Kdo má slabost pro rychlé kombíky, tak má buď Škodu Octavii RS už v garáži, nebo její pořízení možná zvažuje. Podívali jsme se na to, jak se faceliftovaný model posunul.
VIDEO: Škoda Octavia 4 RS – test
Články na téma Škoda Octavia 4 RS:
- Test: Škoda Octavia 4 RS - právě čtete
- Škoda Octavia 2.0 TSI RS jako daily auto
- Škoda Octavia 4 RS – interiér
- Škoda Octavia 4 RS – cena
Ereso má v Česku lehce kultovní status. Začalo to už jedničkovou oktávkou. Kdo na to měl a nechtěl se pouštět do tuningu s honbou za vyšším výkonem, koupil ojeté RS a měl vyřízeno. Jak šel čas, i Octavia RS se vyvíjela. Na můj vkus směrem správným, ačkoliv radikální příznivci se mnou souhlasit nebudou. Aktuální stav je takový, že se jedná spíš opravdu jenom o rychlý kombík a o nějaké radikálnosti nemůže být řeč. A je to tak správně!
Barva, která rozděluje
Nejrychlejší čtyřku jsme si samozřejmě jako správní Češi na test „objednali“ ve verzi kombi. Co se týče barvy, nechali jsme se překvapit, osobně jsem doufal v nějakou výraznější, kterou jsme nakonec i dostali. Žlutá Sprint nicméně malinko zklamala. V konfigurátoru vypadá lehce do oranžova, což by mi nevadilo, ale v reálu je to prostě takový zvláštní odstín. Nepovedlo se mi ji vyfotit na přímém slunečním světle, kde vypadá lépe, nicméně musím zároveň uznat, že je to barva, která trochu polarizuje. Lidem se podle mého zjištění buď líbí opravdu hodně, nebo vůbec.
Celkově však vizuál musím pochválit, zejména předek eresa se povedl náramně. Změna tvaru světel dodala autu na dynamice a RS maska je sice na můj vkus až moc velká jednolitá tmavá plocha, ale do celkového designu přední části zapadá skvěle.
Otázka kol
Kde jsem váhal, co si o tom myslet, je nabídka kol. Začneme u základních osmnáctek Comet, které prostě, ať se na mě nikdo nezlobí, vypadají jako Dotz Hanzo. A to bych na svém autě úplně nepotřeboval. Takže bych sáhl raději po variantě Comet 18” černá. Příplatkové devatenáctky Elias jsou zase přeplácané. Základní tvar disku super, ale pak je na něm jakási plastová věc. Jednotlivé paprsky tohoto designového výtvoru připomínají tvarem sklenici na víno, vybíhají z nich paprsky další a čím blíž kolu jste, tím zvláštněji to působí.
Abych si jen nestěžoval, tak nejnovější Octavia RS ve mně zanechala vizuální stránkou pozitivní dojem. Jako celek je auto vyvážené a bez zásadnějších výstřelků. Proporčně působí při pohledu zepředu o dost širší než reálně je, což byl i záměr designérů.
Sedadla s ručním posuvem
Kdo zná novou oktávku zevnitř, toho tu nemá co překvapit. Znáček RS na volantu a pár dalších detailů odlišují nejrychlejší verzi od konvenčních, ale opět nic výrazného. Škodovka zkrátka hrála na jistotu a největší odvaz je lišta s imitací karbonu (nutno podotknout, že velmi zdařilou a na omak příjemnou imitací) a červené prošití textilního dekoru palubní desky, volantu, loketní opěrky a sedaček.
Sesle jsou zde příjemné, ale úplně jsem nebyl schopen pochopit jednu věc. Jak může být u auta s cenovkou víc jak milion korun ruční posuv? Popravdě by se mi úplně nechtělo připlácet dalších 56 tisíc korun za interiér „RS Lounge“, kde dostanu možnost si prodloužit sedák nebo přizvednout bederní opěrku. Tohle má být samozřejmost už v základu.
Na druhou stranu musím sedačkám nechat, že se na nich sedí skvěle a ani lehce hřmotnější postavy nebudou mít s místem problém. Sedák je dostatečně široký, bočnice udrží tělo na místě i v prudkých zatáčkách naprosto bez problémů. Nicméně se svou nadprůměrnou výškou bych ocenil delší podporu pod stehny.
Největší bolest zmizela
U prvních verzí čtyřkové octavie jsem hodně kritizoval infotainment. Ten byl za mě největším negativem vozu, protože do něj automobilka integrovala i ovládání klimatizace. S tím, jak byl pomalý, jsem se smířit nehodlal, protože není normální, abych na možnost nastavit si teplotu musel čekat přes minutu. K tomu se přidávalo pravidelné odpojování telefonu, takže Apple CarPlay fungovalo spíš jen když se autu chtělo. To vše je naštěstí minulost.
Jak displej před řidičem, tak hlavně centrální panel nemají s odezvou a plynulostí animací problém. Vše je rychlé, okamžité a telefon se mi připojoval ještě dřív, než jsem se zvládl usadit a připoutat. Za mě tedy krok správným směrem, je hodně znát, že škodovka se poučila.
Místa samozřejmě dostatek
S prostorností samozřejmě není problém, tohle je ovšem doména automobilky, která dovede s interiéry docela čarovat. Pokud si za sebe sednou dva průměrně vzrostlí dospělí, nebudou mít absolutně problém s místem pro nohy. Naopak, dosáhnout z přední sedačky na dítě vzadu upoutané, je až nečekaně náročné, holt cena za prostor. Utěšovat se můžete tím, že potomstvo vám nebude věčně okopávat zadní strany opěradel.
Jen a pouze dvoulitr
Teď tedy k tomu nejdůležitějšímu – jak auto jezdí. Na úvod je potřeba říct, že ubyly možnosti konfigurace, a to dost zásadně. Zapomeňte na nějaké plug-in hybridy, diesely, čtyřkolky a manuální řazení. Nic takového zde nenajdete. Možnost máte přesně jednu, tedy dvoulitr 2.0 TSI, který ze sebe umí dostat 195 kW a 370 Nm. Nic víc, nic míň.
Také čtěte
Na velmi svižnou jízdu to bez problémů stačí. Akcelerace prakticky z jakékoliv legální rychlosti je slušná a jakmile se turbo nadechne, oktávka peláší vpřed. Nekonají se žádné kopance do zad, žádné ucukané a nervózní chování, kdepak. Zátah je velmi plynulý, konstantní a doprovází ho skvělá zvuková kulisa. Na volnoběh si agregát přede trochu zvláštně a je hlučnější než bych si představoval, ale za to si auto sem tam vystřelí do výfuku a celkově zní skvěle. A to nejen uvnitř, ale i z venku.
Spotřebu po týdenním testu musím hodnotit s přihlédnutím k syrovému motoru, který měl najeto něco přes tři tisíce kilometrů. Navíc bylo většinu času pod nulou a podle toho vypadaly i silnice. Pohyboval jsem se mezi osmi a devíti litry, když jsem zkoušel dynamické parametry v praxi, vzrostl apetit přes deset litrů na sto. Při klidné jízdě jsem se nedostal pod osm litrů, a to ani v Eco režimu, kdy převodovka při jízdě z kopce vyřazuje. Předpokládám, že po řádném zajetí a první výměně maziva by spotřeba mohla jít klidně o půl litru až litr dolů.
Převodovka DSG
Partnerem motoru je dvouspojková převodovka DQ 381. Neřadí špatně, naopak. Záleží na tom, v jakém režimu auto provozujete. Při naprosto běžné jízdě se chová kultivovaně a umí řadit krásně hladce. Při přepnutí do sportovního režimu drží motor hezky v otáčkách a ochotně podřazuje, aby bylo auto připraveno kdykoliv co nejlépe akcelerovat. Škoda jenom, že manuální řazení není tak úplně manuální a když to s otáčkami klidně i cíleně přepálíte, skočí tam další převodový stupeň sám. Přitom koncern umí software přesně této skříně upravit tak, aby to nedělala.
Vychytaný podvozek
Na sportovním autě je ale nejdůležitější podvozek. Škoda Octavia RS v tomto směru nabízí dvě možnosti. Základní zavěšení, tedy bez příplatku a pak DCC tlumiče, které jsou nastavitelné a dávají řidiči možnost ovlivnit, jak moc tuhé mají být. U jakékoliv jiné oktávky bych doporučil klasiku, tedy bez možnosti nastavení, u eresa naopak radím si připlatit. Dostanete totiž, troufám si říct, velmi univerzální auto. Žádné kompromisy, žádné nadávání na rozbitých silničkách, že to z vás vyklepe duši. Kdepak. Prostě si nastavíte, co zrovna potřebujete.
Na delší cestu s rodinkou zvolíte komfortní režim, ve kterém se auto příjemně pohupuje a nerovnosti pod koly spíš tají. A když chcete jet rychleji a střihnout si pár kilometrů v ostrém tempu, přepnete do módu Sport a o situaci pod koly dostanete o hodně komplexnější obrázek. Abych ale zkrotil přehnaná očekávání, tak od volantu se nedozvíte vůbec nic. Základ v klasickém služebáku zkrátka vůz nezapře.
I přes solidní tuhost karoserie, skutečně povedený podvozek a účinné brzdy není samozřejmě Octavia RS žádná lasička. Délku a dlouhé převisy nezamaskuje nic, takže nejlépe jí je v delších a rychlých zatáčkách, na horské serpentiny je malinko nemotorná a nepoddajná.
Komu doporučit Octavii RS Combi?
Popravdě bych klidně doporučil tohle auto každému, kdo má rád dynamičtější svezení, nebýt jednoho „ale“. Tím je cenovka. Jak už jsem v článku uvedl, základní RS má nálepku bez stokoruny 1,1 milionu korun. A to už bych se popravdě trochu zdráhal za něj vydat, jakkoliv je to vozidlo povedené a zásadnějších chyby jsem na něm nenašel. Ono totiž na té základní sumě asi nezůstane a s příplatky to leze hodně rychle nahoru.
Test Škoda Octavia 4 RS
Zdroj info: Autorský text, Škoda.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
