PRÁCE 🧰

Co je pohon 4x4, 4WD, AWD a jejich princip fungování

4. 1. 2021 3 min. čtení diskuze (0) Technologie

Má-li vůz poháněna všechna čtyři kola namísto dvou, je to nepopiratelná výhoda. Systémů, které to umí zajistit, je však několik.

Co je pohon 4x4, 4WD, AWD a jejich princip fungování

Úvodem si ještě dovolíme možná trochu odvážné tvrzení - většina z těch, kteří si kupují vůz s pohonem všech kol, to ve skutečnosti nepotřebují. Jenže, jak se zvyšuje kupní síla a stále víc a víc vozů je dostupných právě s pohonem obou náprav, tak spousta kupujících volí právě tuto variantu z jednoduchého důvodu "co kdyby". Nic proti tomu samozřejmě, ale možná by někdy opravdu stálo za to ušetřit tu část pořizovací ceny i částky za budoucí údržbu/vyšší spotřebu.

Systémy pohonu všech kol lze v zásadě rozdělit na dva druhy - stálé a spínané.

Stálý pohon všech kol

Některé vozy se spoléhají na to, že jejich kola jsou hnána všechna stále. Nejčastěji je poháněn středový diferenciál, který rozděluje krouticí moment mezi nápravy v určitém poměru. Typicky 50/50 nebo třeba 40/60. Otevřený středový diferenciál by ale v případě prokluzu jednoho kola způsobil pokles síly přenášené na ostatní kola. Což je něco, co v terénu nechceme.

Z toho důvodu se používá uzávěrka mezinápravového diferenciálu, která v případě prokluzu diferenciál uzamkne a zajistí tím potřebnou trakci, protože na druhou nápravu se pořád bude přenášet dostatek krouticího momentu. Opravdové offroady pak používají i uzávěrky předního a zadního diferenciálu, aby každé kolo přenášelo stejnou sílu, jako kola ostatní. To už je ale trochu extrémní případ. Typickým příkladem systému, který pohání všechna kola neustále, je Quattro od Audi.

Spínaný/připojitelný pohon všech kol

Existují i systémy, kdy je primárně poháněna jedna náprava a druhá se dle potřeby připojuje. K tomu slouží většinou mezinápravová lamelová spojka, která zajistí přenesení točivého momentu i na nápravu sekundární. Asi nejobvyklejším zástupcem tohoto způsobu pohonu je koncernový Haldex. Ten byl v první generaci takový trochu neotesaný, fungoval dost hrubě a v případě připojení zadní nápravy to s autem znatelně škublo. Postupem času se ale vyvinul do dnešní podoby, kdy elektronika neustále vyhodnocuje otáčky všech kol a dokáže ztrátě adheze účinně předcházet a ne ji řešit až v okamžiku, kdy nastane. Poměr sil přenášených mezi nápravami se tak mění prakticky neustále a velice jemně. Třeba při rozjezdu řídící jednotka využívá z větší části zadní kola, protože mají lepší trakci.

Další možností, v posledních letech hojně využívanou u Lexusu, je trochu zvláštní způsob pohonu všech kol s pomocí elektromotoru. Přední kola jsou hnána hybridní kombinací elektromotoru a spalováku a ta zadní zase jen elektromotorem. Ten ale nemá nikterak vysoký výkon a třeba u modelu NX 300h je to "jen" 50 kW. V případě ztráty trakce či potřeby vyjet z rozbahněného terénu to bohatě stačí a elektromotor zde boduje především svým masivním krouticím momentem.

Jak se značí pohon všech 4 kol

Různých druhů a variací na stálý i připojitelný systém pohonu všech kol je nespočet a můžeme si je rozebrat podrobněji někdy v budoucnu. Pro zajímavost ale uvedeme ještě několik známých zkratek, které se často pletou nebo zaměňují.

AWD (All Wheel Drive) - stálý pohon všech kol. Ani jednu z náprav nelze odpojit a mechanicky je zajištěno, že jsou všechna kola hnána od motoru.

4WD (4 Wheel Drive) - poháněna je jedna náprava a druhá se přiřadí buď manuálně nebo automaticky (v případě ztráty adheze). Každopádně lze jednu z náprav odpojit zcela.

4x4 - obecné označení vozů s pohonem všech kol. Bez určení toho, jestli se druhá náprava připojit umí nebo je připojena neustále.

X-Drive - systém používaný u BMW, který umí plynule přenášet síly mezi nápravami. Úspěšně potlačuje přirozenou přetáčivost zadokolek.

Zdroj médií: Flickr.

Podobné články