Po základových olejích se věnujeme aditivům, která se do nich přidávají. V posledním dílu nás čekají modifikátory tření a protipěnivostní přísady.
Aditiva v olejích: Jaká se používají a proč? (3. díl)
Články na téma základové oleje:
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (1. díl)
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (2. díl)
- Základové oleje: Jak se dělí a jak ovlivní kvalitu výsledného maziva (3. díl)
- Základové oleje: Jakými aditivy je výrobci doplňují?
- Aditiva v olejích chrání i proti oděru a korozi
- Aditiva v oleji: Víte, proč mazivo v motoru nesmí pěnit? - právě čtete
Poslední, ale nikoliv nedůležité
Jakkoliv jmenujeme tyto poslední dvě základní přísady do motorových olejů až v posledním dílu, který složení maziv věnujeme, není to tak, že by se jednalo o aditiva druhořadá. Naopak, jsou stejně důležitá, jako přísady jmenované v dílech předchozích.
- Přečtěte is také: Aditiva v olejích: Jaká se používají a proč? (2. díl)
Modifikátory tření
Účelem modifikátorů je snížení tření. Jdou na to velmi fikaně, obsahují totiž molekuly, které si lze zjednodušeně představit jako takové malé zvířátko, které má hlavičku a ocásek. Hlavičky se chemicky doslova přichytí ke kovovému povrchu a ocásek vytvoří pohyblivou vrstvu umožňující vzájemný pohyb dvou kovových povrchů tak, aby mezi nimi nedošlo k fyzickému kontaktu, ale vždy mezi nimi zůstala právě vrstvička ocásků. Ty tvoří zpravidla dlouhé uhlíkové řetězce.
Problém je s příliš vysokým třením, kdy se k sobě kovové komponenty přiblíží pod tlakem. Takové podmínky naruší onu vrstvičku tvořenou dlouhými molekulami s ocásky. V tu chvíli však přijdou ke slovu v minulém dílu jmenované případy proti oděru při působení vysokého tlaku.
Také čtěte
Modifikátory jsou extrémně důležité u moderních olejů „řidších specifikací“ (0W-xx). Tato maziva totiž mají posunutou hranici, kdy přestávají mazat a nevytváří tak stabilní mazací film. A právě toto umí modifikátory tření doslova vyřešit a povrchy ochránit. A dvojnásob důležité jsou i u motorů zatěžovaných stop-start systémem.
Protipěnivostní přísady
Při provozu motoru dochází v oleji k nejrůznějším turbulencím, míchání oleje se vzduchem a vzniku bublin. To hrozí tvorbou pěny. Ale proč je pěna v oleji problém? Obsahuje totiž bubliny vzduchu, které nemají žádnou mazací schopnost a jsou to v podstatě mezery v oleji samotném.
Extrémně nebezpečná je pěna pro čerpadlo maziva. Napěněný lubrikant totiž čerpadlo nasaje, ale současně s tím přijde okamžitý pokles tlaku oleje a nedostatečné mazání. Stačí pár sekund takového děje při vyšší zátěži motoru a nesmazatelně se to na něm podepíše. Protipěnivostní aditiva se mimochodem přidávají i do paliv a maziva je obsahují prakticky všechna, protože pěnění je jedna z nejhorších věcí, které mohou olej nebo palivo potkat.
Potlačení pěnění se děje snížením povrchového napětí kapaliny, tedy v našem případě oleje. Tím dosáhneme destabilizace, tedy prasknutí vznikající bubliny. Jedná se o velmi malé částice (~ 10 µm), které se nesmí v oleji rozpustit. Můžeme je rozdělit na dvě velké skupiny:
- Bezsilikonové, což jsou ve většině případů polymery na bázi akrylátů/methakrylátů či polyalkylglykoly, polybutylen-glykoly, alkoholové estery a fosfáty.
- Silikonové, nejčastěji polydimethylsiloxan, který je účinný i ve velmi skromných dávkách (dávkuje se zhruba od tisíciny procenta hmotnosti náplně).
Zdroj médií: Depositphotos.