První pomoc má vždycky nádech ošemetnosti. Když o ní mluvíme, jako bychom hned cítili stres vyvolaný situací, která ji vyžaduje. To ale neznamená, že je lepší zavřít oči a předstírat, že nic nevidíme.
Znáte pravidla první pomoci? Naučte se, jak správně postupovat při autonehodě!
Články na téma první pomoc:
- Resuscitace - první pomoc pro laiky
- Automatizovaný externí defibrilátor AED
- První pomoc při dopravní nehodě
- Tísňová linka 112 a 155
- Proč se nebát dát první pomoc
- První pomoc při autonehodě: Jak na to? - právě čtete
- Aplikace Záchranka do mobilu - již brzy
Z podkladů, které jsme využili při tvorbě článku o tom, proč se nebát dát první pomoc, vyplynulo, že efektivně ji v roce 2008 dokázalo poskytnout v průměru (protože statistiky se dost lišily) necelých 10 % Čechů. To je dost tristní číslo vzhledem k tomu, že první pomoc opravdu není žádná věda a že poskytnout ji je naše zákonná povinnost.
V opačném případě, tedy když obrazně řečeno strčíme hlavu do písku tam, kde jsme pomoci měli, nám hrozí trest odnětí svobody na 2 roky (u těch, jimž taková povinnost plyne z podstaty jejich povolání, jde dokonce o 3 roky). A co není radno brát na lehkou váhu – pokud jste účastníky dopravní nehody a na místě jsou zranění, kteří vaši pomoc potřebují, hrozí vám v případě neposkytnutí trest odnětí svobody až na 5 let!
Všechny tyto případy upravuje § 150 a 151 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a myslí i na výjimku – první pomoc nemusíte poskytnout, pokud byste tím ohrozili své zdraví a svůj život, případně zdraví a život někoho dalšího.
Než začnete pomáhat, zjistěte, jestli jste sami v bezpečí
Když budete pomáhat někomu, koho v parku pobuda napadl s nožem, nejspíš se instinktivně aspoň jednou rozhlédnete, jestli toto ohrožení stále není někde poblíž a nemůže ublížit i vám. Když budete pomáhat někomu, kdo právě zažil autonehodu, je potřeba se nejdřív ujistit, jestli vám nehrozí nebezpečí, což se v silničním provozu může stát hned.
Jakmile se totiž dáte do první pomoci, zaplaví vás adrenalin a začnete trpět tím, čemu se výstižně říká tunelové vidění. Pak už budete vnímat jen člověka, který potřebuje vaši pomoc, ale úplně můžete „přehlédnout“, že než k němu doběhnete, může vás třeba smést kamion. Pak už nikomu nepomůžete a místo jednoho zraněného tu máme i mrtvého.
Absolutní základem je proto zastavení za havarovaným vozem (nebo havarovanými vozy), zapnutí výstražných světel, abyste ostatní kolem upozornili, že se něco děje, a oblečení reflexní vesty, díky níž budete prakticky nepřehlédnutelní (pokud zrovna nebude mlha, že nebude vidět na metr).
K bezpečnosti může dost pomoci i umístění výstražného trojúhelníku (50 metrů před místo havárie, na dálnici 100 metrů).
Stejně jako obecně při poskytování první pomoci je lepší, když je na místě víc pomáhajících, i u autonehody je zásadní rozdíl, jestli pomáháte sami, nebo ne. Pokud ne, jeden člověk může být vždy pověřen tím, aby sledoval, co se děje kolem a jestli vám nehrozí nebezpečí. Může to být klidně ten, který je do značné míry paralyzovaný stresem.
- Přečtěte si také: Co dělat, když se stane nehoda nebo porucha na dálnici
Nejdřív zjišťujte, potom volejte
Pokud se u autonehody nenachomýtnete každý den, může to být těžké, ale důležité je uklidnit se a nejednat zbrkle. Než se vydáte na pomoc, vezměte si s sebou lékárničku, a hlavně telefon – pravděpodobně totiž budete volat profesionály. Chcete-li být připraveni na všechno, klidně popadněte i hasicí přístroj.
Jakmile se budete přibližovat k havarovanému autu, na chvilku zpomalte a obhlédněte ho. Jestli nevypadá, že by mohlo vzplát, pusťte se do akce.
Abyste dispečerovi na lince 155 nebo 112 měli co říct, zjistěte nejdřív, kolik je na místě raněných a kolik je jich v bezvědomí. Bezpečně byste měli vědět i to, kde se nacházíte – na dálnici to zjistíte z tabulek s kilometry (a nezapomeňte zmínit směr), mimo ni se můžete orientovat třeba podle štítků s čísly na lampách.
Pak teprve volejte. Pokud je vás víc, jeden už může dávat první pomoc, a to tomu, jehož stav to nejvíc vyžaduje – typicky je to ten, kdo je v bezvědomí (protože vědomí je základní životní funkce). Jak padlo na kurzu první pomoci ČČK, nejvíc potřebuje pomoci ten, kdo nekřičí.
V případě autonehody je vhodnější volat na linku 112, protože nejspíš bude potřebný i zásah dalších složek IZS. Ještě jednodušší je použít aplikaci Záchranka, která vytočí linku po jednom klepnutí na displej a odešle i údaje o vaší poloze.
- Mohlo by vás zajímat: Nejnebezpečnější silnice v ČR jsou v Praze
Vyprostit zraněného z auta, nebo ne?
První pomoc při autonehodách obsahuje „kapitolu“, která je pořád tak nějak nejasná, a to vyprošťování osob z havarovaného vozidla. Během něj totiž může dojít k rotaci páteře nebo nevhodnému pohybu hlavy, což může do budoucna nadělat pořádnou paseku – třeba nevratné poškození páteře.
Kdy tedy zraněného z auta vyprostit? V situacích, kdy:
- Hrozí další nebezpečí (například cítíte zápach a obáváte se, že by se auto mohlo vznítit; na druhou stranu budete-li se v takovou chvíli bát o vlastní život, situaci s ohledem na vlastní život opusťte).
- Se přes dotyčného nedostanete k dalším zraněným.
- Zraněnému nedokážete poskytnout první pomoc na místě (například není dostatek prostoru na masáž srdce, kterou člověk v bezvědomí a při bezdeší potřebuje, nebo hrozí zadušení – pak s ním nakládejte co nejopatrněji)
Naopak zjistíte-li, že zraněný dýchá, nechte ho raději, jak je, a vyčkejte na profesionály. Nezapomeňte jeho dech ale stále hlídat, protože se může stát, že dýchat přestane. Pak byste museli zakročit.
Zraněné, kteří jsou při vědomí a jsou toho schopni, přimějte, aby vozidlo opustili sami, a to v rámci možností, jaké v danou chvíli mají, případně jim pomozte (pokud mají třeba poraněnou končetinu).
Pamatujte také, že přednost v případném vyprošťování a ošetřování mají těhotné ženy a děti.
- Přečtěte si také: Ujetí od nehody: Tvrdý trest za zbabělost!
Než přijede záchranná služba
Jakmile zjistíte, jak situace celkově vypadá, kolik je zraněných, jsou-li v bezvědomí nebo hrozí-li nějaké další nebezpečí, zavolejte záchrannou službu. Než přijede, určitě nestůjte s rukama v kapsách, a pokud vám to tělo ve stresové situaci dovolí, dejte se do práce. Co se může dít?
Můžete resuscitovat
Pokud je na místě někdo v bezvědomí a dýchá, sledujte ho. Je třeba se vždycky podívat, jestli se aspoň 3x za sebou hluboce a pravidelně nadechne, jinak „se to nepočítá“ a dotyčný „nedýchá“.
Když nedýchá, zahajte resuscitaci, tedy nepřímou masáž srdce. Pokud to půjde, nepřestávejte. Je to opravdu důležité, protože tím krví do mozku vháníte kyslík. Bez něj mozek začíná během 4–6 minut postupně odumírat.
Jak masírovat srdce? Klekněte si k člověku položenému na záda z boku, položte dlaň na střed jeho hrudníku, dlaň druhé ruky dejte na první ruku (aby nakonec tlak vyvíjela hrana dlaně), nakloňte se nad něj (půjde vám to nejlépe, když hrudník a vaše ruce sevřou 90° úhel), mějte ruce stále natažené a stlačujte 5–6 centimetrů hluboko rychlostí 100–120 stlačení za minutu.
Jako pomůcka k tomuto tempu se uvádí rytmus písně Stayin’ Alive nebo Rolničky, rolničky, ale věřte nám – v tuto chvíli si na to vůbec nemusíte vzpomenout a s rozpomínáním se nezdržujte. Důležitá je svižnost a dostatečné stlačování, aby se krev skutečně dostávala ze srdce až do mozku.
Můžete zastavovat krvácení
Škrábance není potřeba řešit, oproti tomu tepenné krvácení může trvat dvě minuty a je konec. Krvácení můžete zastavit tlakový obvazem, na který klidně můžete dodatečně zatlačit i prsty, pokud není třeba starat se o někoho dalšího, a využít škrtidlo (tím může být klidně pásek od kalhot, pokud nemáte škrtidlo jako takové), ovšem pouze na nezbytně krátkou dobu, abyste nezpůsobili odumírání končetiny.
Když nebudete mít po ruce nic, můžete vytvořit tlak prsty nebo dlaní. Nejen v těchto případech se vyplatí mít po ruce gumové rukavice, protože přijít do kontaktu s krví někoho, o jehož zdraví nemáte nejmenší tušení, není zrovna ta nejpříjemnější záležitost.
Můžete řešit riziko dušení
Pokud máte zraněného v bezvědomí mimo vozidlo, dýchá a není zjevné, že by měl poraněnou páteř, ale vy se musíte věnovat dalším zraněným, uložte ho do tzv. zotavovací polohy. Občas zkontrolujte, jestli stále dýchá. Pokud je jakýmkoli způsobem patrné, že má poraněnou páteř, položte ho na záda, ujistěte se, že nemá v ústech žádné volné předměty, a zakloňte mu hlavu. Pokud tu není další zraněný, hlavu mu takto držte a kontrolujte, jestli dýchá.
Můžete uklidňovat
Po nehodě se taky můžete setkat se zlomeninami, které je vhodné zafixovat (ale předem vyhodnoťte, jestli nějakým manévrem nenaděláte víc škody než užitku), s popáleninami, které je třeba chladit (čistou vodou!)… A taky se šokem.
Nikdy s nikým, kdo je při vědomí, nemanévrujte, aniž byste mu řekli, co se chystáte udělat. Zároveň určitě uklidňujte, že pomoc už je na cestě. Na druhou stranu neslibujte, že dotyčný s rozdrcenými prsty zase bude excelovat ve hře na klavír. Vsaďte spíš na fakta než na plané uklidňování a slibování něčeho, co vlastně nemůžete vědět.
Přejeme vám, abyste se do takové situace nedostali, a když se do ní přece jen dostanete, tak abyste byli pro zraněné jejich štěstím v neštěstí…
Zdroj info: mze.gov.cz, besip.gov.cz.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
