nápad měnit olej po 10 až 15 tisících kilometrech a ne po 30, nebo dokonce 50 tisících. V té době už budou tato aditiva dávno vyčerpaná a ochranná funkce oleje bude dramaticky snížena.
Modifikátory viskozity
Toto jsou velmi důležitá aditiva, protože udržují viskozitu i při změnách teploty. Respektive abychom byli fér, tak se o to minimálně snaží a dělají to do určité míry. Bez nich by byl olej v létě příliš řídký a v zimě příliš ztuhlý, což by s sebou neslo vyšší opotřebení motoru. Jedná se o dlouhé polymerní řetězce, které se při zahřátí „rozevřou“, takže zvětší svůj objem a také zvýší odpor oleje vůči tečení.
Polymery mají tendence při střihové zátěži degradovat. V podstatě se začnou rozpadat, jsou doslova rozsekávány. Následuje pokles viskozitního indexu, což je měřitelné a dá se podle toho hodnotit kvalita oleje, tedy minimálně z pohledu právě stability viskozitního indexu.
Protioděrové a tlakové přísady
V některých místech v motoru dochází k narušování mazacího filmu, protože se jedná o místa s velmi vysokým třením, nebo vystavená dlouhodobě vysokému tlaku. Bavíme se o tlacích až stovky MPa, kde olej sám o sobě opravdu nestačí dělat svoji práci na 100 %. Protioděrová aditiva se s těmi protitlakovými často házejí do jednoho pytle, ačkoliv to rozhodně není totéž.
Proti opotřebení míst vystavených vysokému teplu a tlaku se s oblibou používá dialkyl dithiofosfát zinku. Ten je měkký, kluzký a vytvoří na kovu sklovitý fosfátovo-sulfidický film. Časem se ovšem toto konkrétní aditivum spotřebuje. Jeho pozitivním vedlejším účinkem je, že slouží také jako antioxidant a lehce brzdí oxidaci oleje.
Z dalších protioděrových přísad musíme jmenovat fosforové estery, které se aktivují teplem a vytvoří fosfátový film. Pak tu máme ještě bornované sloučeniny a molybdenové sloučeniny, ale to už bychom zabíhali skutečně hodně do detailů.
Zdroj info: API 1509 – Engine Oil Licensing and Certification System, ACEA, SAE, Rudnick, L. R. – Lubricant Additives: Chemistry and Applications, 3rd Edition, Stachowiak, G. W. & Batchelor, A. W. – Engineering.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
