Podrobit se dechové zkoušce je jedna z povinností řidiče při silniční kontrole. Jenže kdo všechno může řidiči dát dýchnout?
Kdo a kde všude má oprávnění provádět dechovou zkoušku
Články na téma dechová zkouška:
- Odmítnutí dechové zkoušky
- Kdo všechno může provádět dechovou zkoušku - právě čtete
- Lze oklamat alkoholtester?
- Odmítnutí dechové zkoušky v roce 2022: Co hrozí řidičům pod vlivem?
- Za odmítnutí dechové zkoušky čekají řidiče tučné pokuty
- Jak oklamat alkoholtester? Těžko!
K podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek může řidiče vyzvat policista, příslušník Vojenské policie, obecní strážník, zaměstnavatel, ale třeba i ošetřující lékař. Stojí určitě za poznamenání, že řidič je povinen se vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek podrobit.
Na silnici
V provozu se s výzvou k absolvování vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek setkáte nejčastěji asi od policisty, případně strážníka obecní policie, výjimečně příslušníka Vojenské policie. Je to běžný postup při silniční kontrole a navzdory všeobecnému přesvědčení nemusí mít policista podezření, že je řidič pod vlivem alkoholu. Vyšetření má obvykle charakter dechové zkoušky, případně se vyšetření provádí z odběru slin nebo potu. Možností je i provedení krevní zkoušky, která se provádí ve zdravotnickém zařízení určeném policistou.
Řidič nemá právo vyšetření odmítnout. Pokud tak učiní, páchá přestupek, za který hrozí 25 - 50 tisíc korun pokuty ve správním řízení a odebrání řidičského oprávnění na rok až dva. Odmítnutí se s trochou nadsázky vyplatí řidiči, který by při vyšetření měl více jak jedno promile alkoholu v dechu/krvi. Nad tuto hranici totiž přechází přestupek v trestný čin. Odmítnutí dechové zkoušky z něj sice dělá v podstatě automaticky provinilce z přestupku, ale ne z trestného činu, za který hrozí vyšší postih.
Také čtěte
V zaměstnání
Na pracovišti je to ještě o něco složitější. Tam může vyzvat k provedení dechové zkoušky zaměstnavatel, případně osoba pověřená zaměstnavatelem (písemně, nelze někoho pověřit jen tak ústně nebo po telefonu), eventuálně zdravotnický pracovník (u velkých firem to bude nejčastěji podnikový lékař).
Dechová zkouška probíhá pomocí detekčních trubiček, případně pomocí alkohol testeru. Zaměstnanec může vyšetření odmítnout, ale pak po něm může zaměstnavatel požadovat lékařské vyšetření. To už odmítnout nelze. Respektive tedy lze, ale může to být důvod k rozvázání pracovního poměru.
K dechové zkoušce je nutné přistoupit zodpovědně, zaměstnavatel by neměl používat nějaký laciný polovodičový alkohol tester, protože ten může být ovlivněn třeba žvýkačkou či cigaretou a ukazovat falešně pozitivní výsledek, případně výsledek zkreslit. Zde stojí za to poznamenat, že se tak může zaměstnanci jednoduše stát, že přijde do práce poté, co předchozí den večer vypil třeba šest piv. Obsah alkoholu v krvi už může být nula, ale zrovna dokouřená cigareta ovlivní měření a přístroj nějakou hodnotu ukáže.
Obě strany - jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, se pak mohou domnívat, že došlo k porušení zákoníku práce. Proto je rozhodně na místě, aby zaměstnavatel měl řádně zkalibrovaný elektrochemický alkohol tester, u kterého toto nehrozí. Pokud měřidlo není kalibrované, nelze na základě tímto měřidlem provedených zkoušek ukládat sankce. To lze pouze u měřidel kalibrovaných, eventuálně po lékařském vyšetření. V praxi by to mělo ideálně vypadat tak, že zaměstnavatel (nebo osoba jím pověřená) dá několika zaměstnancům dýchnout a v případě pozitivních hodnot se tito zaměstnanci odeberou na lékařské vyšetření, které výsledek potvrdí nebo vyvrátí.
Po provedení měření je nutné sepsat Protokol o provedení dechové zkoušky na alkohol a ten ideálně opatřit podpisy třeba dvou nebo tří svědků.
Pozor na homeoffice
V posledních letech s rozmachem práce z domova se může zdát, že se pomyslná stavidla mezi prací a alkoholem uvolnila a je tedy možné si k práci dát třeba skleničku vína. Chyba lávky! Pod vlivem návykových látek je zakázáno pracovat na pracovišti, ale i v pracovní době mimo pracoviště.
Toto lze i vcelku efektivně kontrolovat, pokud je to v pracovním řádu upraveno. Zaměstnavatel tak může osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby zazvonit u vašich dveří a dát vám dýchnout. Jestliže to v pracovním řádu upraveno není, vynucují se takové kontroly o poznání obtížněji.
Čistě teoreticky je tedy možné, že k porušování zákoníku práce dochází i v kavárnách mimo pracoviště, kam si zaměstnanci mohou jít třeba s laptopem sednout, aby změnili prostředí nebo měli větší klid na práci. Stačí jedna sklenička alkoholického nápoje a šéf, který se náhodně staví do stejného podniku na čaj a jste jednou nohou nezaměstnaní.
Zdroj médií: Depositphotos.
