Už se vám někdy stalo, že jste během účasti na silničním provozu viděli nehodu nebo jste byli svědkem nepříjemnosti, při které šlo o zdraví a život, mimo silnice? A dokázali byste poskytnout první pomoc?
Nebojte se pomoci! 5 důvodů, proč byste měli poskytnout první pomoc
Články na téma první pomoc:
- Resuscitace - první pomoc pro laiky
- Automatizovaný externí defibrilátor AED
- První pomoc při dopravní nehodě
- Tísňová linka 112 a 155
- Proč se nebát dát první pomoc - právě čtete
- První pomoc při autonehodě: Jak na to?
- Aplikace Záchranka do mobilu - již brzy
Když se zeptáte svých blízkých a známých, jestli znají zásady první pomoci, část z nich si snad na něco vzpomene, část jich odpoví, že by první pomoc dát nedokázala. A pak je tu ještě ta část, která by se ve chvíli nervového vypětí nezmohla na akci (což nikomu nelze vyčítat, protože každý ve stresové situaci reagujeme jinak).
Ve výsledku je z toho docela smutná bilance nad tím, že se denně ženeme za nějakými svými cíli, ale to nejdůležitější jde tak nějak mimo nás. Protože co může být důležitější než zachránit lidský život? Celá věc je o to horší, když si uvědomíme, že na první pomoci není ani zdaleka nic složitého.
Statistiky dostupné v roce 2008, které vypovídaly o tom, kolik osob je účastno na první pomoci (tedy ocitnou se v situaci, kdy je třeba první pomoc provést, a dokážou to), se liší. Zatímco některé mluví o 14 %, jiné hovoří o 5 %. I kdyby to nakrásně bylo průměrných téměř 10 %, jsou to lidé, díky kterým mají jiní aspoň šanci přežít. A takových 10 % se pak zdá skutečně hodně. Kdyby těchto lidí ale bylo více, bylo by to samozřejmě ještě lepší.
- Přečtěte si také: Poskytnutí první pomoci při dopravní nehodě krok po kroku
Co je první pomoc?
První pomoc můžeme definovat jako soubor činností, které provádíme na zraněném nebo nemocném člověku do doby, než se k němu dostane profesionální zdravotní péče. První pomoc tedy neznamená zavolat záchrannou službu a čekat, ale dělat, co se dá, dokud přivolaná záchranka nedorazí na místo a o dotyčnou osobu se nezačne starat.
Tento soubor činností (nebo pravidel) má za úkol zajistit naprosté minimum, jako například nenechat lidský mozek bez přívodu kyslíku nebo zastavit, případně alespoň zmírnit krvácení, jež může být fatální. Takové situace, kdy jde o minuty, se odehrávají denně a „malou lidskou katastrofu“ (pro postiženého a jeho blízké) můžete klidně odvrátit i vy.
První pomoc a legislativa
Kromě toho, že první pomoc spousta lidí nedokáže poskytnout, navzdory její jednoduchosti, je tu ještě další aspekt, a to ten právní. Konkrétně § 150 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku ve znění pozdějších předpisů říká, že neposkytnutí první pomoci je trestný čin.
Tento zákon stanovuje jako trest až 2 roky odnětí svobody pro laiky a až 3 roky odnětí svobody (a zákaz činnosti) v případě, že jde o osobu, která má poskytnout pomoc podle povahy svého zaměstnání (typicky zdravotník).
Pak je tu ještě § 151 téhož zákona, který mluví o neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. Osoba, která se stala účastníkem dopravního nehody, při níž došlo ke zranění jiných osob, a která neposkytne potřebnou pomoc, se může potýkat s trestem až 5 let odnětí svobody.
Oba tyto zákony ale jasně říkají, že první pomoc nejste povinni dát absolutně kdykoli. Výjimkou jsou situace, kdy byste při takové pomoci riskovali své vlastní zdraví a svůj vlastní život nebo zdraví a život někoho jiného.
- Mohlo by vás zajímat: Kolik vydělává sanitář nebo řidič sanitky v Česku? Méně než traktorista!
Absolutní základy první pomoci
První pomoc se samozřejmě zaměřuje na řadu situací, jako jsou například popáleniny, úraz elektrickým proudem nebo tonutí, a řeší i specifické situace, jako například přítomnost agresora poblíž.
Tím absolutně nejdůležitějším na první pomoci (a zvlášť když se pohybujeme v silničním provozu) jsou ale stavy bezprostředně ohrožující život, což je bezvědomí a také překážka v dýchacích cestách.
Zatímco druhý zmíněný případ možná selským rozumem vyřešíme údery mezi lopatky nebo Heimlichovým manévrem (pokud ho skutečně dokážeme provést; ale opět – nejde o nic složitého, stačí jen trocha cviku na figuríně a můžete kdykoli zachránit život), první zmíněný případ lidi prostě děsí.
Bezvědomí. Obecně, když seznáte, že nejspíš někdo potřebuje vaši pomoc, musíte zjistit jen dvě věci:
- jestli je dotyčný při vědomí, nebo ne
- a je-li v bezvědomí, tak jestli dýchá, nebo ne
Od toho se pak odvíjí další postup. Pokud je dotyčný při vědomí, úplně bezprostřední nebezpečí mu z laického pohledu nehrozí. Volejte záchranku, popište, kde jste a co se děje.
Když je dotyčný v bezvědomí, je v bezprostředním ohrožením života. Bez výjimky, protože vědomí je základní životní funkce. V takovém případě je třeba zjistit, jestli dýchá, nebo ne. Pokud ano, stačí zavolat záchranku, nahlásit, kde jste a co se děje, a pak dotyčného poctivě hlídat. Může se totiž stát, že dýchat přestane.
V situaci, kdy zjistíme, že dotyčný nedýchá (aspoň 3 nádechy za sebou pravidelně a hluboce, nikoli mělce či přerušovaně), je třeba zahájit resuscitaci. Pokud jste se přistihli, jak se ošklíbáte při představě dýchání z úst do úst, tak tuto představu zaplašte. Dýchání z úst do úst už se podle nových pravidel neprovádí. Všechno, co musíte, je přivolat pomoc a zahájit nepřímou masáž srdce.
Ruku na srdce (vlastně doslova) – nepřímá masáž je pěkná makačka. Že se u ní zapotíte, o tom není sporu. Důležité je ale zahájit ji co nejdřív a nepřestávat, dokud si dotyčného nepřevezmou profesionálové. Prostřednictvím masáže srdce totiž zajistíte, že se do mozku dál bude dostávat krev a s ní i tolik potřebný kyslík. Bez něj mozek vydrží 4–6 minut a poté už se v něm dějí nenávratné změny (postupně odumírá, takže pokud dotyčný přežije, může mít nepěkné následky).
Ideální stav je, když je jeden takový v bezvědomí a více pomocníků. Jakmile vás totiž někdo může vystřídat, je to podstatně lepší. Lidské síly jsou totiž omezené, a jakmile se během masáže srdce vyčerpáte (a jste na ni sami), zkrátka se nedá nic dělat. Na druhou stranu věřte, že ve stresové situaci v sobě najdete podstatně více síly a energie, než vůbec tušíte…
Popsat pravidla první pomoci by vydalo na brožuru, proto do detailů nezacházíme. Účelem předchozích řádků bylo jen ukázat, na jak jednoduchém systému je první pomoc stavěná.
A jak poznat, jestli je naše pomoc skutečně nutná? „Pokud se nebrání, resuscitaci potřebuje.“ (odposlechnuto na kurzu první pomoci ČČK)
Kdy a jak vlastně zavolat záchranku?
Když se na to znovu podíváte selským rozumem, důležité je přivolat pomoc, ovšem teprve tehdy, když máte dispečerovi co říct – tedy třeba kolik je na místě zraněných, jestli je někdo v bezvědomí apod.
Ve stresu můžete jednat zbrkle, ale nezapomeňte, že po uvedení vašeho jména je nejdůležitější oznámit, kde se nacházíte, kde záchranku potřebujete. A nejde jen o město a ulici a číslo popisné, ale i o patro v budově nebo to, jak se do budovy dá dostat.
Pomoc si jednoduše přivoláte na čísle 155 (snazší, pokud potřebujete jen záchranku), případně 112 (pokud si na 155 nevzpomenete, nebo tušíte, že se na místě hodí i policie nebo hasiči).
Léty prověřená a osvědčená už je i aplikace Záchranka, prostřednictvím které se dovoláte pomoci skutečně během několika málo drahocenných sekund.
- Mohlo by vás zajímat: VIDEO: Telefonní číslo 112 a linka 155
5 důvodů, proč se nebát dát první pomoc
Pojďme si to krátce shrnout. Důvodů, proč se nebát dát první pomoc, je hned pět:
- První pomoc je snadná. Je sice třeba ji dělat správně, ale ani pokud si nejste jistí postupem, rozhodně to nevzdávejte s tím, že to nemá cenu!
- Když něco zkazíte, nikdo vás trestat nebude. To třeba když dotyčnému zlomíte žebro nebo nakonec vůbec nepřežije.
- Poskytnout první pomoc vám ukládá zákon. Když se na ni – lidově řečeno – vykašlete, hrozí vám i trest odnětí svobody.
- Nebudete na to sami. Na místě možná sami budete, ale na telefonu (na hlasitém odposlechu) budete mít dispečera, který vás bude navádět, co přesně a jak máte dělat.
- Budete na sebe pyšní, když to dokážete. Nebo když se do toho aspoň pustíte. A když se vám podaří zachránit lidský život, nikdy na to nezapomenete.
Naučte se první pomoc na praktických kurzech!
Abychom tu jen sem a tam neházeli informací, jak je první pomoc snadná, musíme dodat i to, že je potřeba ji umět. Pokud jste nikdy nezkoušeli nepřímou masáž srdce, pravděpodobně ji neprovedete správně (ale opakujeme, že to neznamená, abyste se o ni ani nepokoušeli).
Celý soubor pravidel, včetně těch, které jsme blíže nerozváděli, si můžete snadno vyzkoušet na kurzech první pomoci. Ty nejprověřenější samozřejmě vede Český červený kříž, a to po celé republice a v různém rozsahu. Při troše štěstí na instruktory zažijete něco neopakovatelného a na nenadálé situace budete dobře připraveni.
Pravidla první pomoci se čas od času mohou obměnit, proto je vhodné zajít na kurz třeba 1x za 5 let.
Zdroj info: nzip.cz, cervenykriz.eu, mze.gov.cz, mentem.cz.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
