Pohon všech čtyř kol je v určitých situacích neoddiskutovatelná výhoda. Ano, většinu času ho na silnici nepotřebujete. Jenže pak přijde zima, náledí, sněhové jazyky a v tu chvíli opravdu oceníte, že jste si za něj připlatili. Haldex a podobné systémy totiž snoubí přednosti čtyřkolek a smazávají některé jejich nevýhody.
Princip fungování převodovek Haldex – jak fungují koncernové "čtyřkolky"?
První Octavia, první Haldex
Systém byl vyvinut jako levné řešení pohonu všech kol pro vozy, které ho nepotřebují neustále, protože pokud stále poháníte všechna čtyři kola, projeví se to negativně na spotřebě paliva. U nás zpopularizovala Haldex první Škoda Octavia. Ta se vyráběla i ve verzi 4x4, která byla vybavena právě první verzí Haldexu. Pokud jste si někdy v první Octavii tento systém vyzkoušeli, dáte nám asi za pravdu, že je bezpečně poznat, kdy pracuje. Někdy to bylo dost trhané a připojení zadní nápravy se obvykle projevilo citelným škubnutím.
Jak to funguje?
Princip funkce není nijak složitý. Přední náprava je se zadní spojena hnací hřídelí. Ta je rozpůlena mezinápravovou spojkou na dvě části. Dokud se všechna čtyři kola otáčí stejnou rychlostí, nedochází k jejich prokluzu a zadní náprava je téměr odpojena a na zadní nápravu jde zhruba 10 % výkonu. V okamžiku, kdy přední kola proklouznou, zvýší se tlak oleje v systému a spojka se začne přivírat. S rostoucím rozdílem v otáčkách se spojka přivírá víc a víc a na zadní kola jde větší a větší síla. Do toho částečně vstupuje elektronika, která může řídit úroveň sepnutí spojky přes ovládací ventil. Když spojka sepne naplno, jde na každou nápravu přesně polovina výkonu. Jak vidno, jde o systém, který reaguje na to, co se děje pod koly, respektive na ztrátu trakce. První generace sloužila dobře a spolehlivě, avšak trochu hrubě a necitlivě, jak už jsme psali výše.
Postupný vývoj systémů Haldex
Ve druhé generaci už Haldex reagovat jemněji a také rychleji. Čerpadlo, o které byl systém doplněn, udržovalo tlak neustále na mezní hodnotě, takže přiřazení zadní nápravy proběhlo prakticky okamžitě. Přední kola dostávala za optimálních podmínek 95 % točivého momentu motoru, zbytek šel na zadní. V případě prokluzu se samozřejmě situace měnila, podobně jako u první generace. Díky elektronice bylo možné vyřadit systém v situacích, kdy je jeho činnost kontraproduktivní, což je například při zatažení ruční brzdy, případně při brzdění, aby se “netloukl” s ABS. Druhá generace tedy přinesla zlepšení a “zjemnění” funkce Haldexu, ale pořád to byl pasivní systém, který reagovat až na situaci, která nastala a nesnažil se jí předcházet.
Třetí generace už byla aktivnější a většinou zvládla prokluz předvídat a připojit zadní nápravu ještě než k němu došlo. Hydraulické čerpadlo tlakovalo systém hned po nastartování, což zamezilo prokluzu předních kol při rychlém startu z místa. Opět došlo k vylepšení citlivosti systému, kterému nyní stačila k reakci doba odpovídající 1/24 otáčky kola.
Elektronická revoluce
Opravdový pokrok přišel se čtvrtou generací Haldexu. Spínání spojky je plně řízeno čerpadlem a na zadní nápravě je elektronický diferenciál s omezenou svorností, který umí rozdělovat točivý moment na jednotlivá kola. Přelomové zde bylo i to, že na přední nebo zadní kola mohlo jít až 100 % krouticího momentu. Za specifických situací, kdy dojde k absolutní ztrátě adheze pod předními koly se tak může z vozu na okamžik stát prakticky zadokolka. Výhoda to je i při rozjezdech, kdy systém posílal většinu výkonu na zadní nápravu, což zlepšuje trakci. Vzhledem k tomu, že ovládání Haldexu v jeho čtvrté iteraci měla plně na starost elektronika, dařilo se většinou systému předcházet krizovým situacím a reagovat s předstihem. Mezinápravové spojce pomáhá i elektronicky řízený diferenciál na zadní nápravě.
V páté generaci už přišel Haldex pod novým vlastníkem, kterým je BorgWagner. Ten už nebyl zdaleka tak sdílný, přesto víme, že změny byly zaměřeny na zjednodušení systému a jeho odlehčení, stejně jako na úsporu paliva. Systém ale pořád zůstává spolehlivým prvkem, který umí v pravou chvíli zasáhnout a přispívá tak k bezpečnosti jízdy.
Zdroj médií: Flickr.
