Druhý názor na Škodu Octavia 2.0 TDI: Mám pro ni pochopení

Octavia čtvrté generace je tu s námi už nějaký ten pátek. Mně se ale dostala do ruky poprvé a rovnou v zajímavěji střižené výbavě Sportline. Popravdě mi ale připadá, že ačkoliv na tuzemských silnicích potkávám velké množství čtvrtého vydání oktávky, tak se u nás pořád nerozšířila natolik, jako tomu bylo při uvedení jejich předchůdců. Octavia je ale stále nejprodávanějším modelem tuzemského výrobce a já jsem se při krátké projížďce snažil přijít na to, proč tomu tak je. A protože mám možnost přímého srovnání s třetí generací, tak si je rovnou taky lehce porovnáme.

Sportline

Mnohým to možná nepřijde, protože oktávku potkávají každý den a zevšedněla jim, ale design Octavie čtvrté generace se jednoduše povedl. Od předchůdců se znatelně liší, a ačkoliv se nepouští do výraznějších experimentů, tak svůj typický konzervatismu vhodně kloubí s lehkým nádechem sebevědomé agrese. Výbava Sportline přidá pár černých detailů, a především černé lízátko k přednímu nárazníku. Jednoduché, vkusné a bezpečně rozeznatelné od ostatních „fleetových“ Octávií.

Také čtěte

2 min. čtení

Škoda Octavia 2 1.9 TDI: nevracející se ruční brzda

20. 4. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

V interiéru pak Sportline přihazuje anatomická přední sedadla s integrovanou opěrkou a sportovní tříramenný volant. Samotný příplatek za „sportovní“ výbavu u naftové Octavie možná smysl nedává, ale už jen kvůli těm sedačkám se docela vyplatí. Jednak se v nich opravdu dobře sedí, jsou komfortní a v zatáčkách umí slušně podržet. Poslední bod si zapamatujte, vrátím se k němu u jízdních vlastností. Jen teda pasažéři vzadu hůře vidí dopředu přes integrované opěrky hlavy. I volant si v dnešní době různých patvarů zaslouží pochvalu za dobrý úchop a příjemná fyzická tlačítka.

Interiér

Škoda, že to stejné nemohu říct i o zbytku tlačítek. Respektive bych to o nich říct mohl, kdyby tu nějaká byla. Kromě několika knoflíků rychlé volby pod obrazovkou infotainmentu jich tu totiž moc není. Všechno dění, včetně ovládání klimatizace, se přesunulo na dotykovou obrazovku infotainmentu a o tom už toho bylo řečeno opravdu požehnaně. Ano, zamrzl mi. Ano, z nějakého důvodu na mě grafika působí laciným dojmem. Ale ano, ve výsledku splní vše, co potřebujete. Má slušnou odezvu, je přehledný, a to je to, co se počítá. Vtipná je možnost uzamknout ovládání klimatizace a vyhřívání sedaček ve druhé řadě – párkrát jsem si takhle vystřelil ze svých pasažérů, kteří si v chladném počasí nemohli zatopit pod zadek.

Fajn je hlasová asistentka Laura, i kritizovaná dotyková lišta na ovládání hlasitosti mi nevadila, ačkoliv jsem častěji používal váleček na volantu. Pár věcí se ale vyloženě povedlo. Je to spíš koncernová záležitost, ale libí se mi možnost zobrazení teploty oleje na digitálním panelu před řidičem. Taková blbost, ale zvědavce potěší. Domyšlené úložné prostory jsou u Octavie samozřejmostí a zde to není jinak. Třeba malá přihrádka na uložení klíčku je velmi sympatická. Na zadních sedačkách je opravdu hodně místa, ale nejvíc se mi líbily výklopné uši z opěrek hlavy. Ty nedostávají tolik pozornosti, ale zaslouží si ji. I když zrovna neřídím, tak v autě spím velmi zřídka, ale s touto opěrkou bych usnul okamžitě.

Také čtěte

2 min. čtení

Nejčastější problémy s vozidlem Škoda Octavia 2 1.9 TDI

21. 4. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Ještě krátce ke kufru. Alfa a omega Škody Octavia má objem 640 litrů. Na první pohled se to ale moc nezdá. Hodně udělá dvojitá podlaha, která kufr opticky dělá méně hluboký. S podlahou v horní poloze má ale oproti třetí generaci delší ložnou plochu, to je viditelné okamžitě. Samozřejmě nechybí síťový program nebo různé háčky. Když si na to jednou zvyknete, už se vám bez toho moc žít nechce.

Jízda

Škoda Octavia 2.0 TDI nikdy nebude sportovní auto a výbava Sportline na tom nic nezmění. S ní dostanete o 15 milimetrů snížený podvozek a lehce sportovnější nádech, ale jinak toho pocitově zas tak moc nemění. Oktávce se ale musí nechat, že se, stejně jako třetí generace, velmi příjemně ovládá. Řízení je klasika – bez zpětné vazby, ale je přesné a příjemně rychlé. Vlastně je přirozeně dobré a Octavia ho na slovo poslouchá. A to neříkám kvůli nějakému rádoby sportování. Představme si modelový příklad, kdy se potřebujete vyvarovat nenadálé překážce na silnici – to se mi mimochodem stalo. Pohněte volantem a Octavia poslechne přesně, rychle a intuitivně. A tím se zdaleka nemůže pochlubit kdejaké auto.

Podvozek se na první dojem jeví docela tuhý, nebo lépe řečeno má pevně ohraničený chod. Octavia se tak nenaklání, sebevědomě se stáčí do zatáček a přitom dokáže docela dobře tlumit nerovnosti. V kombinaci s oporou ve sportovních sedačkách se pak s oktávkou dá svézt trochu dynamičtěji. Najeďte ale na houpavější úsek a začne se projevovat komfortnější naladění pružin i tlumičů, a především těžký motor na přední nápravě. V tu chvíli totiž oktávka začne vpředu nepříjemně houpat, a když to nezbrzdíte vy zpomalením, tak musí podvozek krotit až dorazy. Evergreenem Octavie jsou hůře odhlučněné podběhy, v tom je konkurence o kousek dál.

Také čtěte

3 min. čtení

Škodovky, které se nikdy nedostaly do výroby

9. 4. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Tíha dvoulitrového naftového motoru vás každopádně přestane zajímat, když objevíte jeho vlastnosti. Výkon 110 kW (150 koní) a točivý moment 360 Nm jsou na oktávku plně dostačující, a navíc si velmi dobře rozumí se sedmistupňovým DSG. Průběh výkonu je krásně hladký, nepřichází typický kopanec točivého momentu a spotřeba se i bez snažení běžně drží kolem pěti litrů. Benzinové motorizace jsou v Octavii fajn, ale kdo si dokáže obhájit naftu, ten s dvoulitrem chybu neudělá.

Proč to lidi kupují?

Při testu čtvrté generace Škody Octavia s motorem 2.0 TDI jsem si uvědomil jednu důležitou věc, která je klíčem k tomu, proč se Octavia tak dobře prodává. Při srovnání se třetí generací je to totiž v základech pořád stejné auto. Nová generace je pochopitelně o něco dál, ale v chování a jízdním projevu je jasně rozpoznatelný „český klenot“. A ano, i trojková oktávka s naftovým motorem dokáže vpředu pěkně pohupovat. Pak je tu jednoduchost ovládání, to jak si na nic nemusíte zvykat, … prostě sednete a jedete. I ty simply clever prvky jsou ve výsledku něco, na co si jednou navyknete a už to chcete. Za cenu kolem milionu korun je Škoda Octavia 2.0 TDI ve výbavě Sportline docela drahá sranda. Za tu cenu jsou i lepší auta, hodnotněji působící auta, lépe jezdící auta, komfortnější auta. Přesto ale vlastně naprosto chápu lidi, kteří si oktávku i tak koupí.