Často je vidět na první pohled, že kola nestojí úplně rovně na silnici, ale jsou trochu skloněná od svislé osy. Proč to tak je a co se vlastně za kolem skrývá?
Základy mechaniky řízení: odklon kola a čepu řízení
Články na téma vysvětlení pojmů:
- Co je pohon 4x4 a jaké jsou druhy a označení
- Co je to systém auto hold
- Co je neodpružená hmotnost auta
- Co je poloosa u auta
- Vybržďování - co to je a proč k němu dochází
- Je lepší přímý nebo nepřímý vstřik?
- Dvouhmotový setrvačník - projevy závady
- Co je krouticí moment motoru
- Nízkotlaké přeplňování aneb měl Saab pravdu?
- Základy mechaniky řízení: záklon a závlek rejdového čepu
- Základy mechaniky řízení: odklon kola a čepu řízení - právě čtete
- Stabilizátory a jejich úloha v autech
- Řízení auta – jak převést pohyb volantem na kola
- Problémy přímého vstřikování paliva
- Hnací hřídel – co to je?
- Neodpružená hmotnost – opravdu chcete velká kola?
- Funkce Auto Hold – co to je? - již brzy
Když jsme začali mluvit po podvozcích, objevily se tendence, že vlastně lidé neznají základní charakteristiky podvozku – jejich kinematiku, která je pro jízdu tak strašně důležitá. A tak jsme se minule zaobírali záklonem rejdového čepu a také jeho závlekem. Řekli jsme si, že to jsou charakteristiky, které vytváří vracení kol do přímého směru. Co tedy je odklon a příklon kola? A do toho ještě dáme jeden termín - příklon rejdové osy.
Odklon kol
Pokud kolo stojí přesně ve svislé rovině, má ideální odvalování. Ovšem v rámci jízdy na něj působí síly, které se ho snaží „rozhodit“. A tak by se mohlo stát, že při propružení a v zatáčce se začnou kola kmitat a budou se tlačit ven z oblouku. Proto tu máme odklon kola. Ten vymezí vůli v řízení. Kdyby totiž kolo bylo ve svislé poloze, kolo vůli nemá a kmitající boční síly by byly zdrojem hluku.
Odklon kola je buď kladný, nebo záporný. Zápornému, tedy kdy vrchní část kola je blíž středu vozidla, se také říká příklon. Odklon i příklon mají svoje pozitiva i negativa.
Příklon kola
Začneme příklonem. Toho poznáte podle toho, že kola na jedné nápravě mají v horní části k sobě blíž než ve spodní. V historii jsme viděli hodně automobilů s takovým systémem – byly to většinou závodní vozy. Proč? Představte si, že auto jede do zatáčky. Pneumatika se deformuje a kdyby byla přísně svisle, deformací se staví víc na hranu, tudíž se snižuje její styčná plocha. Příklonem se tak vlastně s deformací počítá a vytváří se lepší styčná plocha. Extrémní případy jsme mohli najít třeba ve Formuli 1, ještě než se na ně začaly montovat bestiálně široké gumy. Pokud chcete příklad extrémního použití, doporučujeme si něco přečíst o zkušebním voze Milliken MX1 Camber Car, který velký příklon kola testoval.
Jenže výše jsme mluvili jen o kole, které je na vnější straně. To na vnitřní samozřejmě vhodnou stopu ztrácí ještě víc. U závodních okruhových aut se počítalo s tím, že vozy v zatáčce drží prostě vnější kola a vnitřní se natolik odlehčují, že je stejně jedno jejich styčná plocha.
Odklon kola
Odklon kola pak má opačné tendence, ovšem zde se setkáváme s využitím odklonu také pro stabilizaci propružení. Kolo na své nápravě koná svislý pohyb vlivem pružení. Některé typy náprav, jako například McPherson nebo kliková náprava nechávají kolo ve stále stejném odklonu. Ovšem jiné typy náprav to tak nemají. Při propružení se natáčí i kolo a v určité chvíli má nulový odklon a pak se dostává třeba až do příklonu. Hodně záleží na zatížení. Právě zatížení pak je u těžkých vozidel velmi důležitým faktorem – při největším zatížení je dobré mít co největší styčnou plochu pneumatiky. Při menším pak valivý kužel stabilizuje jízdu vpřed.
Odklon rejového čepu
Někdy také můžete tento termín najít jako příklon rejdové osy. Jde o úhel, který svírá rejdová osa s podélnou rovinou kolmou na rovinu vozovky. Takže když by kolo stálo svisle, čep, na kterém se otáčí je přikloněný k ose vozu. Abychom vás nepletli, opět se jedná o zásadní věc pro zatížení ovládacích prvků řízení, vracení kol do přímého směru a snižuje klepání volantu. I tady opět závisí celý vratný moment na svislém zatížení přední nápravy.
S tím také souvisí poloměr rejdu. Nejde o to, na jak velké polokružnici se auto otočí. Jde o to, kam směřuje osa rejdového čepu vůči ose kola. Pokud se protínají až někde pod úrovní povrchu silnice, jde o kladný poloměr rejdu. Pokud se sbíhají v jednom bodě přímo ve styku se silnicí, je nulový a když protíná osa uložení těhlice osu kola ještě nad vozovkou, je poloměr rejdu záporný.
Abychom vás nepletli – opět tu mluvíme o charakteristikách vratného momentu kol, který ovšem logicky bude u nulového poloměru rejdu nulový.
Zdroj info: thedrive, spinny.
Zdroj médií: Pixabay, Jan Čech.
Zdroj médií: Pixabay, Jan Čech.
