Autolakýrník: Práce především o pečlivosti a trpělivosti

Přijímačky na učební obor

Nabídku podívat se, co autolakýrníci dělají a jak se připravují na praxi, ať už v zaměstnání, nebo vlastní autolakovně, jsme nemohli odmítnout. Střední Škola automobilní Holice je totiž poměrně vyhlášená a jako jedna z mála v kraji musí kvůli převisu poptávky nad nabídkou dělat i na učební obory přijímací zkoušky.

Autolakýrník je zde možností, jak si rozšířit vzdělání pro ty, kteří už mají vystudovaný, nebo vyučený jeden z oborů řekněme „hlavních“, tedy čtyřletý, případně tříletý (Automechanik, Karosář, Autotronik…). Samozřejmě se tím absolventovi násobně zvýší možnost uplatnění i jeho cena na trhu práce, protože bude schopen zastat vlastně o jednu pozici navíc.

• Přečtěte si také: Lakování aut: Jak je to s tahači?

20 % teorie, 80 % praxe

Za všeho nejvíc nás zajímala skladba oboru. K našemu překvapení jsme se dozvěděli, že jeden den v týdnu tráví studenti v lavicích, zbytek je praxe. A tato praxe neznamená, že budoucím autolakýrníkům neustále stojí mistr za zády, naopak. Jenom přechází mezi několika pracovišti a zpovzdálí vše kontroluje, jinak jsou spíš studenti vedeni k maximální samostatnosti.

Také čtěte

3 min. čtení

Kamioňáci si často stěžují. Čtenář je posílá pracovat do šachty

26. 8. 2026 V. F. Vrablová Rádce motoristy

Většina práce je příprava materiálu

Jak jsme se dozvěděli, samotné lakování je spíš finálním krokem. Daleko náročnější je příprava materiálu, tedy kitování a broušení. Pak přichází míchání barev, což se dnes odehrává s podporou moderní techniky, tedy sondy, která určí příslušný odstín. Ten je následně namíchán z klidně osmi dalších barev, které se musí v přesném poměru s pomocí digitální váhy propojené s počítačem smíchat. 

Lakuje se samozřejmě po důkladném odmaštění materiálu, a to v přetlakovém lakovacím boxu vybaveném filtry. V době naší návštěvy školy probíhaly sice práce na karoserii starého Renaultu, ale není problém, když si studenti donesou díly ze svých aut. Neplatí za to nic a když to náhodou pokazí, tak prostě začnou znovu. To je mimochodem další sympatický prvek – nikdo se nezlobí, když se něco nepovede, naopak. Není nic poučnějšího, než nepovedené lakování obrousit a napravit ho.

• Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s ředitelem SŠA Holice: O naše studenty je obrovský zájem. Uplatní se bez problémů

Moderní technika je samozřejmost

Jako absolvent, který prošel technickým oborem s maturitou, jsem musel ocenit i přístup k moderním technologiím. Nás nutili mistři předdůchodového věku, abychom vše dělali ručně, neexistovalo použít akušroubovák nebo nějakou moderní vychytávku. Se slovy „My jsme to taky zvládli, tak to zvládnete i vy“ jsme měřili poválečnými voltmetry a čtyři roky jsem se nedokázal zbavit dojmu, že se nám snaží elektrikařinu zhnusit.

V Holicích to je přesně naopak, materiály, barvy a nářadí jsem viděl lepší, než u většiny řemeslníků a docela jsem koukal, že třeba vysavače na prach jsou značky Festool, což je v nářadí naprostá špička. 

Ve finále jsme ze školy odcházeli s pocitem lehké závisti. Nemít práci a rodiny, minimálně polovina z nás by nějaký z oborů zvažovala. Na autolakýrníka mám příliš špatný barvocit a roztržitost by mi asi taky nepomohla, ale takový autotronik, na kterého se podíváme při příležitosti jedné z příštích návštěv, by mi možná sedl.