Poloosa je velmi důležitou komponentou, bez které by auto nebylo schopno pohybu. Co to tedy vlastně je, jak to funguje a kde to nejdeme?
Co je to poloosa auta a jak poznat špatnou?
Články na téma vysvětlení pojmů:
- Co je pohon 4x4 a jaké jsou druhy a označení
- Co je to systém auto hold
- Co je neodpružená hmotnost auta
- Co je poloosa u auta - právě čtete
- Vybržďování - co to je a proč k němu dochází
- Je lepší přímý nebo nepřímý vstřik?
- Dvouhmotový setrvačník - projevy závady
- Co je krouticí moment motoru
- Nízkotlaké přeplňování aneb měl Saab pravdu?
- Základy mechaniky řízení: záklon a závlek rejdového čepu
- Základy mechaniky řízení: odklon kola a čepu řízení
- Stabilizátory a jejich úloha v autech
- Řízení auta – jak převést pohyb volantem na kola
- Problémy přímého vstřikování paliva
- Hnací hřídel – co to je?
- Neodpružená hmotnost – opravdu chcete velká kola?
- Funkce Auto Hold – co to je?
Přenos otáček
Na hnané nápravě auta je diferenciál, který přenáší krouticí moment na kola, respektive rozděluje ho na ně. Z diferenciálu se ale musí nějak ten krouťák na kola dostat a právě spojení kol a diferenciálu zajišťuje poloosa. V ideálním světě by to byla docela jednoduchá hřídel na jednom konci spojená s výstupem z diferenciálu, na straně druhé s kolem.
Bohužel, svět zdaleka ideální není a u auta se za jízdy neustále mění pozice kola. Vlivem nerovností a zatížení vozu se mění vzájemné polohy osy kola a osy diferenciálu. Tyto pohyby je nutné nějak kompenzovat, protože přenos rovnou hřídelí pohyb v zásadě neumožňuje.
Homokinetický kloub umožňuje "zlomení"
Součástí poloosy tak bývá i jedna geniální věc - homokinetický kloub. Ten umožňuje přenášet otáčky hřídele, která je "zlomená", tedy spojuje dvě hřídele, které nejsou souosé. Díky téhle vychytávce tak může hnané kolo měnit svou pozici vůči ose diferenciálu a přesnost krouticího momentu tím nebude nijak ovlivněna. Stačí dát jeden kloub k diferenciálu a druhý ke kolu.
Také čtěte
Celé to zní moc hezky, že? Jenže právě ony homokinetické klouby jsou největší slabinou celé poloosy. Dnes se používají většinou klouby s kuličkami, které mají velkou výhodu v malých rozměrech a možnosti přenosu síly pod velkým úhlem, ale jsou citlivé na nečistoty. Proto jsou kryté gumovou manžetou a pro hladký chod doslova vyplněné mazivem k tomuto účelu určeným.
Pakliže manžeta zůstane neporušena, zvládnou najezdit statisíce kilometrů. Vlivem vnějších vlivů, ať už chemických či mechanických, může dojít k poškození manžety a do kloubu se začnou dostávat nečistoty. Ty vytvoří společně s mazivem brusnou pastu a v kloubu tak začnou vznikat vůle.
Může dojít na výměnu
Řidič to pocítí zpočátku spíše akusticky - při vytočeném kole se ozývá křupání a lupání. Časem se mohou přidat vibrace a opravdu dlouho neřešená závada může vyústit v totální destrukci homokinetického kloubu, ve kterém se osa protočí. To je konečná a zpět do garáže je třeba auto odtáhnout.
Řešení vadného homokineťáku není náročné finančně, ani na čas. Většinou to "naštěstí" odskáče ten vnější - u kola. Výměna je relativně jednoduchá, ale hodí se pořídit si stahovák, se kterým jde kloub stáhnout z osy velmi jednoduše (což většinou bývá největší problém).
Dobrou prevencí před problémy je čas od času zkontrolovat stav manžet, které musejí být neporušené a nezteřelé. Pakliže je patrné, že se jejich životnost blíží ke konci, je lepší to řešit včas. Dojde-li na výměnu samotného kloubu, není to většinou nijak zásadně finančně náročné. Na většinu běžných aut ho pořídíte za cenu do dvou tisíc korun.
Zdroj info: Web, wiki.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
