K přenosu síly od motoru na kola je využita celá řada komponent. Tou finální je poloosa. Co to je, jak moc je to problematické a kolik stojí případná výměna?
Poloosa auta – funkce a problémy
Články na téma vysvětlení pojmů:
- Co je pohon 4x4 a jaké jsou druhy a označení
- Co je to systém auto hold
- Co je neodpružená hmotnost auta
- Co je poloosa u auta
- Vybržďování - co to je a proč k němu dochází
- Je lepší přímý nebo nepřímý vstřik?
- Dvouhmotový setrvačník - projevy závady
- Co je krouticí moment motoru
- Nízkotlaké přeplňování aneb měl Saab pravdu?
- Základy mechaniky řízení: záklon a závlek rejdového čepu
- Základy mechaniky řízení: odklon kola a čepu řízení
- Stabilizátory a jejich úloha v autech
- Řízení auta – jak převést pohyb volantem na kola
- Problémy přímého vstřikování paliva
- Hnací hřídel – co to je? - právě čtete
- Neodpružená hmotnost – opravdu chcete velká kola?
- Funkce Auto Hold – co to je?
Abychom byli schopni dostat kroutící moment z motoru na kola a přenést ho na asfalt, potřebujeme ho na ně nějakým způsobem přenášet. Moment nám rozděluje diferenciál a o distribuci na kola se stará právě poloosa. Teoreticky je to jednoduchá hřídel, bohužel nežijeme ve světě teoretickém, ale ve světě praktickém. Musíme se tedy nějak vyrovnat s faktem, že se při jízdě neustále mění vzájemná poloha kola a diferenciálu, hřídel tedy nemůže být kus jednoduché kulatiny nebo silnostěnné trubky, ale potřebujeme vzájemné pohyby kompenzovat.
Poloosu, označovanou odborněji jako hnací hřídel tedy musíme opatřit nějakým druhem kloubu, který bude ideálně s co nejmenšími ztrátami přenášet síly i v případě, kdy se hřídel zalomí vlivem propružení zavěšení. A ten kloub by také neměl mít žádnou vůli, protože vůle při přenosu sil prvkem nežádoucím.
Také čtěte
Ideální je homokinetický kloub
Existuje několik druhů kloubů, určených pro různé potřeby. Dokonce jsou i takové, které umožňují měnit délku osy! Pro většinu aut se ale používají homokinetické klouby kuličkové, které s trochou nadsázky fungují podobně jako ložisko. Uvnitř se odvalují kuličky v pouzdře a propojení s osou je realizováno pomocí tisícihranu. Když takové klouby dáme na hřídel dva, jeden na začátek, druhý na konec, jsme schopni efektivně přenést kroutící moment na kola za jakýchkoliv okolností, na jaké je vozidlo stavěno.
Problémy poloos
Samotná hřídel je v intencích běžného provozu nerozbitná. Problém je v kloubech, které jsou prvkem podléhajícím opotřebení. Samozřejmě jsou mazány, a to tukem, který se nanáší při montáži. Náplň je celoživotní, nemění se. Extrémně důležitou úlohu hrají gumové ochrany proti prachu.
Kryjí kloub před vnějším podmínkami, prachem, vodou, solí a podobně. Životnost homokinetického kloubu obvykle končí nedlouho poté, co prachovka zpuchří a potrhá se, takže do kloubu začne vnikat prach. Smíchá se s mazivem, vytvoří se brusná pasta, vzniknou vůle a kloub začne při zatáčení jakoby lupat. K tomu dochází obvykle kolem 180 až 200 tisíc kilometrů nájezdu. Vnímavější řidič to zaregistruje a řeší. Mění se buď poloosa jako celek s oběma klouby, případně se dají koupit i jenom klouby samotné. Dřív většinou odejde ten vnější, tedy ten u kola. Pakliže však má vůz najeto třeba čtvrt milionu kilometrů, vymění se celá poloosa s oběma klouby a je vyřešeno. Výměna není nijak složitá, je to záležitost zhruba hodiny času.
Zdroj info: motor1, carandriver, autoexpress, carmechanic, tremec-blog, engineering explained.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
